Praha – Karlín
Vstupné dobrovolné
Účinkující
Program

Program
Vladimír Roubal
(*1965, Plzeň) je český varhaník a především varhanní improvizátor. Působí jako ředitel chrámové hudby Královské kanonie premonstrátů při bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově. Pochází z Města Touškova v okrese Plzeň-sever, z rodiny volyňských Čechů s výraznou hudební tradicí. Hře na klavír a akordeon se věnoval již na LŠU v Kozolupech a později v Plzni. Studoval varhany na Konzervatoři v Plzni u Jitky Chaloupkové a na Pražské konzervatoři u Jana Hory, varhanní improvizaci u Jaroslava Vodrážky.
Ve čtrnácti letech začal hrát na varhany v kostele sv. Jana Křtitele v Městě Touškově, v patnácti letech se stal varhaníkem tehdejšího arciděkanského kostela sv. Bartoloměje v Plzni. Během studií působil v řadě plzeňských kostelů a zastupoval varhaníky dle potřeby. V roce 1982 získal první cenu ve varhanní improvizaci na soutěži v Opavě. Základ sbormistrovské praxe získal během vojenské služby v pěveckém sboru armádního uměleckého souboru, kde se stal zástupcem sbormistra. V roce 1988 získal první cenu ve varhanní improvizaci na soutěži Vavříny v Krnově a působil jako varhaník a kapelník baziliky sv. Markéty v Praze-Břevnově.
Od roku 1990 je ředitelem chrámové hudby na Strahově, kde založil sbor Collegium Strahoviense a komorní orchestr. Spolupracuje s řádem Maltézských rytířů, cisterciáky ve Vyšším Brodě a s trubači Hradní stráže Pražského hradu. Natočil několik CD a nahrává pro Český rozhlas a televizi i zahraniční stanice. Je autorem hudby k filmu In nomine patris. Patří k uznávaným varhanním improvizátorům, koncertoval v mnoha evropských zemích i v USA a absolvoval turné po Japonsku (1999).
Dne 15. listopadu 2025 poprvé veřejně rozezněl nové varhany katedrály sv. Víta při posledním rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje
Trojlodní bazilika se díky svým mimořádně velkým rozměrům (75 metrů délky, 31 metrů šířky a 27,5 metru výšky) řadí k největším chrámům v Praze. Stavba ve stylu pozdně románské baziliky vznikla z veřejné sbírky, do níž přispěli také císař Ferdinand I. Dobrotivý a císařovna Karolína.
Kostel byl vysvěcen 18. října 1863 v den milénia příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Varhany postavil roku 1898 Emanuel Štěpán Petr ve skříni staršího nástroje Josefa Predigera z roku 1863. Třímanuálový nástroj s jednašedesáti rejstříky a více než třemi tisíci píšťalami patřil ve své době k největším varhanám v českých zemích.
