Praha – Prosek
Vstupné dobrovolné
Účinkující
Program
Varhanní improvizace ve francouzském modální stylu

Program
Varhanní improvizace ve francouzském modální stylu
Josef Kšica
, absolvent Konzervatoře v Brně a Hudební fakulty akademie múzických umění v Praze (obor varhany u profesora Milana Šlechty a profesorky Jiřiny Pokorné, varhanní improvizace u profesora Jaroslava Vodrážky), působil od roku 1981 jako korepetitor v Pražském mužském sboru pod vedením sbormistra Miroslava Košlera. V letech 1985–1992 byl členem Pražského filharmonického sboru, se kterým podnikl četná zahraniční turné a natočil řadu významných hudebních projektů. V roce 1990 stál u zrodu Pražského komorního sboru, kde působil devět let jako sbormistr, varhaník a korepetitor.
Významné je jeho účinkování na zahraničních festivalech v roli cembalisty a varhaníka (například v Kolíně nad Rýnem, Stuttgartu, Salzburgu či Palermu). V neposlední řadě je i cembalistou souboru Ars Instrumentalis Pragensis, se kterým obdržel první cenu a zlatou medaili na mezinárodní soutěži v japonské Ósace v roce 1996. Věnuje se realizacím staré české a světové hudby pro nahrávací společnosti a televizi. Od roku 1999 je varhaníkem a ředitelem kůru Katedrály svatého Víta v Praze a sbormistrem Pražského katedrálního sboru.
Kostel sv. Václava
Kostel byl založen už knížetem Boleslavem II. v roce 970, ale původní románská trojlodní bazilika byla postavena pravděpodobně až ve druhé polovině 11. století. V roce 1421 za husitských bouří byl kostel zapálen a pobořen. Neblahou historickou roli sehráli i Švédové, kteří v roce 1648 kostel poškodili.
Poté byl kostel zbarokizován a v 18. století byla přistavěna věž. V areálu stojí cenná zděná barokní zvonice. To, proč v tehdy takové nepatrné vesničce byl postaven takový – byť nevelký – kostel ku poctě svatého Václava, se nakonec logicky kladlo do souvislosti s poutní Svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi, kudy bylo neseno Palladium.
