Načítám Akce

Božanov

15. června v 18:00

Božanov

15. června v 18:00

VÁCLAV UHLÍŘ 70 ́

Sobota    15. června 2024    18:00
Božanov

Kostel sv. Marie Magdalény

Vstupné 150 Kč

Koncert se koná pod záštitou 

Účinkují

VÁCLAV UHLÍŘ – varhany
MILOŇ ČEPELKA – recitace

Program

D. Buxtehude – Preludium a fuga g moll
T. Albinoni – Adagio g moll
S. Mach – Fantazie na chorál svatováclavský
V. Uhlíř (*1954) – Improvizace na motivy Antonína Dvořáka

Václav Uhlíř

(* 1954 v Hradci Králové) je český varhaník, organolog a hudební pedagog. Po maturitě na gymnáziu v Hradci Králové byl přijat na Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze do třídy profesora Jiřího Reinbergera a studium dokončil v roce 1980 u profesora Milana Šlechty. Během studia se úspěšně zúčastnil několika mezinárodních varhanních soutěží. 

Od roku 1970 působí na kůru kostela Panny Marie v Hradci Králové jako varhaník a sbormistr. Soustavně se věnuje koncertní činnosti a spolupracuje s různými orchestry, sbory a sólisty. Z jeho četných nahrávek pro Český rozhlas stojí za zmínku zvláště cyklus nahrávek českých historických varhan. Z diskografie Václava Uhlíře je pozoruhodný zejména jeho profilový kompaktní disk s názvem Česká varhanní tvorba. S Jiřím Stivínem, se kterým spolupracuje již 30 let, natočil dvě CD. Kromě interpretace a pedagogické činnosti se zajímá i o konstrukční stránku varhan a po ukončení studia na AMU se vyučil v oboru varhanář. Toto komplexní vzdělání hojně uplatňuje ve funkci diecézního organologa, kterou zastává při biskupství v Hradci Králové od roku 1990. Za dlouholetou službu církvi a zejména péči o varhany v diecézi byl na návrh biskupa Dominika Duky v roce 2008 oceněn papežem Benediktem XVI. vyznamenáním Pro Ecclesia et Pontifice.

Miloň Čepelka 

narodil se 23. září 1936 v Pohoří (u Opočna), je český básník, textař, herec, scénárista a moderátor. Po studiích na gymnáziu v Dobrušce a na Vysoké škole pedagogické v Praze (1954-1958, obor český jazyk a literatura) učil tři roky na základní škole v Novém Kníně. V roce 1961 nastoupil do Československého rozhlasu jako redaktor. V roce 1967 zahájil, jako zakládající člen, působení v Divadle Járy Cimrmana. Je také autorem několika televiznícha rozhlasových her, pohádek, písňových textů, zábavných a literárních pořadů, a šesti básnických sbírek. Je moderátorem pořadu Knižní hitparáda na Country radiu. V roce 2023 mu prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy 1. stupně za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.

Božanov

Božanov vznikl tak jako většina obcí na Broumovsku v průběhu benediktinské kolonizace území. Ves prý založil již roku 1253 lokátor jménem Berthold a odněj také získala své jméno. Postupně se německý název vsi ustálil do podoby Barzdorf. Roku 1384 mělabýt v Božanově již i samostatná fara. V roce 1784byla v sousedství Božanova založena osada Studená Voda (Kaltwasser). Božanov byl vždy převážnězemědělskou obcí, a nutno říci, že poměrně úspěšnou. Přírodní podmínky místním rolníkům přály.S nástupem průmyslové revoluce ale začal odlehlejší Božanov stagnovat. V letech 1872-1875 se několik božanovských rodin vydalo až přes oceán do Jižní Ameriky, kde v Chile skupina rodáků z Broumovska založila Nový Broumov.

Po poválečném odsunu byla obec dosídlena především českými přistěhovalci z vnitrozemí. Na předválečné počty obyvatelstva se už ale obec nedostala. Zanikla i část původních budov. 

Dominantou Božanova je kostel sv. Máří Magdalény, původně zasvěcený svatému Bartoloměji, který stál možná v obci již od počátků. Na počátku 18. století seBožanov dočkal stavby honosného barokního svatostánku, který je perlou obce dodnes. Božanovský kostel řadíme do skupiny broumovských barokních dientzenhoferovských kostelů Broumovska. Stavební vývojbožanovského kostela je složitější. Stavba probíhala v několika etapách. V první fázi, prováděné v letech 1708-1709 byla vystavěna (či přestavěna) věž, a taképresbytář, zatímco zbytek kostela zůstal dřevěný. Architekt těchto úprav není znám. Druhá fáze přestavby, týkající se hlavní části kostela, proběhla v letech 1733-1738.1) Dle odborníků stál za plány s největší pravděpodobností Kilián Ignác Dientzenhofer. Jádrem nového kostela se stal velký centrální kruhovýprostor, sklenutý zděnou kupolí s osmi lunetami. Na presbytář pak plynule navazuje původní věž. 

Přes horní konec Božanova procházela Vambeřická poutní cesta. Poutníci scházeli z hřebene Broumovských stěn a pokračovali přes Studenou Vodu a Radków do Vambeřic.