Hostinné
Koncert se koná pod záštitou Ing. Dagmar Sahánkové, starostky města Hostinné.
Vstupné dobrovolné bude věnováno na restaurování vzácných barokních varhan F. P. Horáka
Účinkující
Program
B. M. Černohorský – Toccata C dur
J. Seger – Fuga a moll
J. K. Vaňhal – Fuga g moll, Fuga C dur
D. Buxtehude – Ciaccona e moll
J. S. Bach – Toccata a fuga d moll (BWV 565)
J. S. Bach – Chorál „Jesus bleibet meine Freude“ (BWV 147)
J. S. Bach – Chorál „Nun freut euch, lieben Christen g’mein“ (BWV 734)
J. S. Bach – Preludium G dur (BWV 541)
W. A. Mozart – Intráda a fuga C dur
F. Liszt – Weimars Volkslied
L. Boëllmann – Gotická suita, op. 25 (Prière à Notre Dame, Toccata)
Program
B. M. Černohorský – Toccata C dur
J. Seger – Fuga a moll
J. K. Vaňhal – Fuga g moll, Fuga C dur
D. Buxtehude – Ciaccona e moll
J. S. Bach – Toccata a fuga d moll (BWV 565)
J. S. Bach – Chorál „Jesus bleibet meine Freude“ (BWV 147)
J. S. Bach – Chorál „Nun freut euch, lieben Christen g’mein“ (BWV 734)
J. S. Bach – Preludium G dur (BWV 541)
W. A. Mozart – Intráda a fuga C dur
F. Liszt – Weimars Volkslied
L. Boëllmann – Gotická suita, op. 25 (Prière à Notre Dame, Toccata)
Aleš Bárta
patří k nejúspěšnějším českým varhaníkům. Studoval na brněnské konzervatoři u prof. Josefa Pukla a na Akademii múzických umění v Praze ve třídě doc. Václava Rabase. Již během studií se úspěšně účastnil soutěží a brzy získal mezinárodní uznání. Je vítězem Mezinárodní varhanní interpretační soutěže Antona Brucknera v Linci (1982), laureátem Mezinárodní varhanní soutěže Franze Liszta v Budapešti (1983) a absolutním vítězem Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara (1984).
Jeho repertoár zahrnuje stěžejní díla světové i české varhanní tvorby od baroka po současnost. Jako sólista vystupuje s předními symfonickými i komorními orchestry, mj. s Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu či Pražským komorním orchestrem. Koncertoval v mnoha evropských zemích i v USA, Japonsku a Číně a vystoupil na významných mezinárodních festivalech v Tokyu, Londýně, Berlíně, Madridu či Budapešti.
Je pravidelným hostem festivalů Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj a Mezinárodního hudebního festivalu Brno. Natočil více než 30 sólových CD a spolupracuje s firmami Arco Diva, Supraphon, Pony Canyon a Octavia Records.
Hostinné
Děkanský kostel Nejsvětější Trojice v Hostinném patří k nejstarším a nejvýznamnějším stavbám města. První zmínka o kostele pochází z roku 1270, kdy bylo město založeno králem Přemyslem Otakarem II. Původně gotická stavba prošla v průběhu staletí řadou přestaveb, zejména v období renesance na přelomu 16. a 17. století, kdy byl chrám upraven podle návrhu italského architekta Carla Valmadiho. Kostel je dodnes dominantou historického centra Hostinného a důležitým svědkem jeho dlouhé kulturní a duchovní tradice.
Na západním kůru nad hlavním vstupem se nachází mimořádně cenný hudební nástroj – barokní varhany Františka Pavla Horáka z konce 18. století. Varhany vznikly pravděpodobně kolem roku 1785 a patří k nejzachovalejším dílům tohoto kutnohorského varhanáře. Nástroj má tři stroje, šestnáct rejstříků a více než tisíc píšťal a dodnes si uchoval charakteristický barokní zvuk. Zvláště pozoruhodné jsou smíšené rejstříky Mixtura a Cimbál, které dávají nástroji majestátní plénový zvuk typický pro varhanní hudbu konce 18. století.
Během své dlouhé historie byly varhany několikrát upravovány a přestavovány, aby odpovídaly proměnám hudebního vkusu. Neodborné zásahy, stáří nástroje i nepříznivé klimatické podmínky však způsobily jejich postupné poškození. Dřevěné části jsou napadeny červotočem, některé píšťaly byly odstraněny a technický stav nástroje dnes vyžaduje celkovou restaurátorskou obnovu.
V posledních letech proto vznikla iniciativa „Naděje pro varhany“, jejímž cílem je záchrana tohoto jedinečného barokního nástroje. Projekt počítá s postupnou restaurací varhan a zároveň s pořádáním koncertů a dalších kulturních akcí, které mají přiblížit varhanní hudbu široké veřejnosti a pomoci získat prostředky na jejich obnovu.
Po dokončení restaurování by se hostinské varhany mohly znovu stát významným hudebním nástrojem regionu a připomínkou bohaté tradice českého varhanářství, která je důležitou součástí evropského kulturního dědictví.