Rybná nad Zdobnicí
Kostel sv. Jakuba Většího
Rybenské hudební léto
Koncert se koná pod záštitou Jaroslavy Hotmarové,
starostky obce.
Vstupné 100 Kč
Účinkující
Mužský sbor Bonifantes
Zdeněk Häckl – housle
Martin Kudrna – varhany
Jan Míšek – sbormistr
Program
Šamotulský kancionál (1461) – Pozorujtež mne, dí Pán Bůh
M. Crestani – Missa Deum Totti Laudate
L. Janáček – Constitues
J. Míšek – Gloria musica
M. Kudrna – Slezské písně (3. světová premiéra)
B. Martinů – Petrklíč
Z. Lukáš – Jaro se otvírá
V. Tormis – Kaksikpühendus
G. H. Lamb – Hodie Christus natus est
V. Miškinis – Cantate Domino
Program
Šamotulský kancionál (1461) – Pozorujtež mne, dí Pán Bůh
M. Crestani – Missa Deum Totti Laudate
L. Janáček – Constitues
J. Míšek – Gloria musica
M. Kudrna – Slezské písně (3. světová premiéra)
B. Martinů – Petrklíč
Z. Lukáš – Jaro se otvírá
V. Tormis – Kaksikpühendus
G. H. Lamb – Hodie Christus natus est
V. Miškinis – Cantate Domino
Mužský sbor Bonifantes
Mužský sbor BONIFANTES vznikl jako přirozené pokračování práce Chlapeckého sboru BONIFANTES a tvoří jej především absolventi a starší členové této pardubické sborové školy. Pod vedením sbormistra Jana Míška se sbor vyprofiloval jako výrazné koncertní těleso, které se věnuje náročnému repertoáru napříč žánry i epochami. Vystupuje samostatně na domácí i zahraniční scéně a v posledních letech zaznamenal mimořádný úspěch během koncertního turné po Spojených státech amerických.
Repertoár sboru zahrnuje díla 20. a 21. století, duchovní i světskou hudbu, a zejména koncertní skladby s velkými interpretačními nároky. Mezi stěžejní projekty patří provedení Symfonie č. 13 „Babij jar“ D. Šostakoviče, Polní mše B. Martinů, Hora tří světel či Věk Vodnáře skladatele Václava Wimmera. Mužský sbor BONIFANTES pravidelně uvádí nová díla českých autorů a spolupracuje s renomovanými orchestry a festivaly.
Jan Míšek (*1976) je sbormistr, dirigent a skladatel. Studoval dirigování na pardubické konzervatoři a na HAMU v Praze. Umělecky se formoval také na mistrovských kurzech Helmutha Rillinga, Jerryho Jordana či Roberta Sunda. V roce 1999 založil sbor BONIFANTES, ze kterého pod jeho vedením vyrostlo profesionální hudební zázemí pro mladé zpěváky i jejich další umělecký vývoj. Věnuje se také skladbě – mezi jeho oceňovaná díla patří kantáty Inter arma silent musae nebo Holčička se sirkami. Je zakladatelem a ředitelem ZUŠ BONIFANTES, která se specializuje na výchovu mladých hudebních talentů.
Rybná nad Zdobnicí
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354. Vznik obce a blízkého okolí je historicky kladen do druhé poloviny 13. století, období vlády Přemysla Otakara II., kdy vrcholila kolonizace našeho kraje. Název Rybná potvrzuje, že zde bylo v dávné minulosti mnoho rybníků. Kolonizátory v našem okolí byl panský rod Drslaviců z Plzeňska, kteří tu vystavěli hrady Potštejn a Litice, ke kterému Německá Rybná trvale patřila. O Drslavicích je v dostupné literatuře velice málo údajů. V roce 1304 král Václav II. vyměnil s Drslavici zboží litické za Bor na Písecku. Mimo jiných majitelů se stává držitelem Litic roku 1353 Jan z Lichtenburka. Na doporučení krále Vladislava Jagellonského koupil litické panství Vilém z Pernštejna. Historikové tvrdí, že v té době se zdejší kraj těšil míru a pokoji. Roku 1563 získal panství Mikuláš Bubna z Litic. Tento rod držel litické panství téměř 250 let. Bubnové postavili zámek v Žamberku a později tam byla přemístěna správa panství. Dá se říci, že v 17. a 18. století, v době tak těžké pro český národ, na tomto panství nebyly podmínky tak kruté, jak tomu bylo například v blízké Rokytnici, Opočně a mnohde jinde. Bubnové prodali panství roku 1809 knížeti Windischgrätzovi a od něho v roce 1815 koupil žamberecké panství Jan Parish.
Kostel sv. Jakuba Většího
Ve 14. století stál v Rybné dřevěný kostel, který byl zničen za husitských válek. Dne 19. června 1748 byl položen základní kámen k novému chrámu sv. Jakuba.
Obrazárna
Byla zbudována v roce 1938 ze sbírkového fondu darovaného místním farářem a děkanem Janem Selicharem. Sbírka představuje díla známých akademických malířů z počátku 20. století. Nejvíce je tu zastoupen místní rodák, akademický malíř Oldřich Hlavsa. Na jeho počest byla dne 27. 6. 1986 stávající obrazárna rozšířena o „Hlavsovu síň“. Svými díly se zde představují: Antonín Slavíček, Jan Slavíček, Vincenc Beneš, Bořivoj Žufan, Bedřich Piskač, Václav Spála, Vojtěch Sedláček, prof. J. Ságner, Herbert Masaryk a další.