- akce již proběhla.
Jakub
Jakub
30. července v 18:00
Duo Absoluto
30. července 2023 18:00
Jakub
Kostel sv. Jakuba
Koncert se koná pod záštitou Jiřího Volence, starosty obce Církvice.
Vstupné na místě 100 Kč
Účinkují
MARTIN KOT & VIKTOR STOCKER – akordeony
Program
K. Jenkins – Palladio
F. X. Brixi – Fuga C dur
D. Scarlatti – Sonata h moll k 27
J. Meisl – Tanec chvějící se tětivy
M. Laštovičková – Koncertní kus
A. Piazzolla – Oblivion
A Piazzolla – Adios Nonino
M. Laštovičková – Tango Melancolico
V. Stocker – Vichřice
M. Lohse – Menuetto
M. Laštovičková – Acco Dance
G. Hermosa – Brehme
V. Monti – Czardasz
Duo Absoluto
Martin Kot (20) a Viktor Stocker (13) bývají označováni za nejnadějnější akordeonisty mladé generace a na českých i zahraničních pódiích vyvolávají nadšení. Své umění prokázali na celé řadě mezinárodních soutěží i v rámci koncertů na renomovaných festivalech. Jako Duo Absoluto společně vystupují od roku 2019.
Martin v současnosti studuje na Janáčkově konzervatoři v Ostravě pod vedením Marcina Jabłońského. Viktor je žákem přední české akordeonistky Markéty Laštovičkové na Základní umělecké škole J. V. Stamice v Havlíčkově Brodě a rovněž pravidelně spolupracuje s Marcinem Jabłońským.
V mezinárodních soutěžích chlapci v uplynulých letech nesli jméno České republiky do celého světa. Oba se prosadili například na mezinárodní soutěži VIVO International Music Competition New York, kde získali první místa a zvláštní ocenění poroty. Dále si oba odnesli prvenství v soutěžích Danubia Talents Budapest a Wiener Klassiker Danubia Talents.
V minulosti se několikrát objevili na televizních obrazovkách, například v pořadech Gejzír na ČT 1 či Víkend v televizi Nova. Zcela mimořádnou událostí pak bylo vystoupení v O2 aréně, kde v květnu 2021 zahráli českou a slovenskou státní hymnu s přímým přenosem na ČT Sport.
Na svých koncertech chlapci posluchačům přibližují nesmírně široké možnosti koncertního akordeonu v pestrém programu sahajícím od barokní hudby přes argentinské tango až po soudobou českou i světovou tvorbu.
Kostel sv. Jakuba
Kostel sv. Jakuba byl postaven mezi roky 1148 a 1156. Jedná se o tradiční románskou podélnou jednolodní stavbu, označovanou také jako kostel panský či tribunový. Rozsahem dochování původních románských konstrukcí, vysokou uměleckou úrovní a výtvarně bohatým exteriérem se řadí mezi nejvýznamnější románské sakrální stavby na území Čech.
Nesmírně zajímavá a překvapující je skutečnost, že u kostela sv. Jakuba je známa přesná datace jeho svěcení, což u mnoha staveb obdobného stáří není obvyklé. Oltář byl slavnostně vysvěcen 19. listopadu 1165 Danielem I., biskupem pražským, za osobní účasti krále Vladislava II. a královny Judity. Tuto událost dokládá oltářní autentika, kterou nechal k této příležitosti sepsat a vložit spolu s ostatky svatých do oltářní menzy biskup Daniel I. Autentika je listina, která potvrzuje pravost vložených relikvií. Tato důležitá listina byla nalezena v roce 1846 v přední zdi tribuny společně s olověnou ostatkovou schránkou. Její originál je uložen v archivu Národního muzea.
Kostel je unikátní zejména svým jižním průčelím, které je bohatě členěno lizénami a obloučkovými vlysy. V slepých arkádách s polosloupy a kubickými hlavicemi jsou umístěny figurálními reliéfy v životní velikosti, které mají vysokou uměleckou úroveň a ve své době byly na území Čech velmi vzácné. Tato pískovcová výzdoba představuje největší dochovaný soubor plastik z románského období na území České republiky. Způsob provedení reliéfů časově odpovídá předpokládané době stavby kostela. Reliéfy jsou pravděpodobně vytvořené mimo území Čech, patrně v oblasti Saska, Durynska nebo severní Itálie. Po transportu pak byly vloženy do předem připravených polí.
Mezi nejcennější části interiéru patří původní zděná pavlačová tribuna, která je podklenuta poli s křížovou klenbou a podepřena arkádovými oblouky na dvou sloupech. Na přelomu 16. a 17. století sloužil areál kolem kostela jako poměrně časté pohřebiště. Četné šlechtické náhrobky byly později druhotně osazeny ve stěnách uvnitř kostela. Nejbohatší náhrobek v interiéru pochází z počátku 18. století, kdy byl kostel v držení rodu Věžníků, patří hraběnce Kateřině d´Arco (rozené Věžníkové). Po rekonstrukci zvonové stolice a interierového schodiště byla v roce 2020 pro veřejnost zpřístupněna věž.
Z věže je krásný výhled do okolí, na města Čáslav, Kutnou Horu, ale i do vzdálenějších Železných hor.
