Načítám Akce

Rybná nad Zdobnicí

Kostel sv. Jakuba Většího
Lesk trubky a varhan
Neděle 12. 7. 2026 v 17:00

Koncert se koná pod záštitou Jaroslavy Hotmarové, starostky obce.

Vstupné 300 Kč

Účinkující

Marek Vajo - trubka
Aleš Bárta - varhany

Program

M. A. Charpentier – Prélude (Te Deum)
B. M. Černohorský – Toccata C dur
J. Seger – Fuga a moll
P. J. Vejvanovský – Sonáta g moll
D. Buxtehude – Ciaccona e moll
A. Dvořák – Když mne stará matka
J. S. Bach – Chorál „Jesus bleibet meine Freude“ (BWV 147)
J. S. Bach – Chorál „Nun freut euch, lieben Christen g’mein“ (BWV 734)
J. S. Bach – Toccata a fuga d moll (BWV 565)
G. Torelli – Koncert D dur (Allegro – Adagio – Allegro)
F. Liszt – Weimars Volkslied
E. Morricone – Gabriel’s Oboe

Program

M. A. Charpentier – Prélude (Te Deum)
B. M. Černohorský – Toccata C dur
J. Seger – Fuga a moll
P. J. Vejvanovský – Sonáta g moll
D. Buxtehude – Ciaccona e moll
A. Dvořák – Když mne stará matka
J. S. Bach – Chorál „Jesus bleibet meine Freude“ (BWV 147)
J. S. Bach – Chorál „Nun freut euch, lieben Christen g’mein“ (BWV 734)
J. S. Bach – Toccata a fuga d moll (BWV 565)
G. Torelli – Koncert D dur (Allegro – Adagio – Allegro)
F. Liszt – Weimars Volkslied
E. Morricone – Gabriel’s Oboe
Marek Vajo

je absolventem Pražské konzervatoře z trumpetové třídy Antonína Vajgla a Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze ve třídě Václava Junka. Již během studií se zúčastnil řady mezinárodních soutěží. Získal 2. cenu na soutěži Jeju v Koreji a stal se finalistou soutěže ve francouzském Toulonu. Úspěšně se představil také na soutěži Pražského jara a na mezinárodní soutěži v Paříži.

Hostoval v předních českých orchestrech. Dlouhodobě působil jako člen PKF – Prague Philharmonia a jako první trumpetista v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK i v Symfonickém orchestru Českého rozhlasu. V současnosti je členem orchestru Opery Národního divadla a spolupracuje také s Českou filharmonií. Vedle orchestrální hry se věnuje rovněž sólové a komorní činnosti. Jeho precizní technika a naprosto nezaměnitelný, krásně ušlechtilý tón z něj po právu činí vysoce vyhledávaného interpreta pestrého repertoáru. Svým jedinečným uměním tak pravidelně obohacuje hudební festivaly na domácí i zahraniční scéně.

Aleš Bárta

(*1960) je jedním z nejúspěšnějších českých varhaníků. Svá studia zahájil na brněnské konzervatoři u prof. Josefa Pukla a pokračoval na pražské Akademii múzických umění ve třídě doc. Václava Rabase. Již při studiu se stal úspěšným účastníkem významných soutěží. Je vítězem Mezinárodní varhanní interpretační soutěže Antona Brucknera v Linci 1982, laureátem Mezinárodní varhanní soutěže Franze Liszta v Budapešti 1983 a absolutním vítězem Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara 1984.

Jako sólista vystupuje s předními symfonickými a komorními orchestry (Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Virtuosi di Praga, Pražský komorní orchestr) a význačnými sólisty (Josef Suk, Ivan Kusnjer, Sergej Kopčák, Miroslav Kejmar). Jeho brilantní interpretační umění je zachyceno na rozsáhlé diskografii, která získala mnohá prestižní hudební ocenění doma i ve světě. Své mistrovství s noblesou a hlubokou pokorou neustále předává vděčnému a fascinovanému publiku.

Rybná nad Zdobnicí

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354. Vznik obce a blízkého okolí je historicky kladen do druhé poloviny 13. století, období vlády Přemysla Otakara II., kdy vrcholila kolonizace našeho kraje. Název Rybná potvrzuje, že zde bylo v dávné minulosti mnoho rybníků. Kolonizátorem v našem okolí byl panský rod Drslaviců z Plzeňska, kteří tu vystavěli hrady Potštejn a Litice, ke kterým Německá Rybná trvale patřila. O Drslavicích je v dostupné literatuře velice málo údajů. V roce 1304 král Václav II. vyměnil s Drslavici zboží litické za Bor na Písecku.

Mimo jiné majitele se držitelem Litic roku 1353 stává Jan z Lichtenburka. Na doporučení krále Vladislava Jagellonského koupil litické panství Vilém z Pernštejna. Historikové tvrdí, že v té době se zdejší kraj těšil míru a pokoji. Roku 1563 získal panství Mikuláš Bubna z Litic. Tento rod držel litické panství téměř 250 let. Bubnové postavili zámek v Žamberku a později tam byla přemístěna správa panství. Dá se říci, že v 17. a 18. století, v době tak těžké pro český národ, na tomto panství nebyly podmínky tak kruté, jak tomu bylo například v blízké Rokytnici, Opočně a mnohde jinde. Bubnové prodali panství roku 1809 knížeti Windischgrätzovi a od něho v roce 1815 koupil žamberecké panství Jan Parish.

Kostel sv. Jakuba Většího Ve 14. století stál v Rybné dřevěný kostel, který byl zničen za husitských válek. Dne 19. června 1748 byl položen základní kámen k novému chrámu sv. Jakuba.

Obrazárna Byla zbudována v roku 1938 ze sbírkového fondu darovaného místním farářem a děkanem Janem Selicharem. Sbírka představuje díla známých akademických malířů z počátku 20. století. Nejvíce je tu zastoupen místní rodák akademický malíř Oldřich Hlavsa. Na jeho počest byla dne 27. 6. 1986 stávající obrazárna rozšířena o „Hlavsovu síň“. Svými díly se zde představují: Antonín Slavíček, Jan Slavíček, Vincenc Beneš, Bořivoj Žufan, Bedřich Piskač, Václav Spála, Vojtěch Sedláček, prof. J. Ságner, Herbert Masaryk a další.