Praha – Lhotka
Vstupné dobrovolné
Účinkující
Program
Program
Josef Kšica
absolvent konzervatoře v Brně a Hudební fakulty AMU v Praze (varhany – prof. Milan Šlechta, prof. Jiřina Pokorná, varhanní improvizace – prof. Jaroslav Vodrážka), působil od roku 1981 jako korepetitor v Pražském mužském sboru (sbormistr M. Košler). V letech 1985–1992 byl členem Pražského filharmonického sboru, se kterým podnikl četná zahraniční turné a natočil řadu významných hudebních projektů. V roce 1990 stál u zrodu Pražského komorního sboru, kde působil devět let jako sbormistr, varhaník a korepetitor.
Významné je jeho účinkování na zahraničních festivalech v roli cembalisty a varhaníka (Kolín nad Rýnem, Schleswig, Stuttgart, Salzburg, Pesaro, Palermo, Perth). V neposlední řadě je i cembalistou souboru Ars Instrumentalis Pragensis, se kterým obdržel 1. cenu a zlatou medaili na mezinárodní soutěži v japonské Ósace (1996). Věnuje se realizacím staré české a světové hudby pro nahrávací společnosti a televizi. Od roku 1999 je varhaníkem a ředitelem kůru katedrály sv. Víta v Praze a sbormistrem Pražského katedrálního sboru.
Praha – Lhotka
Kostel Panny Marie Královny míru v pražské Lhotce je římskokatolický farní chrám patřící k lhotecké farnosti. Moderní dvoulodní stavba s výraznou hranolovou věží byla postavena roku 1937 v konstruktivistickém stylu. Chrám vznikl v době rozšiřování pražských předměstí a stal se přirozeným duchovním centrem nové obytné čtvrti. Kostel patří mezi svatyně, které připomínají tradici mariánské úcty spojené s někdejším mariánským sloupem na Staroměstském náměstí. Nad hlavním oltářem je umístěna socha Panny Marie vytvořená podle předlohy sochy ze staroměstského sloupu. Plastiku zhotovil řezbář Bohuslav Bek podle modelu sochaře Břetislava Bendy.
Interiér chrámu je architektonicky střídmý a přehledný. V zadní části lodi se nachází kruchta s varhanami, presbytář zdobí vitráže s motivy svatého Václava, svaté Anežky České a pražského chrámu Matky Boží před Týnem. Významným výtvarným prvkem kostela je plastická křížová cesta sochaře Karla Stádníka. Jednotlivá zastavení připomínají utrpení člověka v průběhu dějin a symbolicky odkazují i na tragické zkušenosti 20. století.
Kostel Panny Marie Královny míru dnes slouží nejen liturgickým účelům, ale také kulturním a koncertním aktivitám, které využívají jeho akustické i duchovní prostředí.