Praha – Malá Strana
Vstupné 300 Kč
Účinkující
Program
J. S. Bach – Chorálová předehra „Schmücke dich,
o liebe Seele“ BWV 654
B. A. Wiedermann – Toccata a fuga f moll
J. Brahms – Chorálová předehra „Herzlich tut mich
erfreuen“ op. 122
A. Dvořák – Preludium a fuga D dur
P. Kšica – Improvizace
C.-M. Widor – Symfonie č. 6 – I. věta Allegro
Program
J. S. Bach – Chorálová předehra „Schmücke dich,
o liebe Seele“ BWV 654
B. A. Wiedermann – Toccata a fuga f moll
J. Brahms – Chorálová předehra „Herzlich tut mich
erfreuen“ op. 122
A. Dvořák – Preludium a fuga D dur
P. Kšica – Improvizace
C.-M. Widor – Symfonie č. 6 – I. věta Allegro
Přemysl Kšica
je český varhaník a pedagog, syn katedrálního regenschoriho Josefa Kšici. Po maturitě na gymnáziu vystudoval hru na varhany na Pražské konzervatoři a na Akademii múzických umění v Praze ve třídě prof. Josefa Popelky. Ve studiu pokračoval na Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Stuttgartu u prof. Dr. Ludgera Lohmanna. Varhanní improvizaci studoval u prof. Jaroslava Vodrážky, doc. Jaroslava Tůmy a Johannese Mayra. Své vzdělání dále rozšiřoval na mistrovských kurzech významných evropských varhaníků, mezi nimiž byli Lorenzo Ghielmi, Olivier Latry či Günter Kaunzinger.
Je držitelem řady ocenění z varhanních soutěží. Opakovaně získal cenu za varhanní improvizaci na soutěži v Opavě, v roce 2004 obdržel třetí cenu na Mezinárodní soutěži mladých varhaníků v Lublani, v roce 2005 druhé místo na Varhanní soutěžní přehlídce v Mostě a v roce 2010 druhou cenu na Mezinárodní varhanní soutěži Petra Ebena v Opavě.
Působí jako varhaník chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Pravidelně koncertuje v Česku i v zahraničí a spolupracuje s předními vokálně-instrumentálními soubory, například Kühnovým smíšeným sborem, Pražským filharmonickým sborem, Pražským katedrálním sborem či Českým filharmonickým sborem Brno. Pedagogicky působí na Konzervatoři v Teplicích.
Chrám sv. Mikuláše
Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně patří k nejvýznamnějším barokním stavbám Prahy. Stojí uprostřed Malostranského náměstí na místě staršího gotického farního kostela, vysvěceného roku 1283 pražským biskupem Tobiášem. V jeho sousedství stála románská rotunda svatého Václava, připomínající podle legendy zázrak při převozu těla svatého Václava ze Staré Boleslavi na Pražský hrad.
Současný chrám vznikal postupně od konce 17. století přibližně sto let a na jeho podobě se podílely tři generace významných barokních architektů – Kryštof Dientzenhofer, jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer a Anselmo Lurago. Rozhodující stavební fáze proběhla v letech 1704–1711, kdy Kryštof Dientzenhofer vytvořil velkorysý sálový prostor s bočními kaplemi a charakteristickou zvlněnou klenbou. V letech 1737–1752 pak Kilián Ignác Dientzenhofer dokončil kněžiště a monumentální kopuli. Chrám byl poté vysvěcen, avšak jeho výzdoba pokračovala ještě další dvě desetiletí.
Dominantou stavby je mohutná kopule o průměru 20 metrů a výšce téměř 57 metrů, která spolu s přilehlou zvonicí dosahuje výšky 79 metrů. Bohatá výzdoba interiéru zahrnuje fresky Františka Xavera Palka a Jana Lukáše Krackera, sochařskou výzdobu Ignáce Františka Platzera i obrazy Karla Škréty. Chrám je vrcholným dílem pražské barokní architektury a jednou z nejvýraznějších dominant Malé Strany.