Štolmíř
Vstupné dobrovolné
bude věnováno na opravu kostela
Účinkující
Program
B. M. Černohorský – Toccata C dur
J. Seger – Fuga a moll
J. K. Vaňhal – Fuga g moll, Fuga C dur
D. Buxtehude – Ciaccona e moll
J. S. Bach – Toccata a fuga d moll (BWV 565)
J. S. Bach – Chorál „Jesus bleibet meine Freude“ (BWV 147)
J. S. Bach – Chorál „Nun freut euch, lieben Christen g’mein“ (BWV 734)
J. S. Bach – Preludium G dur (BWV 541)
W. A. Mozart – Intráda a fuga C dur
F. Liszt – Weimars Volkslied
L. Boëllmann – Gotická suita, op. 25 (Prière à Notre Dame, Toccata)
Program
B. M. Černohorský – Toccata C dur
J. Seger – Fuga a moll
J. K. Vaňhal – Fuga g moll, Fuga C dur
D. Buxtehude – Ciaccona e moll
J. S. Bach – Toccata a fuga d moll (BWV 565)
J. S. Bach – Chorál „Jesus bleibet meine Freude“ (BWV 147)
J. S. Bach – Chorál „Nun freut euch, lieben Christen g’mein“ (BWV 734)
J. S. Bach – Preludium G dur (BWV 541)
W. A. Mozart – Intráda a fuga C dur
F. Liszt – Weimars Volkslied
L. Boëllmann – Gotická suita, op. 25 (Prière à Notre Dame, Toccata)
Aleš Bárta
patří k nejúspěšnějším českým varhaníkům. Studoval na brněnské konzervatoři u prof. Josefa Pukla a na Akademii múzických umění v Praze ve třídě doc. Václava Rabase. Již během studií se úspěšně účastnil soutěží a brzy získal mezinárodní uznání. Je vítězem Mezinárodní varhanní interpretační soutěže Antona Brucknera v Linci (1982), laureátem Mezinárodní varhanní soutěže Franze Liszta v Budapešti (1983) a absolutním vítězem Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara (1984).
Jeho repertoár zahrnuje stěžejní díla světové i české varhanní tvorby od baroka po současnost. Jako sólista vystupuje s předními symfonickými i komorními orchestry, mj. s Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu či Pražským komorním orchestrem. Koncertoval v mnoha evropských zemích i v USA, Japonsku a Číně a vystoupil na významných mezinárodních festivalech v Tokiu, Londýně, Berlíně, Madridu či Budapešti.
Je pravidelným hostem festivalů Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj a Mezinárodního hudebního festivalu Brno. Natočil více než 30 sólových CD a spolupracuje s firmami Arco Diva, Supraphon, Pony Canyon a Octavia Records.
Štolmíř
Dominantou obce Štolmíř na severozápadním okraji Českého Brodu je barokní kostel sv. Havla, jedna z nejvýznamnějších sakrálních staveb Českobrodska. Na jeho místě stál původně gotický kostel sv. Jiří, nepřímo doložený již v listině z roku 1283. První přímá zmínka pochází z roku 1328, kdy byl kostel přičleněn k Vyšehradské kapitule. Roku 1367 je doloženo, že vikář Jan ze štolmířského kostela odváděl papežský desátek. Po husitských válkách sloužil kostel jako utrakvistická svatyně až do roku 1620. V roce 1639 byl poškozen švédskými vojsky a podle vizitační zprávy z roku 1671 byl již ve velmi špatném stavu. Proto bylo roku 1709 rozhodnuto o jeho zboření.
Nový kostel byl zasvěcen sv. Havlu a jeho stavba začala roku 1710. Projekt je připisován významnému baroknímu architektovi Františku Maxmiliánu Kaňkovi, i když z finančních důvodů byla stavba provedena v pozměněné podobě. Na realizaci se podíleli říčanský stavitel Kristián Minedi a mistr Jan Kalhota z Plaňan. Výstavba se protáhla až do roku 1750 a finančně ji podpořil majitel černokosteleckého panství Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna; po jeho smrti pokračovala v podpoře stavby jeho dcera Marie Terezie Savojská.
Jednolodní kostel s obdélným presbytářem má výrazně komponované západní průčelí s monumentálním portálem a reliéfním erbem rodu Lichtenštejnů. Interiér s výškou lodi přes 18 metrů je sklenut mohutnými barokními klenbami a dochovalo se v něm cenné původní vybavení. Mimořádnou hodnotu mají zejména barokní varhany z roku 1688 od varhanáře Johanna Heinricha Mundta, které byly do kostela přeneseny roku 1756 ze Sázavského kláštera. Patří k nejcennějším historickým varhanám v Česku a k velmi vzácným dochovaným nástrojům tohoto autora. Barokní kostel sv. Havla představuje jednu z nejpozoruhodnějších barokních staveb regionu a významnou památku sakrální architektury středních Čech.