Lázně Bohdaneč
Koncert se koná pod záštitou Ing. Josefa Štěpanovského, starosty města Lázně Bohdaneč.
Vstupné 100 Kč
Účinkující
Petr Hostinský - varhany
Program
J. S. Bach – Concerto G dur – I. Allegro
H. Purcell – Sonáta in D – Allegro, Adagio, Allegro
E. Grieg – Suita z Peer Gynta – Morning, Anitra's Dance, In the Hall of the Mountain King
A. Piazzolla – Oblivion
A. Piazzolla – Libertango
J. Williams – „Hvězdné filmové melodie“
J. Williams – Theme from Schindler’s List
A. Chačaturjan – Arménská suita – Masquerade waltz, Ivan sings, Sabre dance
P. Hostinský – P. Herzog – Improvizace na Beethovenská hudební témata
Program
J. S. Bach – Concerto G dur – I. Allegro
H. Purcell – Sonáta in D – Allegro, Adagio, Allegro
E. Grieg – Suita z Peer Gynta – Morning, Anitra's Dance, In the Hall of the Mountain King
A. Piazzolla – Oblivion
A. Piazzolla – Libertango
J. Williams – „Hvězdné filmové melodie“
J. Williams – Theme from Schindler’s List
A. Chačaturjan – Arménská suita – Masquerade waltz, Ivan sings, Sabre dance
P. Hostinský – P. Herzog – Improvizace na Beethovenská hudební témata
Pavel Herzog
se narodil v roce 1984 v Ústí nad Orlicí. V šesti letech se začal věnovat hře na trubku na zuš v Žamberku u Ladislava Tyrnera. V letech 2000–2006 vystudoval Konzervatoř v Pardubicích u Mgr. Jiřího Houdka. Za úspěchy můžeme považovat první a třetí cenu na Interpretační žesťové soutěži v Brně 2003 a 2005 a první cenu na Celostátní soutěži konzervatoří 2003 ve hře na trubku. Po úspěšném zakončení konzervatoře absolventským koncertem s Komorní filharmonií Pardubice studoval v letech 2006–2011 hru na trubku na Akademii múzických umění v Praze u prof. Vladimíra Rejlka a Mgr. Jaroslava Roučka, s nímž se také věnoval historické interpretaci barokních skladeb na barokní trubku – klarinu.
Od roku 2009 je stálým členem symfonického orchestru Filharmonie Hradec Králové. Zabývá se nejen hudbou barokní, klasickou, sólovou, komorní či orchestrální, ale také spolupracuje s tanečními orchestry a bigbandovými kapelami. Díky svým multižánrovým hudebním schopnostem se v roce 2006 stal trumpetistou populární ska a reggae skupiny „Sto zvířat“.
Petr Hostinský
své hudební vzdělání zahájil v roce 1987 na Základní umělecké škole v Pardubicích. V roce 1993 byl přijat ke studiu hry na varhany na Konzervatoř v Pardubicích do třídy MgA. Václava Uhlíře, později ještě ke studiu dirigování do třídy doc. Vlastislava Nováka. Po absolutoriu pokračoval ve studiu na Akademii múzických umění v Praze, obor varhany, ve třídě prof. Jana Hory. V roce 2005 studia úspěšně ukončil.
V roce 2003 absolvoval pětiměsíční stáž na Hochschule für Musik und darstellende Kunst ve Stuttgartu u prof. Ludgera Lohmanna. Během studia se zúčastnil několika mistrovských kurzů v Česku i v zahraničí. Zúčastnil se několika varhanních soutěží (Opava 1994, 1996, Schlagel 1998, Voříškův Vamberk 1995, 1997 s vítězstvím v kategorii varhanní improvizace, Pražské jaro 1999). Je klávesistou populární ska a reggae skupiny „Sto zvířat“.
Lázně Bohdaneč
Město Lázně Bohdaneč Poklidné město s více než třemi tisíci obyvatel leží 8 km severozápadně od Pardubic. Původně nevýznamná osada Bohdaneč zaznamenala rozmach na přelomu 15. a 16. století, kdy majitel pardubického panství Vilém z Pernštejna vybudoval v okolí rozsáhlou síť rybníků. Další rozkvět města nastal na přelomu 19. a 20. století po založení slatinných lázní bohdanečským rodákem Janem Veselým. Lázeňství, zaměřené na léčbu pohybového ústrojí, i okolní příroda předurčily budoucí rekreační charakter města.
Ve městě je možné obdivovat klasickou i moderní architekturu, zejména pak jedinečné dílo Josefa Gočára. Lázeňský „pavilon Gočár“, který v roce 2013 oslavil 100. výročí od svého otevření, našel jako jedna z mála staveb kubistického slohu místo v učebnicích architektury. Další architektonické dominanty, původně renesanční budova radnice a barokní kostel svaté Máří Magdalény, se nacházejí na Masarykově náměstí. Nejen těmito, ale i dalšími významnými místy ve městě provede návštěvníky naučná trasa „Gočárův okruh“. Atmosféru lázní, místa odpočinku a blahodárného klidu dotváří okolní příroda, lázeňský park i centrum města s fontánami.
Barokní jednolodní kostel vybudoval v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera. Během velkého požáru města v roce 1772 byla pobořena kostelní věž. Vnitřní výzdoba je barokní, autorem velkého malovaného oltáře je Josef Kramolín. Součástí výzdoby je také vzácný soubor soch od řezbáře Ignáce Rohrbacha z období, kdy byl kostel stavěn. V roce 1924 byl restaurován a vyzdoben malbami akademického malíře Antonína Häuslera z Prahy.
Do roku 1907 zde byly varhany, které jsou jednou třetinou varhan ze zrušeného kostela v Sedlci u Kutné Hory. Současný nástroj byl zakoupen za darované peníze roku 1907. Věž kostela měla kdysi kromě hodin i malovaný orloj (dílo Abrahama Chrudimského) z roku 1646. Uvnitř věže bije pět zvonů. Zajímavostí je, že ve střeše věže je vidět komín od pece ve věžní světnici, kde ještě začátkem 20. století bydlel kostelník Vondráček, jehož všech jedenáct dětí – dcera a deset synů – se narodilo právě zde. Na obraze svatého Floriána, umístěném na oltáři, je znázorněn požár náměstí v roce 1772 zachycující původní podobu radnice, která rovněž vyhořela.