Červený Kostelec
19. května v 19:00
100 let Viktor Kalabis
19. května 2023 19:00
Červený Kostelec
Malý sál Divadla J. K. Tyla
Záštitu udělil starosta města Tomáš Prouza
Účinkují
ZUZANA LEIMER – flétna
JARMILA JERMÁŘOVÁ – hoboj
ANNA SYSOVÁ – klarinet
DENISA BEŇOVSKÁ – fagot
ADÉLA PSOHLAVCOVÁ – lesní roh
Program
Antonín Dvořák – Kvartet F dur „Americký“
– Lento, op. 96 (arr. David Walter)
Luboš Sluka – Dětská suita
Viktor Kalabis – Divertimento (100 let od narození)
Václav Trojan – Dechový kvintet (na téma českých lidových písní)
Dámské dechové kvinteto Kalabis Quintet vzniklo v roce 2012 na půdě Akademie múzických umění v Praze. Jméno po slavném českém skladateli Viktoru Kalabisovi (1923-2006) si zvolilo po získání 1. ceny na soutěži v Semmeringu Viktor Kalabis Prize spolu s požehnáním skladatelovy manželky, slavné cembalistky Zuzany Růžičkové. Soubor je vyhledávaným interpretem českých soudobých skladeb.
Červený Kostelec
Červený Kostelec se nachází v malebném východním podhůří Krkonoš uprostřed regionu Náchodsko v Královéhradeckém kraji.
První zmínka o Kostelci se objevila 22. srpna 1362 v konfi rmační knize pražské diecéze. Konkrétně se v této knize píše o ustanovení faráře Heřmana patronem kostela červenohorským panem Mikulášem Písklem.
V roce 1591 část města vyhořela spolu s kostelem. Z kostela se dochovala cínová křtitelnice a dodnes patří mezi nejstarší hmotnou památku města. Na město přišla další zkáza, a to v podání třicetileté války, císařského i švédského vojska, neúrody a hladu. I po sto letech klidu se nepodařilo městu obnovit počet obyvatel. K výraznějšímu růstu počtu obyvatel došlo až v roce 1780. Kostelec byl v té době nazýván městysem. Důkazem toho je pečeť městyse Kostelce, na níž je i nejstarší vyobrazení znaku města.
Barokní doba významně zasáhla i do dějin Kostelce. Kostel který byl po požáru roku 1591 obnoven knížetem Ottaviem Piccolomininem. Město trpělo častými vpády pruského vojska a následující sedmiletou slezskou válkou. Naštěstí po válkách ve městě vzrostl textilní výroba. Domácí přadlácká a tkalcovská lnářská výroba se prostřednictvím faktorů napojovala na vznikající manufaktury. Koncem 18. století začíná pozoruhodný rozmach městečka.
Městečko začalo žít i čilým národně-uvědomovacím životem vrcholícího národního obrození. Mělo i své buditele – učitele Aloise Rudla a jeho zetě učitele Augustina Purma, který předtím učil Boženu Němcovou. Idealizovanou atmosféru městečka nám básnicky vykreslila Božena Němcová v povídce Chudí lidé.
Nyní se město může chlubit rekonstruovanými historickými a starými budovami jako např. kostelem sv. Jakuba Většího, radnicí, městským úřadem nebo Divadlem J. K. Tyla.
