Želiv
Koncert se koná pod záštitou opata želivského kláštera Tadeáše Róberta Spišáka, OPraem.
Vstupné 150 Kč
Účinkující
Aleš Bárta - varhany
Program
B. M. Černohorský – Toccata C dur
J. Seger – Fuga a moll
P. J. Vejvanovský – Sonáta g moll
W. A. Mozart – Intráda a fuga C dur
A. Dvořák – Když mne stará matka
J. S. Bach – Chorál „Jesus bleibet meine Freude“ (BWV 147)
J. S. Bach – Passacaglia a fuga c moll (BWV 582)
G. Torelli – Koncert D dur (Allegro – Adagio – Allegro)
F. Liszt – Weimars Volkslied
E. Morricone – Gabriel’s Oboe
Program
B. M. Černohorský – Toccata C dur
J. Seger – Fuga a moll
P. J. Vejvanovský – Sonáta g moll
W. A. Mozart – Intráda a fuga C dur
A. Dvořák – Když mne stará matka
J. S. Bach – Chorál „Jesus bleibet meine Freude“ (BWV 147)
J. S. Bach – Passacaglia a fuga c moll (BWV 582)
G. Torelli – Koncert D dur (Allegro – Adagio – Allegro)
F. Liszt – Weimars Volkslied
E. Morricone – Gabriel’s Oboe
Marek Vajo
je absolventem Pražské konzervatoře z trumpetové třídy Antonína Vajgla a Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze ve třídě Václava Junka. Již během studií se zúčastnil řady mezinárodních soutěží. Získal 2. cenu na soutěži Jeju v Koreji a stal se finalistou soutěže ve francouzském Toulonu. Úspěšně se představil také na soutěži Pražského jara a na mezinárodní soutěži v Paříži.
Hostoval v předních českých orchestrech. Dlouhodobě působil jako člen PKF – Prague Philharmonia a jako první trumpetista v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK i v Symfonickém orchestru Českého rozhlasu. V současnosti je členem orchestru Opery Národního divadla a spolupracuje také s Českou filharmonií. Vedle orchestrální hry se věnuje rovněž sólové a komorní činnosti. Jeho precizní technika a naprosto nezaměnitelný, krásně ušlechtilý tón z něj po právu činí vysoce vyhledávaného interpreta pestrého repertoáru. Svým jedinečným uměním tak pravidelně obohacuje hudební festivaly na domácí i zahraniční scéně.
Aleš Bárta
(*1960) je jedním z nejúspěšnějších českých varhaníků. Svá studia zahájil na brněnské konzervatoři u prof. Josefa Pukla a pokračoval na pražské Akademii múzických umění ve třídě doc. Václava Rabase. Již při studiu se stal úspěšným účastníkem významných soutěží. Je vítězem Mezinárodní varhanní interpretační soutěže Antona Brucknera v Linci 1982, laureátem Mezinárodní varhanní soutěže Franze Liszta v Budapešti 1983 a absolutním vítězem Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara 1984.
Jako sólista vystupuje s předními symfonickými a komorními orchestry (Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Virtuosi di Praga, Pražský komorní orchestr) a význačnými sólisty (Josef Suk, Ivan Kusnjer, Sergej Kopčák, Miroslav Kejmar). Jeho brilantní interpretační umění je zachyceno na rozsáhlé diskografii, která získala mnohá prestižní hudební ocenění doma i ve světě. Své mistrovství s noblesou a hlubokou pokorou neustále předává vděčnému a fascinovanému publiku.
Želiv
Želivský klášter se rozkládá na soutoku řek Trnava a Želivka na severním okraji Českomoravské vysočiny. Klášter založil roku 1139 český kníže Soběslav I. pro řád benediktinů. Roku 1149 klášter převzali premonstráti, kteří zde s několika přestávkami přebývají do dnešních dnů. Roku 1375 klášter vyhořel, po obnově ho dvakrát vypálili husité. Klášterní majetek pak získali místní šlechtici. Roku 1467 klášter získal čáslavský hejtman Burian Trčka z Lípy, který západní část kláštera přestavěl v pozdně gotickém slohu na tzv. Trčkův hrad.
Strahovský opat Jan Lohel klášterní areál roku 1622 odkoupil. Od roku 1643 byl klášter opět samostatný. V letech 1645–1646 byl zničen Švédy a roku 1712 opět vyhořel. V letech 1713–1720 byl přestavěn ve stylu barokní gotiky podle plánů významného stavitele J. B. Santiniho. Poslední velký požár propukl v roce 1907, kdy byly zničeny hospodářské a úřednické budovy, opatství a jedna kostelní věž. Klášter byl znovu obnoven a ve 20. a 30. letech se stal kulturním a duchovním centrem celého regionu.
V roce 1950 byl klášter zrušen a sloužil jako internační tábor pro 464 kněží a řeholníků. Jednalo se o speciální koncentrační tábor. Byl zde internován například i kardinál František Tomášek a arcibiskup Karel Otčenášek. Na jedné stěně v ambitech kláštera jsou napsána jména všech kněží a řeholníků, kteří zde byli internováni.
Po roce 1954 byl celý areál kláštera upraven na psychiatrickou léčebnu. Po roce 1992 byl klášter postupně vrácen premonstrátům a začala postupná obnova. V roce 2010 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. V dnešní době je klášter opět duchovním a kulturním centrem a zrekonstruovaný areál nabízí kromě duchovních programů i koncerty, výstavy a mnoho odpočinkových aktivit. Zároveň zde naleznete restauraci, hotel, wellness a pivovar.