Načítám Akce
  • akce již proběhla.

Lázně Bohdaneč

2. července 2023 v 19:01

Lázně Bohdaneč

2. července v 19:00

České filharmonické kvarteto

2. července 2023  19:00
Lázně Bohdaneč

Kostel sv. Máří Magdalény

Koncert se koná pod záštitou Ing. Josefa Štěpanovského, starosty města Lázně Bohdaneč

Vstup volný

Účinkují

České filharmonické kvarteto

LEOŠ ČEPICKÝ – housle
VIKTOR MAZÁČEK – housle
JIŘÍ POSLEDNÍ – viola
JAKUB DVOŘÁK – violoncello

Program

W. A. Mozart – Divertimento D dur KV 136 (Allegro / Andante / Presto)
A. Dvořák – Smyčcový kvartet č. 12 F dur op. 96 „Americký“ (Lento / Finale. Vivace ma non troppo)
G. Puccini – Crisantemi (Chryzantémy)
B. Smetana – Smyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“ – Largo sostenuto
L. Janáček – Po zarostlém chodníčku, výběr – úprava pro smyčce
A. Piazzolla – Libertango – úprava pro smyčce
E. Elgar – Salut d‘amour op. 12 – úprava pro smyčce

České filharmonické kvarteto

České filharmonické kvarteto vzniklo v roce 2000 z iniciativy členů České filharmonie. Výborné individuální dispozice všech hráčů a jejich dlouholeté zkušenosti v komorní hře jsou velkým vkladem pro prvotřídní interpretaci skladeb. Zvuk kvarteta, který je typický pro českou kvartetní školu, je vysoce ceněn odbornou kritikou.

ČFK účinkuje pravidelně v komorních cyklech České filharmonie, na festivalech a v koncertních řadách Kruhů přátel hudby po celé České republice a v zahraničí (Velká Británie, Lucembursko, Německo, Japonsko, Izrael, Čína, Slovensko).

Na podzim roku 2017 kvarteto vydalo pod nakladatelstvím Arco Diva krásné CD se skladbami Leoše Janáčka „Po zarostlém chodníčku“ a „V mlhách“, tedy s úpravami těchto klavírních cyklů pro smyčcové kvarteto.

V sezóně 2019 natočilo na CD první čtyři kvartety skladatele Jaroslava Krčka, v roce 2021 další čtyři kvartety a v současné době se připravuje na premiéry třetí série jeho kvartetů, jako i na jejich zvěčnění na CD.

V aktuální sezóně kvarteto vycestovalo na festivaly do slovenské Levoči a lucemburského Bourlingsteru.

Lázně Bohdaneč

Poklidné město s více než třemi tisíci obyvateli leží 8 km severozápadně od Pardubic. Původně nevýznamná osada Bohdaneč zaznamenala rozmach na přelomu 15. a 16. století, kdy majitel pardubického panství Vilém z Pernštejna vybudoval v okolí rozsáhlou síť rybníků. Další rozkvět města nastal na přelomu 19. a 20. století po založení slatinných lázní bohdanečským rodákem Janem Veselým. Lázeňství, zaměřené na léčbu pohybového ústrojí, i okolní příroda předurčily budoucí rekreační charakter města. Ve městě je možné obdivovat klasickou i moderní architekturu. Zejména pak jedinečné dílo Josefa Gočára. Lázeňský pavilon Gočár, který v roce 2013 oslavil 100. výročí od svého otevření, našel jako jedna z mála staveb kubistického slohu místo v učebnicích architektury. Další architektonické dominanty, původně renesanční budova radnice a barokní kostel sv. Máří Magdalény, se nacházejí na Masarykově náměstí. Nejen těmito, ale i dalšími významnými místy ve městě provede návštěvníky naučná trasa Gočárův okruh. Atmosféru lázní, místa odpočinku a blahodárného klidu dotváří, okolní příroda, lázeňský park i centrum města s fontánami.

Kostel svaté Máří Magdalény

Nalézá se na Masarykově náměstí v centru města a počátkem 18. století ho postavil stavitel František Jedlička podle návrhu architekta Tomáše Haffeneckera.

Barokní jednoloďový kostel vybudoval v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera. Během velkého požáru města v roce 1772 byla kostelní věž pobořena. Vnitřní výzdoba je barokní, autorem velkého malovaného oltáře je Josef Kramolín. Součástí výzdoby je také vzácný soubor soch od řezbáře Ignáce Rohrbacha z období, kdy byl kostel stavěn. V roce 1924 byl kostel restaurován a vyzdoben malbami akademického malíře Antonína Häuslera z Prahy. V kostele byly do roku 1907 varhany, které jsou jednou třetinou varhan ze zrušeného kostela v Sedlci u Kutné Hory (druhá třetina je v Přelouči a o poslední se neví). Současné varhany byly zakoupeny za darované peníze roku 1907. Věž kostela měla kdysi kromě hodin i malovaný orloj (dílo Abrahama Chrudimského) z roku 1646. Uvnitř věže bije 5 zvonů. Podle pověsti se při slévání velkého zvonu v roce 1603 protlačilo několik jeptišek, aby naházely do formy dukáty. Bylo to prý, aby zvon též zlatem zněl ke cti a slávě Boží. Zajímavostí je, že ve střeše věže je vidět komín od pece ve věžní světnici, kde ještě začátkem 20. století bydlel kostelník Vondráček, jehož všech jedenáct dětí – dcera a deset synů – se narodilo právě zde. Na obraze sv. Floriána umístěného na oltáři je znázorněn požár náměstí v roce 1772 a zachycuje původní podobu radnice, která rovněž vyhořela.