Králíky
Vstupné 200 Kč
Účinkující
Přemysl Kšica - varhany
Program
M. E. Bossi – Entrée pontificale op. 104/1
A. Corelli – Koncert F dur (Preludium / Sarabanda / Gavota)
J. Brahms – Chorálová předehra „Herzlich tut mich erfreuen“ op. 122
T. Albinoni – Adagio g moll
J. Langlais – Prélude modal
E. Garner – Misty
J. Vodrážka – Bagatella
F. Schubert – Ave Maria
F. Mendelssohn-Bartholdy – Sonáta č. 1 f moll op. 65 – Allegro assai vivace
A. Dvořák – „Když mne stará matka zpívat učívala“ z cyklu „Cigánské melodie“ op. 55
P. Kšica – Improvizace na nejoblíbenější mariánskou píseň Antonína Dvořáka
A. Vivaldi – Koncert B dur (Adagio / Allegro)
Program
M. E. Bossi – Entrée pontificale op. 104/1
A. Corelli – Koncert F dur (Preludium / Sarabanda / Gavota)
J. Brahms – Chorálová předehra „Herzlich tut mich erfreuen“ op. 122
T. Albinoni – Adagio g moll
J. Langlais – Prélude modal
E. Garner – Misty
J. Vodrážka – Bagatella
F. Schubert – Ave Maria
F. Mendelssohn-Bartholdy – Sonáta č. 1 f moll op. 65 – Allegro assai vivace
A. Dvořák – „Když mne stará matka zpívat učívala“ z cyklu „Cigánské melodie“ op. 55
P. Kšica – Improvizace na nejoblíbenější mariánskou píseň Antonína Dvořáka
A. Vivaldi – Koncert B dur (Adagio / Allegro)
Miroslav Kejmar
(1941, Kladno) vystudoval vojenskou hudební školu, pražskou konzervatoř a AMU u prof. Václava Paříka. Jeho dalšími učiteli byli A. Scherbaum, A. Dokoupil a S. Šimek. Už během studií působil v orchestrech Hudebního divadla v Karlíně, Divadla na Vinohradech či ve filmovém symfonickém orchestru, spolupracoval s orchestry Václava Hybše, Karla Vlacha i Karla Gotta. V roce 1970 nastoupil do České filharmonie, kde byl v letech 1972–2008 sólotrumpetistou. Je uznáván jako jeden z nejvýznamnějších českých trumpetových sólistů. Spolupracoval s řadou významných orchestrů v Evropě i Japonsku a nahrával pro prestižní světové vydavatelské domy. Je zakládajícím členem souboru Pražští žesťoví sólisté a od roku 1998 také členem mezinárodního tělesa „Ten of the Best“.
Přemysl Kšica
je český varhaník a pedagog, syn katedrálního regenschoriho Josefa Kšici. Po maturitě na gymnáziu vystudoval hru na varhany na Pražské konzervatoři a na Akademii múzických umění v Praze ve třídě prof. Josefa Popelky. Ve studiu pokračoval na Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Stuttgartu u prof. Dr. Ludgera Lohmanna. Varhanní improvizaci studoval u prof. Jaroslava Vodrážky, doc. Jaroslava Tůmy a Johannese Mayra. Své vzdělání dále rozšiřoval na mistrovských kurzech významných evropských varhaníků, mezi nimiž byli Lorenzo Ghielmi, Olivier Latry či Günter Kaunzinger.
Je držitelem řady ocenění z varhanních soutěží. Opakovaně získal cenu za varhanní improvizaci na soutěži v Opavě, v roce 2004 obdržel třetí cenu na Mezinárodní soutěži mladých varhaníků v Lublani, v roce 2005 druhé místo na Varhanní soutěžní přehlídce v Mostě a v roce 2010 druhou cenu na Mezinárodní varhanní soutěži Petra Ebena v Opavě.
Působí jako varhaník chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Pravidelně koncertuje v Česku i v zahraničí a spolupracuje s předními vokálně-instrumentálními soubory, například Kühnovým smíšeným sborem, Pražským filharmonickým sborem, Pražským katedrálním sborem či Českým filharmonickým sborem Brno. Pedagogicky působí na Konzervatoři v Teplicích.
Králíky
Poutní areál Hora Matky Boží v Dolní Hedeči u Králík je jedním z nejvýznamnějších mariánských poutních míst v Česku. Jeho historie začíná v roce 1696, kdy králický rodák a jezuitský misionář Samuel Fritz, působící v povodí Amazonky, nechal na vrcholu kopce postavit kapli jako poděkování Panně Marii za uzdravení a ochranu při své náročné misii. Zájem poutníků rychle rostl, a proto byl na počátku 18. století postaven rozsáhlý barokní areál. Stavbu vedl významný architekt Johann Lucas von Hildebrandt, jeden z hlavních představitelů vrcholného baroka.
V letech 1700–1710 vznikl monumentální kostel Nanebevzetí Panny Marie, obklopený čtvercovými ambity s nárožními kaplemi, doplněnými o křížovou cestu, schodiště a další objekty. Vzniklo tak jedinečné poutní centrum zasazené do krásné horské krajiny. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadl areál diecézi; v pozdějších obdobích byl různě využíván, včetně vojenských účelů. V době komunismu byl klášter interním klauzurním zařízením a místo téměř zaniklo.
Po roce 1989 byl poutní areál navrácen církvi a postupně obnoven. Dnes je Hora Matky Boží znovu důležitým duchovním místem, které ročně přivítá tisíce poutníků i turistů. V roce 2018 byl celý komplex prohlášen národní kulturní památkou.