

Jakub
Kostel sv. Jakuba
Milujeme baroko
Koncert se koná pod záštitou Jiřího Volence, starosty obce Církvice.
Vstupné 100 Kč
Účinkující
Lucie Dušková – flétny
Filip Dvořák – cembalo

Program
Anonym – Paul Steeple
Anonym – Dancing Masque
G. Ph. Telemann – Sonata quinta
J. Ch. Schickhardt – Sonata G dur
G. F. Händel – Sonata a moll
N. Matteis – Aria amorosa a Prelude
H. Fiocco – Adagio, Semplice, La Plaintive pro cembalo
G. F. Händel – Air pro cembalo
A překvapení

Program
Anonym – Paul Steeple
Anonym – Dancing Masque
G. Ph. Telemann – Sonata quinta
J. Ch. Schickhardt – Sonata G dur
G. F. Händel – Sonata a moll
N. Matteis – Aria amorosa a Prelude
H. Fiocco – Adagio, Semplice, La Plaintive pro cembalo
G. F. Händel – Air pro cembalo
A překvapení
Lucie Dušková
Lucie Dušková je specialistka na historické příčné a zobcové flétny. Studovala na konzervatoři v Kroměříži, v Trossingenu u Linde Brunmayr-Tutz a na Royal Conservatoire v Haagu u Bartholda Kuijkena. Zobcovou flétnu absolvovala na Konzervatoři v Plzni. Je členkou Collegia 1704, Czech Ensemble Baroque a souboru Creatrio, věnujícího se židovské hudbě. Jako sólistka vystoupila s Jihočeskou filharmonií i v zahraničí. Vyučuje zobcovou a barokní příčnou flétnu na Konzervatoři v Českých Budějovicích.
Filip Dvořák
Filip Dvořák vystudoval klavír na Konzervatoři Brno a cembalo na HAMU u prof. G. L. Mrázkové a Václava Lukse. Je zakladatelem Hipocondria ensemble a vyhledávaným hráčem bassa continua. Spolupracuje s Collegiem 1704, Musica Florea, Ensemble Inégal či Filharmonií Pardubice. Pravidelně koncertuje s Jakubem Kydlíčkem (Concentus Aventinus), Jiřím Sychou a Markem Štilcem. Podílí se na projektech Arco Diva, Naxos a vede jazz-barokní soubor Transitus Irregularis. Zabývá se i stavbou cembal.
Jakub
Kostel sv. Jakuba byl postaven mezi roky 1148 a 1156. Jedná se o tradiční románskou podélnou jednolodní stavbu, označovanou také jako kostel panský či tribunový. Rozsahem dochování původních románských konstrukcí, vysokou uměleckou úrovní a výtvarně bohatým exteriérem se řadí mezi nejvýznamnější románské sakrální stavby na území Čech.
Nesmírně zajímavá a překvapující je skutečnost, že u kostela sv. Jakuba je známa přesná datace jeho svěcení, což u mnoha staveb obdobného stáří není obvyklé. Oltář byl slavnostně vysvěcen 19. listopadu 1165 Danielem I., biskupem pražským, za osobní účasti krále Vladislava II. a královny Judity. Tuto událost dokládá oltářní autentika, kterou nechal k této příležitosti sepsat a vložit spolu s ostatky svatých do oltářní menzy biskup Daniel I. Autentika je listina, která potvrzuje pravost vložených relikvií. Tato důležitá listina byla nalezena v roce 1846 v přední zdi tribuny společně s olověnou ostatkovou schránkou. Její originál je uložen v archivu Národního muzea.
Kostel je unikátní zejména svým jižním průčelím, které je bohatě členěno lizénami a obloučkovými vlysy. V slepých arkádách s polosloupy a kubickými hlavicemi jsou umístěny figurální reliéfy v životní velikosti, které mají vysokou uměleckou úroveň a ve své době byly na území Čech velmi vzácné. Tato pískovcová výzdoba představuje největší dochovaný soubor plastik z románského období na území České republiky. Způsob provedení reliéfů časově odpovídá předpokládané době stavby kostela. Reliéfy jsou pravděpodobně vytvořené mimo území Čech, patrně v oblasti Saska, Durynska nebo severní Itálie. Po transportu pak byly vloženy do předem připravených polí.
Mezi nejcennější části interiéru patří původní zděná pavlačová tribuna, která je podklenuta poli s křížovou klenbou a podepřena arkádovými oblouky na dvou sloupech. Na přelomu 16. a 17. století sloužil areál kolem kostela jako poměrně časté pohřebiště. Četné šlechtické náhrobky byly později druhotně osazeny ve stěnách uvnitř kostela. Nejbohatší náhrobek v interiéru pochází z počátku 18. století, kdy byl kostel v držení rodu Věžníků, a patří hraběnce Kateřině d’Arco (rozené Věžníkové).
Po rekonstrukci zvonové stolice a interiérového schodiště byla v roce 2020 pro veřejnost zpřístupněna věž. Z věže je krásný výhled do okolí, na města Čáslav, Kutnou Horu, ale i do vzdálenějších Železných hor.
Otevřeno:
červen–srpen (denně kromě pondělí): 10:00–16:00
září, říjen (víkendy a svátky): 10:00–16:00
Vstupné: 100 Kč / 50 Kč