Praha – Liboc
Vstupné dobrovolné
Účinkující
Program
B. M. Černohorský – Toccata C dur
J. Seger – Fuga a moll
J. K. Vaňhal – Fuga g moll, Fuga C dur
D. Buxtehude – Ciaccona e moll
J. S. Bach – Toccata a fuga d moll (BWV 565)
J. S. Bach – Chorál „Jesus bleibet meine Freude“ (BWV 147)
J. S. Bach – Tři preludia
J. S. Bach – Fuga sopra il Magnificat (BWV 733)
Program
B. M. Černohorský – Toccata C dur
J. Seger – Fuga a moll
J. K. Vaňhal – Fuga g moll, Fuga C dur
D. Buxtehude – Ciaccona e moll
J. S. Bach – Toccata a fuga d moll (BWV 565)
J. S. Bach – Chorál „Jesus bleibet meine Freude“ (BWV 147)
J. S. Bach – Tři preludia
J. S. Bach – Fuga sopra il Magnificat (BWV 733)
Aleš Bárta
patří k nejúspěšnějším českým varhaníkům. Studoval na brněnské konzervatoři u prof. Josefa Pukla a na Akademii múzických umění v Praze ve třídě doc. Václava Rabase. Již během studií se úspěšně účastnil soutěží a brzy získal mezinárodní uznání.
Je vítězem Mezinárodní varhanní interpretační soutěže Antona Brucknera v Linci (1982), laureátem Mezinárodní varhanní soutěže Franze Liszta v Budapešti (1983) a absolutním vítězem Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara (1984).
Jeho repertoár zahrnuje stěžejní díla světové i české varhanní tvorby od baroka po současnost. Jako sólista vystupuje s předními symfonickými i komorními orchestry, mj. s Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu či Pražským komorním orchestrem.
Koncertoval v mnoha evropských zemích i v USA, Japonsku a Číně a vystoupil na významných mezinárodních festivalech v Tokyu, Londýně, Berlíně, Madridu či Budapešti. Je pravidelným hostem festivalů Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj a Mezinárodního hudebního festivalu Brno. Natočil více než 30 sólových CD a spolupracuje s firmami Arco Diva, Supraphon, Pony Canyon a Octavia Records.
Praha – Liboc
Staré kroniky a legendy uvádějí libocký kostel mezi nejstaršími v Čechách. Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české připomíná jeho založení již roku 992 knížetem Boleslavem II., který měl kostel vystavět na místě, kde byl zabit kněz Prostivoj. Tyto zprávy však nejsou historicky zcela spolehlivé. Podle stavebních znaků vznikl kostel pravděpodobně ve 13. století jako románský a později byl goticky přestavěn.
První písemné doklady pocházejí až ze 14. století, kdy je zde uváděn farní kostel s podacím právem břevnovských opatů. Od poloviny 14. století do roku 1419 je doložena řada místních duchovních. Roku 1421 obec pražská odňala Liboc břevnovskému klášteru a později ji postoupila purkrabství. V období od husitských válek pravděpodobně až do bitvy na Bílé hoře zde působili utrakvističtí kněží.
Po třicetileté válce byla farnost dlouho opuštěna. Roku 1671 je doložena duchovní správa Bartoloměje Hallo z Hallenbergu. V 70. letech 17. století dal nejvyšší purkrabí Bernard hrabě Martinic kostel opravit a částečně zbarokizovat. Roku 1688 byla duchovní správa svěřena faráři od Matky Boží před Týnem a roku 1695 františkánům od Panny Marie Sněžné. Farnost byla obnovena roku 1702 a patřila k ní kromě Liboce také Ruzyně, obora Hvězda, Nebušice, Vokovice, Veleslavín, Řepy s kostelem sv. Martina, Bílá Hora, Stodůlky, Košíře a do roku 1738 i Bohnice.
V letech 1824–1851 byl libockým farářem František Lampa, který roku 1836 založil farní kroniku a zasloužil se o výstavbu nového kostela. Starý kostel byl roku 1842 zbořen a podle návrhu architekta Tomáše Waly začala vznikat pozdně klasicistní stavba na půdorysu kříže. Stavbu vedl pražský stavitel Karel Brust a nový kostel byl 20. října 1844 benedikován.
Na hlavním oltáři byl obraz sv. Fabiána a Šebestiána od Josefa Hellicha, varhany zhotovil dvorní varhanář Gartner a obrazy křížové cesty namaloval podle Josefa Führicha malíř Augustin Hübner v letech 1846–1847. Během 19. století kostel procházel dalšími úpravami – roku 1848 byla upravena okna nad hlavním oltářem, roku 1896 byla opravena věž a roku 1898 přelit velký zvon.
Ve 20. století vznikla figurální malba českých patronů v kupoli. Po roce 1989 byla opravena fara i kostel, roku 1993 byla dokončena oprava fasády, střechy a věže. Od roku 1996 je správa farnosti svěřena Řádu bratří blahoslavené Panny Marie Karmelské a farní centrum Malejov bylo slavnostně otevřeno roku 2000.