Načítám Akce

Praha – Pražský hrad

NEBESKÁ TRUBKA

Středa 7. září v 16.30 hodin

Mše svatá při které zazní „Nebeská trubka“.

Pražský hrad - kaple sv. Kříže

Účinkují

LADISLAV KOZDERKA – trubka
JOSEF KŠICA – varhany

VSTUP VOLNÝ

Program

P. J. Vejvanovský – Sonáta g moll
G. F. Händel – Suita D dur
A. Dvořák – Largo

Ladislav Kozderka se narodil se v Brně do hudebnické rodiny. Studoval hru na trubku na brněnské konzervatoři a později na pražské AMU ve třídě prof. Václava Junka. V letech 1994 a 1995 působil v Pražské komorní fi lharmonii, v roce 1998 se stal prvním trumpetistou Operního orchestru Národního divadla v Praze a nyní zastává post prvního trumpetisty České filharmonie. Věnuje se též interpretaci současné hudby a je zakládajícím členem Ostravské bandy.

Josef Kšica, absolvent konservatoře v Brně a Hudební fakulty AMU v Praze, (varhany – prof. Milan Šlechta, prof. Jiřina Pokorná, varhanní improvizace – prof. Jaroslav Vodrážka) působil od roku 1981 jako korepetitor v Pražském mužském sboru (sbormistr M. Košler). V letech 1985 – 1992 byl členem Pražského filharmonického sboru, se kterým podnikl četná zahraniční turné a natočil řadu významných hudebních projektů. V roce 1990 stál u zrodu Pražského komorního sboru, kde působil devět let jako sbormistr, varhaník a korepetitor. Významné je jeho účinkování na zahraničních festivalech v roli cembalisty a varhaníka /Kolín nad Rýnem, Schleswig, Stuttgart, Salzburg, Pesaro, Palermo, Perth/. V neposlední řadě je i cembalistou souboru Ars Instrumentalis Pragensis, se kterým obdržel 1. cenu a zlatou medaili na mezinárodní soutěži v japonské Ósace /1996/. Věnuje se realizacím staré české a světové hudby pro nahrávací společnosti a televizi. Od roku 1999 je varhaníkem a ředitelem kůru katedrály sv. Víta v Praze a sbormistrem Pražského katedrálního sboru. 

Kaple svatého Kříže

Kaple svatého Kříže na Pražském hradě je pozdně barokní stavba na II. nádvoří Pražského hradu.

Kaple byla postavena v letech 1756 až 1767 pražským stavitelem italského původu Anselmem Martinem Luragem na místě starších budov stavebního úřadu a korunovační kuchyně Karla VI. z roku 1723, později používané jako hlavní strážnice. Autorem projektu byl Nicolo Pacassi, dvorní architekt Marie Terezie, od níž dostal za úkol přestavět Pražský hrad do barokní, více reprezentativní podoby.

Když se roku 1848 císař Ferdinand V. po své abdikaci s manželkou, císařovnou Annou Marií Piou usídlil na Pražském hradě, prošla kaple v letech 1852 až 1856 úpravami ve stylu klasicismu a historismu. Byla upravena její královská oratoř, pořízena dekorativní ornamentální výzdoba z bílého zlaceného štuku, fresky a do výklenků severního průčelí kaple osazeny sochy sv. Petra a Pavla z roku 1854 od Emanuela Maxe. Vílém Kandler pracoval na výmalbě, řezbářských a pozlacovacích pracech včetně dvou pláten v letech 1854–1857.

V letech 1918–1924 provedl další úpravy interiéru architekt Kamil Hilbert, oratoř byla zaslepena. V letech 1960 až 1963 byla kaple upravena na výstavní síň pro umístění Svatovítského pokladu (tzv. Klenotnice), který zde byl instalován v letech 1961–1989. Po roce 1990 sloužila jako informační středisko pro turisty. Od roku 2012 byla v kapli vystavena expozice Svatovítského pokladu.

Interiér je pozdně barokní z let 1764–1765, stěny jsou obloženy bílým šedě žilkovaným mramorem, predela hlavního oltáře je z hnědého sliveneckého mramoru. Nedochovaly se však barokní malby Josefa Hagera. Převažují klasicistní úpravy z let 1850–1856, prováděné na objednávku císaře Ferdinanda V.

Nástropní a nástěnné malby s náměty převážně ze Starého zákona namaloval Vilém Kandler. Celý cyklus navazuje na obraz ozdobného mramorového hlavního oltáře, představujícího ukřižovaného Krista od Františka Xavera Palka.

Na pravé stěně vyniká pořadí lóží (oratoří) ozdobených Kandlerovou prací řezbářskou a pozlacovačskou. V jejich špaletách je vyobrazeno na mědi deset biblických výjevů ze života Kristova.

Královská oratoř (císařská lóže) se nachází naproti hlavnímu oltáři. Vilém Kandler ji vyzdobil řezbou i malbou.