Načítám Akce

Deštné v Orlických Horách

Flétny v barokní hudbě

Koncert se koná pod záštitou Aleny Rejzkové – Křížové, starostky obce Deštné v Orlických horách

Účinkující:

JIŘÍ STIVÍN  – flétny
VÁCLAV UHLÍŘ – varhany, virginal

7. srpna 2021
v 17 hodin

kostel sv. Maří Magdalény

vstupné 150 Kč

Dvořákův cestovní pas:
Zdarma vstup do Muzea zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách

Deštné v H.O.

Jiří Stivín (* 23. listopadu 1942 Praha) je český jazzový hudebník, multiinstrumentalista a skladatel, původním povoláním filmař (kameraman). Jeho maminkou byla známá česká televizní a filmová herečka epizodních a malých komických rolí, paní Eva Svobodová, jeho sestra Zuzana je bývalá česká herečka, někdejší členka Divadla Na Zábradlí, jeho dcera Zuzana je také herečkou a zpěvačkou, jeho dcera Markéta je flétnistka, syn Jiří hraje na bicí nástroje a druhý syn Adam na baskytaru. Má 7 vnoučat.

Vystudoval kameru na FAMU, ale po absolutoriu se věnoval výhradně hudbě. Jeho hudební projev charakterizuje nespoutanost, improvizace a časté přecházení mezi jednotlivými hudebními styly. Vystupoval v rockové kapele Sputnici, byl členem činoherního souboru Hudebního divadla v Karlíně. Jeho hlavním oborem je však jazz. Založil v šedesátých letech soubor Jazz Q. V rámci ročního pobytu v Londýně studoval na Královské hudební akademii.

Od poloviny osmdesátých let také pedagogicky působil na Pražské konzervatoři, kde vyučoval hru na zobcovou flétnu. Na festivalu Jazztage Leverkusen ’86 Stivín přišel s vlastním Workshop Band a další s Günther „Baby“ Sommer, Theo Jörgensmann a Barre Phillips. Věnuje se i tvorbě hudby pro film a divadlo. V roce 1999 založil Centrum pro improvizaci v umění se sídlem ve Všenorech u Prahy, kde pořádá a vede improvizační dílny. Dne 28. 10. 2007 mu prezident ČR Václav Klaus udělil Státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.

https://www.stivin.info

Václav Uhlíř (* 1954 v Hradci Králové) je český varhaník, organolog a hudební pedagog.

Po maturitě na gymnáziu v Hradci Králové byl přijat na Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze do třídy profesora Jiřího Reinbergera a studium dokončil v roce 1980 u profesora Milana Šlechty. Během studia se úspěšně zúčastnil několika
mezinárodních varhanních soutěží. Od roku 1970 působí na kůru kostela Panny Marie v Hradci Králové jako varhaník a sbormistr. Soustavně se věnuje koncertní činnosti a spolupracuje s různými orchestry, sbory a sólisty. Z jeho četných nahrávek pro Český
rozhlas stojí za zmínku zvláště cyklus nahrávek českých historických varhan.
Z diskografie Václava Uhlíře je pozoruhodný zejména jeho profilový kompaktní disk s názvem Česká varhanní tvorba. S Jiřím Stivínem, se kterým spolupracuje již 30 let, natočil dvě CD. Kromě interpretace a pedagogické činnosti se zajímá i o konstrukční stránku varhan a po ukončení studia na AMU se vyučil v oboru varhanář. Toto komplexní vzdělání hojně uplatňuje ve funkci diecézního organologa, kterou zastává při biskupství v Hradci Králové od roku 1990. Za dlouholetou službu církvi a zejména péči o varhany v diecézi byl na návrh biskupa Dominika Duky v roce 2008 oceněn papežem Benediktem XVI. vyznamenáním Pro Ecclesia et Pontifice.

PROGRAM:

G. B. Fontana (1589 – 1630) – Sonata C dur pro zobcovou flétnu a pozitiv
G. Ph. Telemann (1681 – 1767) – Sonata C dur pro zobcovou flétnu a pozitiv
(Adagio, Allegro, Adagio, Giga)
G. Ph. Telemann (1681 – 1767) – Fantasie a moll pro zobcovou flétnu sólo
(A tempo giusto, Presto, Moderato)
J. K. Kuchař (1751 – 1829) – Partita C dur pro varhany
J. Ch. Bach (1735 – 1782) – Sonata g moll pro příčnou flétnu a pozitiv (Allegro, Adagio, Allegro)
J. Stivín (1942) – Fantasie na barokní fantasie pro flétny všeho druhu 
M. Varga (1947 – 2017) – Hommage á J. S. Bach 
A. Vivaldi (1678 – 1741) – Koncert C dur pro flautino a pozitiv (Allegro, Largo, Allegro molto)

Deštné v Orlických horách

Nacházíte se v nejnavštěvovanějším středisku turistiky, rekreace a zimních sportů v Orlických horách. Starobylá ves byla založena hluboko v lesích, táhnoucích se až do Hradce Králové a patřila cisterciákům z kláštera Svaté Pole u Třebechovic. Nejstarší písemná listina pochází z roku 1362. 

Původním zaměstnáním horalů byla těžba dřeva v lese, práce na pilách, pálení popela na výrobu potaše pro sklářství, dřevěného uhlí v milířích, ve mlýnech, sklářských hutích, horském zemědělství. Provozovali téměř všechna řemesla, využívající dřeva jako suroviny, kvetlo i pašeráctví. 

Zvláštní místo v hospodářském podnikání měla sklárna v Deštném, která byla založena před rokem 1595. K tomuto datu potvrdil Jan Trčka z Lípy koupi sklárny mistru Jiřímu Kellerovi. Postupně přešla ves z držení opočenského panství do majetku černíkovického panství a nakonec se dostala do majetku rychnovských Kolowratů. Změnou držitelů panství a po spotřebování dřeva v okolí sklárny, se postupně huť přesunovala směrem ke hřebenu Orlických hor. Nakonec zakotvila na úbočí Malé Deštné ve výšce 940 m n. m., kde působila plných sto let (1660–1760). Byla to jediná sklárna, kde se vyrábělo barokní luxusní sklo, tzv. kolowratský křišťál.

Vedle deštenské sklárny v nejbližším okolí pracovala huť na solnickém panství v Jedlové – Zákoutí (1873–1910). 

Jedlová, bývalá horská chata v údolí Bělé a na přilehlých stráních v deštenské pahorkatině, jsou dnes součástí obce Deštné. Připomíná se r. 1653. Na bezlesém hřbetu nad osadou byl v letech 1737–41 na místě staršího postaven barokní kostel Sv. Matouše staviteli J. Haisem ze Studnice (do výše oken) a D. Morazzim z Chrudimi. Po požáru, který propukl v roce 1833 byl obnoven roku 1835. V době komunistického režimu byl zdevastován, ale po revoluci v roku 1989 zachráněn od demolice a částečně obnoven.

https://www.obec-destne.cz