Lázně Bohdaneč
Koncert se koná pod záštitou Ing. Josefa Štěpanovského, starosty města Lázně Bohdaneč.
Vstupné 100 Kč
Účinkující
Jan Sedláček - dirigent
Program
W. A. Mozart – Koncert pro housle G dur (II. věta)
E. Grieg – Suity „Z časů Holbergových“ (I. věta)
A. Dvořák – Cavatina
J. Suk – Serenáda (I. věta)
L. Janáček – Idyla (I. věta)
–––
L. Bernstein – Tonight (z West Side Story)
L. Bernstein – Waltz (z Divertimenta)
E. Morera – Rondalla
V. Mazáček – Sardana „Přátelství“
A. Piazzolla – Finale
Program
W. A. Mozart – Koncert pro housle G dur (II. věta)
E. Grieg – Suity „Z časů Holbergových“ (I. věta)
A. Dvořák – Cavatina
J. Suk – Serenáda (I. věta)
L. Janáček – Idyla (I. věta)
–––
L. Bernstein – Tonight (z West Side Story)
L. Bernstein – Waltz (z Divertimenta)
E. Morera – Rondalla
V. Mazáček – Sardana „Přátelství“
A. Piazzolla – Finale
Komorní orchestr Dvořákova kraje
je smyčcový soubor složený z hudebníků z Kralup nad Vltavou, Roztok, Slaného, Veltrus a Prahy, přičemž většina jeho členů není profesionálními hudebníky. Uměleckým vedoucím orchestru je profesor Václav Mazáček, emeritní člen České filharmonie. Soubor vznikl na podzim roku 1976 v Kralupech nad Vltavou a od svého založení uskutečnil téměř šest set koncertů, na nichž provedl kolem stovky skladeb světových autorů od baroka po současnost.
S orchestrem spolupracovalo více než osmdesát profesionálních sólistů, převážně členů České filharmonie, a jako sólisté často vystupují také někteří členové orchestru. Pod vedením profesora Václava Mazáčka dosáhl orchestr vysoké interpretační úrovně a patří k předním neprofesionálním souborům v Česku. Dokladem je například první místo v soutěžní přehlídce neprofesionálních orchestrů v Praze v květnu 1993, která rozhodovala o účasti na „Evropském festivalu komorních souborů“ v roce 1994 v Brně.
Orchestr absolvoval řadu zahraničních koncertních cest, mimo jiné do Francie, Holandska, Maďarska, Rakouska, Německa a na Slovensko. Soubor navazuje na dlouhou orchestrální tradici regionu Kralupska.
Jan Sedláček
(1999) patří mezi výrazné české dirigenty mladé generace. Pochází z hudební rodiny; jeho dědečkem je Václav Mazáček, emeritní sólotympánista České filharmonie. Od sezony 2022/2023 je šéfdirigentem Komorního orchestru Dvořákova kraje a spolupracuje se smyčcovým orchestrem pražské konzervatoře. Studoval na Pražské konzervatoři (violoncello u Tomáše Strašila, dirigování u Miriam Němcové, Hynka Farkače, Jaroslava Zichy a Jaroslava Brycha) a nyní dokončuje magisterské studium dirigování na Akademii múzických umění v Praze. V roce 2025 debutoval na festivalu „Pražské jaro“ se symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Od roku 2025 studuje také ve Filadelfii u Leonida Grina.
Lázně Bohdaneč
Město Lázně Bohdaneč Poklidné město s více než třemi tisíci obyvatel leží 8 km severozápadně od Pardubic. Původně nevýznamná osada Bohdaneč zaznamenala rozmach na přelomu 15. a 16. století, kdy majitel pardubického panství Vilém z Pernštejna vybudoval v okolí rozsáhlou síť rybníků. Další rozkvět města nastal na přelomu 19. a 20. století po založení slatinných lázní bohdanečským rodákem Janem Veselým. Lázeňství, zaměřené na léčbu pohybového ústrojí, i okolní příroda předurčily budoucí rekreační charakter města.
Ve městě je možné obdivovat klasickou i moderní architekturu, zejména pak jedinečné dílo Josefa Gočára. Lázeňský „pavilon Gočár“, který v roce 2013 oslavil 100. výročí od svého otevření, našel jako jedna z mála staveb kubistického slohu místo v učebnicích architektury. Další architektonické dominanty, původně renesanční budova radnice a barokní kostel svaté Máří Magdalény, se nacházejí na Masarykově náměstí. Nejen těmito, ale i dalšími významnými místy ve městě provede návštěvníky naučná trasa „Gočárův okruh“. Atmosféru lázní, místa odpočinku a blahodárného klidu dotváří okolní příroda, lázeňský park i centrum města s fontánami.
Barokní jednolodní kostel vybudoval v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera. Během velkého požáru města v roce 1772 byla pobořena kostelní věž. Vnitřní výzdoba je barokní, autorem velkého malovaného oltáře je Josef Kramolín. Součástí výzdoby je také vzácný soubor soch od řezbáře Ignáce Rohrbacha z období, kdy byl kostel stavěn. V roce 1924 byl restaurován a vyzdoben malbami akademického malíře Antonína Häuslera z Prahy.
Do roku 1907 zde byly varhany, které jsou jednou třetinou varhan ze zrušeného kostela v Sedlci u Kutné Hory. Současný nástroj byl zakoupen za darované peníze roku 1907. Věž kostela měla kdysi kromě hodin i malovaný orloj (dílo Abrahama Chrudimského) z roku 1646. Uvnitř věže bije pět zvonů. Zajímavostí je, že ve střeše věže je vidět komín od pece ve věžní světnici, kde ještě začátkem 20. století bydlel kostelník Vondráček, jehož všech jedenáct dětí – dcera a deset synů – se narodilo právě zde. Na obraze svatého Floriána, umístěném na oltáři, je znázorněn požár náměstí v roce 1772 zachycující původní podobu radnice, která rovněž vyhořela.