Načítám Akce

Praha – Fortna

GRATULAČNÍ KONCERT JOSEF KŠICA 70´

Čtvrtek 18. srpna v 19 hodin

Kostel sv. Benedikta, Hradčanské nám. 3

Účinkují

JOSEF KŠICA, PŘEMYSL KŠICA,
VLADIMÍR ROUBAL, ALEŠ BÁRTA,
VÁCLAV UHLÍŘ – varhany
MIROSLAV KEJMAR, JOSEF ZÁMEČNÍK – trubka
PAVEL KŠICA, JAKUB HRUBÝ – zpěv
JAN THURI – hoboj
a další hosté

VSTUPNÉ   250 Kč

Předprodej akce

Program

Hudební překvapení a dary gratulantů

Josef Kšica, absolvent konservatoře v Brně a Hudební fakulty AMU v Praze, (varhany – prof. Milan Šlechta, prof. Jiřina Pokorná, varhanní improvizace – prof. Jaroslav Vodrážka) působil od roku 1981 jako korepetitor v Pražském mužském sboru (sbormistr M. Košler). V letech 1985 – 1992 byl členem Pražského filharmonického sboru, se kterým podnikl četná zahraniční turné a natočil řadu významných hudebních projektů. V roce 1990 stál u zrodu Pražského komorního sboru, kde působil devět let jako sbormistr, varhaník a korepetitor. Významné je jeho účinkování na zahraničních festivalech v roli cembalisty a varhaníka /Kolín nad Rýnem, Schleswig, Stuttgart, Salzburg, Pesaro, Palermo, Perth/. V neposlední řadě je i cembalistou souboru Ars Instrumentalis Pragensis, se kterým obdržel 1. cenu a zlatou medaili na mezinárodní soutěži v japonské Ósace /1996/. Věnuje se realizacím staré české a světové hudby pro nahrávací společnosti a televizi. Od roku 1999 je varhaníkem a ředitelem kůru katedrály sv. Víta v Praze a sbormistrem Pražského katedrálního sboru.

Praha – Fortna

Klášter bosých karmelitek (nebo také karmelitánek) je barokní klášterní stavba nacházející se v jihozápadní části Hradčanského náměstí v městské části. Jeho součástí je i kostel svatého Benedikta, původně farní kostel města Hradčany, který byl po bitvě na Bílé hoře věnován řádu barnabitů. Ti zde postavili klášter, kde sídlili až do konce 18. století, kdy je (po čase) vystřídaly karmelitánky (Karmel sv. Josefa), které od roku 2018 místo opouštějí. Od roku 2020 na místo nově přišedší bosí karmelitáni klášter mění v duchovní centrum Fortna otevřené lidem.

Klášter se nalézá v místech, kde kdysi stál dům básníka Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Dům byl v roce 1626 věnován barnabitům, kteří si zde 1655 postavili klášter.

Císař Josef II. v rámci svých reforem klášter 1786 i s kostelem zrušil, nicméně jeho nástupce císař Leopold II. roce 1792 klášter věnoval ženskému řádu bosých karmelitánek. Karmelitánky sem přesídlily z Pohledu, kde byly usazeny po svém vypuzení od kostela sv. Josefa, kde sídlily v letech 1655–1782. V roce 1950 v rámci komunistických represálií vůči katolickým církevním řádům byl objekt kláštera násilně vyklizen a následně byl celý areál nákladně přebudován na luxusní hotel pro komunistické prominenty. V roce 1963 v bývalém klášteře zasedala komunistická tzv. Barnabitská komise. V letech 1985 až 1991 prodělal velkou rekonstrukci.

Součástí areálu kláštera je i kostel svatého Benedikta, kde se dodnes slouží pravidelné bohoslužby, které jsou přístupné veřejnosti. Kostel během své historie prodělal řadu přestaveb, první zmínky o něm pocházejí z roku 1353, v roce 1626 byl němu přistavěn dnešní klášterní areál. Jeho dnešní podoba pochází z poloviny 18. století, kdy patřil řádu barnabitů.

V kostele je uchováváno mumifi kované tělo ctihodné převorky Marie Elekty (1605–1663). Ostatky byly několikrát vědecky zkoumány. Publikaci Marie Elekta od Ježíše napsal český antropolog a lékař prof. Emanuel Vlček (1925–2006). Průzkum mumifi kovaného těla se zabývá srovnáním výsledků, k nimž došla odborná komise Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v roce 1677 a pražskou lékařskou fakultou v roce 2003.