Načítám Akce

Červený Kostelec

5. května v 19:00

Červený Kostelec

5. května v 19:00

Krása v písních A. Dvořáka​

neděle   5. května 2024   19:00
Červený Kostelec

Malý sál Divadla J. K. Tyla

Záštitu udělil starosta města Tomáš Prouza

Účinkují

MARKÉTA KLAUDOVÁ – soprán
MICHAELA ZAJMI – mezzosoprán
ZDENĚK KLAUDA – klavír

Program

A. Dvořák – Cigánské melodie
A. Dvořák – V národním tónu, op. 73
L. Janáček – V mlhách
A. Dvořák – Moravské dvojzpěvy

Markéta Klaudová

se narodila v Brně do hudební rodiny. Začínala ve sboru Kantiléna a poté účinkovala v mnoha představeních Národního divadla Brno jako členka dětského sboru nejen v tuzemsku, ale i na mnohých zahraničních scénách. Vystudovala Pedagogickou fakultu MU v Brně a v roce 2014 pokračovala ve studiu na konzervatoři v italském Campobassu pod vedením profesorky Aldy Caiello. V témže roce se zúčastnila Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kde obdržela dvě zvláštní ceny za interpretaci. Pravidelně spolupracuje s mnoha orchestry, např. s Českou filharmonií, Filharmonií Brno nebo Czech virtuosi. Své první divadelní zkušenosti získala v Novém operetním studiu Brno, v roce 2016 debutovala v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a 2017 v Národním divadle v Praze. Od roku 2016 je stálou členkou souboru Czech Ensemble Baroque. V srpnu 2018 se také stala laureátkou prestižní pěvecké soutěže Cesti competition v Innsbrucku.


Michaela Zajmi

Mezzosopranistka Michaela Zajmi, sólistka Národního divadla v Praze, narozená v Brně, je absolventkou Pražské konzervatoře ze třídy prof. Yvony Škvárové. Již během studia a následně po něm se úspěšně zúčastnila několika pěveckých soutěží. Největšího ocenění dosáhla na podzim roku 2009 na 44. Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech, a to hned v několika kategoriích. V oboru opera-ženy získala 3. cenu a v oboru píseň taktéž 3. cenu. Dále pak obdržela Cenu Společnosti Antonína Dvořáka za nejlepší interpretaci písně A. Dvořáka – Dejte klec jestřábu a Zvláštní cenu Divadla J. K. Tyla v Plzni. Rovněž se stala laureátkou mezinárodní Soutěže o Cenu Leoše Janáčka (EMCY), obdržela 1. cenu na Soutěžní přehlídce konzervatoří České republiky v Pardubicích a 1. cenu na Mezinárodní soutěži Pražský pěvec.


Zdeněk Klauda

je český dirigent a klavírista. Hudební vzdělání získal na hudebně zaměřeném gymnáziu Jana Nerudy pod vedením prof. Miroslava Kubičky, kde zároveň studoval i hru na flétnu u prof. Vladislava Paulíka a klavír u prof. Dináry Souleimannové. Po absolutoriu gymnázia začal studovat obor dirigování u prof. Hynka Farkače na Akademii múzických umění, studium skončil v roce 2005. Od té doby je ve stálém angažmá v Národním divadle v Praze (k roku 2018 jako asistent dirigenta a vedoucí hudební přípravy). Jako skladatel publikuje u amerického nakladatelství „Alliance publications, Inc.“ V roce 2008 byl přizván k nastudování Dvořákovy Rusalky v rámci festivalu Salzburger Festspiele. Od té doby je pravidelně zván do prestižních evropských operních domů, například Bayerische Staatsoper Mnichov, Opera Valencia či Opéra national de Paris. V roce 2012 se podílel na hudebním nastudování Janáčkových Příhod lišky Bystroušky pro legendární festival v Glyndebourne a v další sezóně pak Mozartovy Figarovy svatby tamtéž. V roce 2012 získal 3. cenu na dirigentské soutěži v Rumunsku. Jako asistent dirigenta v minulosti spolupracoval s následujícími dirigenty: Franz Welser-Möst, Kyril Petrenko, Vladimir Jurowski nebo Tomáš Netopil.

Červený Kostelec

Červený Kostelec se nachází v malebném východním podhůří Krkonoš uprostřed regionu Náchodsko v Královéhradeckém kraji.

První zmínka o Kostelci se objevila 22. srpna 1362 v konfi rmační knize pražské diecéze. Konkrétně se v této knize píše o ustanovení faráře Heřmana patronem kostela červenohorským panem Mikulášem Písklem.

V roce 1591 část města vyhořela spolu s kostelem. Z kostela se dochovala cínová křtitelnice a dodnes patří mezi nejstarší hmotnou památku města. Na město přišla další zkáza, a to v podání třicetileté války, císařského i švédského vojska, neúrody a hladu. I po sto letech klidu se nepodařilo městu obnovit počet obyvatel. K výraznějšímu růstu počtu obyvatel došlo až v roce 1780. Kostelec byl v té době nazýván městysem. Důkazem toho je pečeť městyse Kostelce, na níž je i nejstarší vyobrazení znaku města.

Barokní doba významně zasáhla i do dějin Kostelce. Kostel který byl po požáru roku 1591 obnoven knížetem Ottaviem Piccolomininem. Město trpělo častými vpády pruského vojska a následující sedmiletou slezskou válkou. Naštěstí po válkách ve městě vzrostl textilní výroba. Domácí přadlácká a tkalcovská lnářská výroba se prostřednictvím faktorů napojovala na vznikající manufaktury. Koncem 18. století začíná pozoruhodný rozmach městečka.

Městečko začalo žít i čilým národně-uvědomovacím životem vrcholícího národního obrození. Mělo i své buditele – učitele Aloise Rudla a jeho zetě učitele Augustina Purma, který předtím učil Boženu Němcovou. Idealizovanou atmosféru městečka nám básnicky vykreslila Božena Němcová v povídce Chudí lidé.

Nyní se město může chlubit rekonstruovanými historickými a starými budovami jako např. kostelem sv. Jakuba Většího, radnicí, městským úřadem nebo Divadlem J. K. Tyla.