Načítám Akce
  • akce již proběhla.

Červený Kostelec

19. května 2023 v 19:00

Červený Kostelec

19. května v 19:00

100 let Viktor Kalabis

19. května 2023   19:00
Červený Kostelec

Malý sál Divadla J. K. Tyla

Záštitu udělil starosta města Tomáš Prouza

Účinkují

Kalabis Quintet

ZUZANA LEIMER – flétna
JARMILA JERMÁŘOVÁ – hoboj
ANNA SYSOVÁ – klarinet
DENISA BEŇOVSKÁ – fagot
ADÉLA PSOHLAVCOVÁ – lesní roh

Program

Antonín Dvořák – Kvartet F dur „Americký“
– Lento, op. 96 (arr. David Walter)
Luboš Sluka – Dětská suita
Viktor Kalabis – Divertimento (100 let od narození)
Václav Trojan – Dechový kvintet (na téma českých lidových písní)

Dámské dechové kvinteto Kalabis Quintet vzniklo v roce 2012 na půdě Akademie múzických umění v Praze. Jméno po slavném českém skladateli Viktoru Kalabisovi (1923-2006) si zvolilo po získání 1. ceny na soutěži v Semmeringu Viktor Kalabis Prize spolu s požehnáním skladatelovy manželky, slavné cembalistky Zuzany Růžičkové. Soubor je vyhledávaným interpretem českých soudobých skladeb.

Červený Kostelec

Červený Kostelec se nachází v malebném východním podhůří Krkonoš uprostřed regionu Náchodsko v Královéhradeckém kraji.

První zmínka o Kostelci se objevila 22. srpna 1362 v konfi rmační knize pražské diecéze. Konkrétně se v této knize píše o ustanovení faráře Heřmana patronem kostela červenohorským panem Mikulášem Písklem.

V roce 1591 část města vyhořela spolu s kostelem. Z kostela se dochovala cínová křtitelnice a dodnes patří mezi nejstarší hmotnou památku města. Na město přišla další zkáza, a to v podání třicetileté války, císařského i švédského vojska, neúrody a hladu. I po sto letech klidu se nepodařilo městu obnovit počet obyvatel. K výraznějšímu růstu počtu obyvatel došlo až v roce 1780. Kostelec byl v té době nazýván městysem. Důkazem toho je pečeť městyse Kostelce, na níž je i nejstarší vyobrazení znaku města.

Barokní doba významně zasáhla i do dějin Kostelce. Kostel který byl po požáru roku 1591 obnoven knížetem Ottaviem Piccolomininem. Město trpělo častými vpády pruského vojska a následující sedmiletou slezskou válkou. Naštěstí po válkách ve městě vzrostl textilní výroba. Domácí přadlácká a tkalcovská lnářská výroba se prostřednictvím faktorů napojovala na vznikající manufaktury. Koncem 18. století začíná pozoruhodný rozmach městečka.

Městečko začalo žít i čilým národně-uvědomovacím životem vrcholícího národního obrození. Mělo i své buditele – učitele Aloise Rudla a jeho zetě učitele Augustina Purma, který předtím učil Boženu Němcovou. Idealizovanou atmosféru městečka nám básnicky vykreslila Božena Němcová v povídce Chudí lidé.

Nyní se město může chlubit rekonstruovanými historickými a starými budovami jako např. kostelem sv. Jakuba Většího, radnicí, městským úřadem nebo Divadlem J. K. Tyla.