Adršpach
Koncert se koná pod záštitou Jakuba Vajdy, starosty obce Adršpach.
Vstupné dobrovolné
Účinkující
Václav Uhlíř - varhany, virginal
Program
J. Stivín – Fantazie na barokní fantazie G. Ph. Telemanna pro zobcovou flétnu,
Bachovské inspirace pro flétnu a varhany
V. Uhlíř – Improvizace na téma J. S. Bacha
C. Ph. E. Bach – Sonata g moll pro flétnu a varhany (Allegro)
J. K. Kuchař – Partita C dur
J. Stivín – Fantazie na téma Antonína Dvořáka pro flétny sólo
G. Young – Arioso a Prelude in Classic Style
A. Vivaldi – Koncert C dur pro flautino a varhany (Allegro, Largo, Allegro molto)
Program
J. Stivín – Fantazie na barokní fantazie G. Ph. Telemanna pro zobcovou flétnu,
Bachovské inspirace pro flétnu a varhany
V. Uhlíř – Improvizace na téma J. S. Bacha
C. Ph. E. Bach – Sonata g moll pro flétnu a varhany (Allegro)
J. K. Kuchař – Partita C dur
J. Stivín – Fantazie na téma Antonína Dvořáka pro flétny sólo
G. Young – Arioso a Prelude in Classic Style
A. Vivaldi – Koncert C dur pro flautino a varhany (Allegro, Largo, Allegro molto)
Jiří Stivín
1942)* je český jazzový hudebník, multiinstrumentalista a skladatel, původním povoláním filmař (kameraman). Jeho maminkou byla známá česká televizní a filmová herečka epizodních a malých komických rolí, paní Eva Svobodová, jeho dcera Zuzana je také herečkou a zpěvačkou, jeho dcera Markéta je flétnistka, syn Jiří hraje na bicí nástroje a druhý syn Adam na baskytaru. Má 7 vnoučat.
Vystudoval kameru na FAMU, ale po absolutoriu se věnoval výhradně hudbě. Jeho hudební projev charakterizuje nespoutanost, improvizace a časté přecházení mezi jednotlivými hudebními styly. Jeho hlavním oborem je však jazz. V rámci ročního pobytu v Londýně studoval na Královské hudební akademii. Od poloviny osmdesátých let působil také pedagogicky na Pražské konzervatoři, kde vyučoval hru na zobcovou flétnu. Dne 28. 10. 2007 mu prezident ČR Václav Klaus udělil státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
Václav Uhlíř
(1954)* je významný český varhaník, organolog a hudební pedagog. Během studia na HAMU se úspěšně zúčastnil několika mezinárodních varhanních soutěží. Od roku 1970 působí na kůru kostela Panny Marie v Hradci Králové jako varhaník a sbormistr. V letech 1983–2019 působil pedagogicky na pardubické konzervatoři. Od roku 1990 zastává na Biskupství v Hradci Králové funkci diecézního organologa.
Od roku 1993 je uměleckým vedoucím hudebního souboru krematoria v Pardubicích. Soustavně se věnuje koncertní činnosti a spolupracuje s různými orchestry, sbory a sólisty. Z jeho četných nahrávek pro Český rozhlas stojí za zmínku zvláště cyklus nahrávek českých historických varhan. Václav Uhlíř se také podílí na organizaci významných kulturních událostí, jako je varhanní festival Vzkříšené varhany nebo Orlicko-kladský varhanní festival. Za dlouholetou službu církvi a zejména péči o varhany v diecézi byl na návrh biskupa Mons. Dominika Duky v roce 2008 oceněn papežem Benediktem XVI. vyznamenáním Pro Ecclesia et Pontifice.
Adršpach
K osídlení Adršpašska došlo někdy kolem poloviny 13. století, kdy byly plánovitě zakládány vsi a města v dosud zalesněných, výše položených pohraničních oblastech Českého království. Osídlenci sem přišli ze středního Německa. Do roku 1945 zde žili převážně Němci, české obyvatelstvo tvořilo méně než 10 % celkového počtu. Původ jména Adršpach bývá vykládán jako složenina německých slov kanec (Eber) a potok (Bach), tedy Kančí potok.
Z doby osídlení také pochází první zmínka o hradu Adršpach, který byl stejně jako celé Adršpašsko a přilehlé Svídnicko majetkem zemí Koruny české. Když význam královského hradu postupně poklesl, dostal se do držení vladyků ze Skalice a následně se na panství vystřídalo mnoho dalších pánů. V současné době zbyla z hradu jen zřícenina, která je však volně přístupná a nabízí krásný pohled na Adršpach.
Obec Adršpach je vyhlášena jako vstupní brána do adršpašského skalního města a do úchvatného labyrintu věží a soutěsek. Adršpašské skalní město je největší a nejdivočejší skalní město ve střední Evropě, kde každý výraznější útvar má své jméno. Vzhledem k vysoké návštěvnosti byl v dubnu 2021 zaveden rezervační systém, který zpříjemní pobyt i výlet návštěvníkům a ochrání tak toto přírodní bohatství. Za pozornost stojí Křížový vrch, na jehož vrchol nás zavede křížová cesta s historií sahající až do 17. století.
Zámek Adršpach vám prostřednictvím zajímavých expozic nabídne nejen pohled do života rodu Nádherných, ale i seznámení s dějinami horolezectví, lnářství a tkalcovství. K příjemnému posezení láká zámecká kavárna, která nabízí pohádkovou místnost pro nejmenší. Zkusit můžete třeba únikovou hru nebo plnění nejrůznějších úkolů. Letos je možné prohlédnout si na zámku výstavu „Zámek s vůní benzínu“ o šlechtě a automobilismu nebo výstavu „Sklo – skály – Adršpach“, která přináší nejrůznější upomínkové předměty spjaté se skalami.
Kostel Povýšení svatého Kříže na úpatí Pavlovské hory v Adršpachu byl postaven v letech 1827–1831 v klasicistním slohu. Od roku 1688 byl v obci dřevěný kostel, který se stal farním roku 1855. V presbytáři je hlavní oltář Povýšení svatého Kříže. Nachází se zde také boční oltář svaté Anny s obrazem Augustina Kracyka z roku 1865. Varhany jsou od varhanáře Paula Noskeho z Broumova. Pozdně renesanční zvon svatý Ondřej je od broumovského zvonaře Andrese Hauptmanna z roku 1641. Pod kruchtou je pískovcový barokní náhrobník Jana Bedřicha Kidlitze z doby kolem roku 1730. Farnost zanikla roku 2009 sloučením s farností Teplice nad Metují. Od roku 2025 kostel majetkem obce.