Praha – Prosek
Vstupné dobrovolné
Účinkující
Program
J. S. Bach – Fantazie g moll, BWV 542
J. S. Bach – chorál „Nun freut euch, lieben Christen g’mein“, BWV 734
J. S. Bach – Pastorale F dur, BWV 590
W. A. Mozart – Ouverture C dur
A. Dvořák – Preludium D dur
A. Dvořák – Fuga g moll
F. Liszt – Weimars Volkslied
L. Boëllmann – Suite gothique, op. 25
Prière à Notre-Dame – Toccata
Program
J. S. Bach – Fantazie g moll, BWV 542
J. S. Bach – chorál „Nun freut euch, lieben Christen g’mein“, BWV 734
J. S. Bach – Pastorale F dur, BWV 590
W. A. Mozart – Ouverture C dur
A. Dvořák – Preludium D dur
A. Dvořák – Fuga g moll
F. Liszt – Weimars Volkslied
L. Boëllmann – Suite gothique, op. 25
Prière à Notre-Dame – Toccata
Aleš Bárta
(*1960) patří mezi nejvýznamnější české varhaníky. Studoval na brněnské konzervatoři u prof. Josefa Pukla a poté na Akademii múzických umění v Praze ve třídě doc. Václava Rabase. Již během studií se stal úspěšným účastníkem mezinárodních soutěží. Získal vítězství na Mezinárodní varhanní soutěži Antona Brucknera v Linci (1982), byl laureátem Mezinárodní varhanní soutěže Franze Liszta v Budapešti (1983) a v roce 1984 se stal absolutním vítězem Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara.
Jako sólista pravidelně vystupuje s Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Virtuosi di Praga a Pražským komorním orchestrem. Spolupracoval s významnými sólisty, jako jsou Josef Suk, Ivan Kusnjer, Sergej Kopčák a Miroslav Kejmar.
Jeho koncertní aktivity ho zavedly na prestižní pódia po celém světě. Vystupoval v Rakousku, Maďarsku, Německu, Francii, Španělsku, Švýcarsku, Finsku, Itálii, Belgii, Rusku, Turecku, USA, Japonsku a Číně. Zúčastnil se mezinárodních festivalů v Tokiu, Londýně, Curychu, Berlíně, Lipsku, Avignonu, Madridu, Hongkongu, Istanbulu, Budapešti a Bratislavě.
Jeho umění je ceněno nejen na koncertních pódiích, ale také v nahrávkách, které získaly uznání kritiků i posluchačů. Díky své brilantní technice a hudebnímu cítění patří mezi nejvýraznější osobnosti české varhanní interpretace.
Kostel sv. Václava
Kostel byl založen už knížetem Boleslavem II. v roce 970, ale původní románská trojlodní bazilika byla postavena pravděpodobně až ve druhé polovině 11. století. V roce 1421 za husitských bouří byl kostel zapálen a pobořen. Neblahou historickou roli sehráli i Švédové, kteří v roce 1648 kostel poškodili.
Poté byl kostel zbarokizován a v 18. století byla přistavěna věž. V areálu stojí cenná zděná barokní zvonice. To, proč v tehdy takové nepatrné vesničce byl postaven takový – byť nevelký – kostel ku poctě svatého Václava, se nakonec logicky kladlo do souvislosti s poutní Svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi, kudy bylo neseno Palladium.