Most
Vstupné 200 Kč
Účinkující
Program
„Z Nového světa“
Adagio – Allegro molto / Largo / Molto vivace / Allegro con fuoco
B. Smetana – Vltava ze symfonické básně Má vlast
Program
„Z Nového světa“
Adagio – Allegro molto / Largo / Molto vivace / Allegro con fuoco
B. Smetana – Vltava ze symfonické básně Má vlast
Pavel Kohout
Koncertní varhaník a pedagog Pavel Kohout (1976) patří ke špičce současných varhaníků. Prestižního ocenění, které odstartovalo jeho koncertní kariéru, dosáhl ve svých čtyřiadvaceti letech na největší mezinárodní soutěži – „International Organ Competition in Tokyo 2000“ v Japonsku. Soutěžní úspěchy mu otevřely cestu k recitálům na význačných mezinárodních hudebních festivalech, ve slavných koncertních sálech, katedrálách, bazilikách i kostelech.
Pavel Kohout absolvoval Pražskou konzervatoř v oboru hra na varhany; ve studiu pokračoval na Hudební fakultě akademie múzických umění v Praze ve třídě docenta Jaroslava Tůmy. Zdokonaloval se pod vedením Haralda Vogela, Oliviera Latryho, Jeana Boyera, Petera van Dijcka a Ludgera Lohmanna. V roce 2010 obdržel doktorát na HAMU v Praze, kde se zabýval autentickou interpretací varhanní hudby.
Sólová koncertní činnost ho zavedla do většiny států Evropy, ale také opakovaně do Japonska, Jižní Koreje, Hongkongu, Singapuru, Tchaj-wanu, Izraele, Sýrie, Ruska, USA, Mexika, Austrálie, na Nový Zéland, Kubu a do Kolumbie. Hostoval na hudebních festivalech v Praze, Bratislavě, Bukurešti, Mnichově, Frankfurtu nad Mohanem, Paříži, Moskvě, Amsterdamu, Haarlemu, Zaragoze, Athénách, Damašku, Jeruzalémě, Tokiu, Aucklandu, New Yorku, Washingtonu, Atlantě, San Francisku, Sydney, Brisbane a Melbourne. Jako sólista vystoupil s mnoha světovými komorními i velkými symfonickými orchestry.
Pavel Kohout působí jako pedagog varhanní hry na Hudební fakultě JAMU v Brně, vede mistrovské kurzy a poskytuje odborné konzultace. Je rovněž dramaturgem varhanní řady „Stříbrné abonmá“ filharmonie Hradec Králové. Vytvořil hudební snímky pro Český rozhlas a televizi a nahrál několik sólových CD.
Lány
Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je od roku 1921 oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. V současnosti je i přístupný veřejnosti formou komentovaných prohlídek. Návštěvníci mohou zavítat také do rozlehlého zámeckého parku a do palmového skleníku z roku 1879.
Nejstarší písemná zmínka o Lánech je z roku 1392. Už tehdy zde stávala dřevěná tvrz. Ke konci 16. století Lány zakoupil císař Rudolf II. a na místě původní tvrze nechal postavit lovecký zámek v renesančním slohu. Na konci 17. století koupili zámek Valdštejnové. Hrabě Jan Josef z Valdštejna nechal upravit zámecké interiéry. Od počátku 18. století byly Lány v držení Fürstenberků, a to až do roku 1921, kdy lánský zámek zakoupil československý stát pro reprezentační účely hlavy státu.
Kněžna Marie Anna, rozená z Valdštejna, provdaná za knížete Viléma Arnošta z Fürstenberka, dala v letech 1748–1752 nákladem 14 344 zlatých vybudovat rokokovou zámeckou kapli Nejsvětějšího Jména Ježíš, která slouží od roku 1850 jako lánský farní kostel. V době stavby kaple byl zámek ještě obkroužen vodním příkopem, a poněvadž kaple měla být propojena s východním zámeckým křídlem, bylo třeba vést krytou spojovací chodbu z prvního patra zámku po arkádových obloucích.
Zámecký park je poprvé zmiňován okolo roku 1770. Jeho dnešní podoba je ovlivněna úpravami Josipa Plečnika. Nejvýraznějším Plečnikovým dílem v parku je zeď na východní straně při hrázi rybníka, jejíž součástí je impozantní kašna. Tvoří ji pět dórských sloupů zdobených bronzovými lvími hlavami, z nichž vytéká voda do kašny a posléze jako jeden mohutný proud spadá do rybníka.