Jakub
Jakub
27. července v 18:00
Jakubský koncert
Sobota 27. července 2023 18:00
Jakub
Kostel sv. Jakuba
Koncert se koná pod záštitou Jiřího Volence, starosty obce Církvice.
Vstupné na místě 100 Kč
Účinkují
ALEŠ BÁRTA – varhany
JIŘÍ VANÍČEK – zpěv
Program
B. M. Černohorský – Toccata C-dur
J. Seger – Fuga a-moll
V. Albrici – Aria de Sancto spiritu
J. K. Vaňhal – Fuga g-moll / Fuga C-dur
J. K. Kuchař – Fantasie e-moll
G. Jacob – Ave regina coelorum
J. S. Bach – Pastorale F-dur (BWV 590)
J. S. Bach – Gratias agimus tibi ze mše g moll
A. Dvořák – Biblické písně op. 99 (výběr)
Aleš Bárta
(nar. 1960) je jedním z nejúspěšnějších českých varhaníků. Svá studia zahájil na brněnské konzervatoři u prof. Josefa Pukla a pokračoval na pražské Akademii múzických umění ve třídě doc.
Václava Rabase. Již při studiu se stal úspěšným účastníkem významných soutěží. Je vítězem Mezinárodní varhanní interpretační soutěže Antona Brucknera v Linci 1982, laureátem Mezinárodní varhanní soutěže Franze Liszta v Budapešti 1983 a absolutním vítězem Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara 1984. Jako sólista vystupuje s předními symfonickými a komorními orchestry (Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Virtuosi di Praga, Pražský komorní orchestr) a význačnými sólisty (Josef Suk, Ivan Kusnjer, Sergej Kopčák, Miroslav Kejmar).
Koncertoval v Rakousku, Maďarsku, SRN, Francii, Španělsku, Švýcarsku, Finsku, Itálii, Belgii, Rusku, Turecku, USA, Japonsku a Číně. Vystoupil na mezinárodních festivalech v Tokyu, Londýně, Curychu, Berlíně, Lipsku, Avignonu, Madridu, Hong Kongu, Istanbulu, Budapešti a Bratislavě. Před několika lety realizoval unikátní projekt třech CD pro japonskou firmu Octavia Records, a sice nahrávku 7., 8. a 9. Symfonie A. Dvořáka.
Jiří Vaníček
Jiří Vaníček se narodil v roce 1994 v Kolíně, hudebně se začal vzdělávat na tamní Základní umělecké škole, nejprve ve hře na fagot a od roku 2009 ve zpěvu. V roce 2015 získal první místo na soutěži Pražský Pěvec. Pravidelně vystupuje s Kolínským pěveckým sborem Cantores Cantant a se Sborem Univerzity Karlovy. Pěvěcky se zaměřuje především na písňovou tvorbu. Profesně se věnuje lesnictví, botanice a ochraně přírody.
Kostel sv. Jakuba
Kostel sv. Jakuba byl postaven mezi roky 1148 a 1156. Jedná se o tradiční románskou podélnou jednolodní stavbu, označovanou také jako kostel panský či tribunový. Rozsahem dochování původních románských konstrukcí, vysokou uměleckou úrovní a výtvarně bohatým exteriérem se řadí mezi nejvýznamnější románské sakrální stavby na území Čech.
Nesmírně zajímavá a překvapující je skutečnost, že u kostela sv. Jakuba je známa přesná datace jeho svěcení, což u mnoha staveb obdobného stáří není obvyklé. Oltář byl slavnostně vysvěcen 19. listopadu 1165 Danielem I., biskupem pražským, za osobní účasti krále Vladislava II. a královny Judity. Tuto událost dokládá oltářní autentika, kterou nechal k této příležitosti sepsat a vložit spolu s ostatky svatých do oltářní menzy biskup Daniel I. Autentika je listina, která potvrzuje pravost vložených relikvií. Tato důležitá listina byla nalezena v roce 1846 v přední zdi tribuny společně s olověnou ostatkovou schránkou. Její originál je uložen v archivu Národního muzea.
Kostel je unikátní zejména svým jižním průčelím, které je bohatě členěno lizénami a obloučkovými vlysy. V slepých arkádách s polosloupy a kubickými hlavicemi jsou umístěny figurálními reliéfy v životní velikosti, které mají vysokou uměleckou úroveň a ve své době byly na území Čech velmi vzácné. Tato pískovcová výzdoba představuje největší dochovaný soubor plastik z románského období na území České republiky. Způsob provedení reliéfů časově odpovídá předpokládané době stavby kostela. Reliéfy jsou pravděpodobně vytvořené mimo území Čech, patrně v oblasti Saska, Durynska nebo severní Itálie. Po transportu pak byly vloženy do předem připravených polí.
Mezi nejcennější části interiéru patří původní zděná pavlačová tribuna, která je podklenuta poli s křížovou klenbou a podepřena arkádovými oblouky na dvou sloupech. Na přelomu 16. a 17. století sloužil areál kolem kostela jako poměrně časté pohřebiště. Četné šlechtické náhrobky byly později druhotně osazeny ve stěnách uvnitř kostela. Nejbohatší náhrobek v interiéru pochází z počátku 18. století, kdy byl kostel v držení rodu Věžníků, patří hraběnce Kateřině d´Arco (rozené Věžníkové). Po rekonstrukci zvonové stolice a interierového schodiště byla v roce 2020 pro veřejnost zpřístupněna věž.
Z věže je krásný výhled do okolí, na města Čáslav, Kutnou Horu, ale i do vzdálenějších Železných hor.
