Načítám Akce

Červené Pečky

Kostel Narození Panny Marie
Dvořák v máji
Neděle 17. 5. 2026 v 17:00

Vstupné 150 Kč

Účinkující

Jiří Vaníček - baryton
Martin Vošvrda - varhany

Program

J. S. Bach – Wir danken dir, Gott, wir danken dir, BWV 29
A. Dvořák – Ave Maria
C. Franck – L‘organiste FWV 41/29
A. Dvořák – Oblak a mrákota jest vůkol něho
C. Franck – L‘organiste FWV 41/50
A. Dvořák – Skrýše má a pavéza má
C. Franck – L‘organiste FWV 41/22
A. Dvořák – Slyš, ó Bože, slyš modlitbu mou
C. Franck – L‘organiste FWV 41/31
A. Dvořák – Hospodin jest můj pastýř
C. Franck – L‘organiste FWV 41/62
A. Dvořák – Bože! Bože! Píseň novou
C. Franck – L‘organiste FWV 41/15
A. Dvořák – Slyš, ó Bože, volání mé
C. Franck – L‘organiste FWV 41/4
A. Dvořák – Při řekách babylonských
C. Franck – L‘organiste FWV 41/23
A. Dvořák – Popatřiž na mne a smiluj se nade mnou
C. Franck – L‘organiste FWV 41/2
A. Dvořák – Pozdvihuji očí svých k horám
C. Franck – L‘organiste FWV 41/42
A. Dvořák – Zpívejte Hospodinu píseň novou
F. Mendelssohn-Bartholdy – Allegro in D minor,
MWV W 33

Program

J. S. Bach – Wir danken dir, Gott, wir danken dir, BWV 29
A. Dvořák – Ave Maria
C. Franck – L‘organiste FWV 41/29
A. Dvořák – Oblak a mrákota jest vůkol něho
C. Franck – L‘organiste FWV 41/50
A. Dvořák – Skrýše má a pavéza má
C. Franck – L‘organiste FWV 41/22
A. Dvořák – Slyš, ó Bože, slyš modlitbu mou
C. Franck – L‘organiste FWV 41/31
A. Dvořák – Hospodin jest můj pastýř
C. Franck – L‘organiste FWV 41/62
A. Dvořák – Bože! Bože! Píseň novou
C. Franck – L‘organiste FWV 41/15
A. Dvořák – Slyš, ó Bože, volání mé
C. Franck – L‘organiste FWV 41/4
A. Dvořák – Při řekách babylonských
C. Franck – L‘organiste FWV 41/23
A. Dvořák – Popatřiž na mne a smiluj se nade mnou
C. Franck – L‘organiste FWV 41/2
A. Dvořák – Pozdvihuji očí svých k horám
C. Franck – L‘organiste FWV 41/42
A. Dvořák – Zpívejte Hospodinu píseň novou
F. Mendelssohn-Bartholdy – Allegro in D minor,
MWV W 33

Jiří Vaníček

se narodil v roce 1994 v Kolíně. Hudební vzdělání získal na místní Základní umělecké škole, kde se nejprve věnoval hře na fagot a od roku 2009 také studiu zpěvu. V roce 2015 získal první místo v pěvecké soutěži Pražský pěvec. Pravidelně vystupuje s Kolínským pěveckým sborem Cantores Cantant a se Sborem Univerzity Karlovy, s nimiž se podílí na koncertních projektech duchovní i sborové hudby. Ve své pěvecké činnosti se zaměřuje především na písňovou tvorbu a komorní repertoár. Vedle hudby se profesně věnuje lesnictví, botanice a ochraně přírody, což odráží jeho dlouhodobý vztah k přírodnímu prostředí a krajině.

Martin Vošvrda

se začal věnovat hudbě v dětství, kdy mu lékař doporučil hru na dechový nástroj jako podporu při dechových obtížích. Na Základní umělecké škole proto začal studovat hru na flétnu, později se věnoval také komorní hře. Absolvoval rovněž studium hry na trubku a působil v dechovém souboru. Ke klavíru měl blízko již od dětství, intenzivněji se mu však začal věnovat až během středoškolských studií.

Tato průprava ho přivedla ke studiu varhan na Konzervatoři v Teplicích, kde absolvoval maturitu v oboru varhanní hry. V současnosti pravidelně působí jako varhaník v chrámech v Kutné Hoře a vyučuje na ZUŠ FLOW. Koncertně vystupuje také v okolí Ondřejova a Sázavy při koncertech, bohoslužbách, svatbách i dalších hudebních příležitostech. Mezi osobnosti, které jej umělecky formovaly, patří Kateřina Mádlová, Bohuslav Zavřel, Jaroslav Konečný, Luděk Šabaka, Přemysl Kšica, Jakub Hrubý a Kamil Maksymilian Kulawik.

Červené Pečky

Původní gotický kostel vznikl v první čtvrtině 14. století a roku 1352 je poprvé doložen jako farní. Jeho stavebníky byli zemani z Bohouňovic a Peček, tehdejší majitelé vsi; roku 1333 je připomínán Zdislav z Peček.

Na sklonku 14. století byl kostel zřejmě z iniciativy Mareše Saka z Bohouňovic přestavěn a roku 1517 byla k západnímu průčelí přistavěna věž, datovaná dendrochronologickým průzkumem trámů kamenné helmice. Další významná úprava proběhla roku 1580 za Pavla Hrabině z Přerubenic, kdy byla nově zaklenuta loď a zřízena rodová hrobka.

V letech 1669–1702 byla na objednávku Hanuše Bedřicha z Trauttmansdorfu přistavěna raně barokní Mariánská kaple a vznikl současný krov lodi a presbytáře. Roku 1739 byla přistavěna sakristie a roku 1819 klasicistní oratoř s hrobkou rodu Hrubých z Gelenj.

Fasády byly opraveny roku 1940 a věž získala nové omítky roku 2004, kdy na ni byl osazen kříž posvěcený biskupem Jaroslavem Škarvadou. V letech 2018–2020 prošel kostel obnovou fasád a získal současnou podobu. Roku 2019 byl obnoven interiér oratoře a roku 2025 byla dokončena rekonstrukce interiéru kostela včetně restaurování hlavního oltáře.

Jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem, Mariánskou kaplí, sakristií a hranolovou věží vysokou 26 metrů je cennou ukázkou postupného vývoje sakrální architektury od gotiky přes renesanci a baroko až po klasicismus. Interiér zdobí mimo jiné pseudogotický hlavní oltář z roku 1838 s obrazem Nanebevzetí Panny Marie z roku 1877, sochařská výzdoba i varhany z roku 1917 od Josefa Melzera.