Lázně Bohdaneč
Kostel sv. Máří Magdalény
Mužský sbor Bonifantes
Koncert se koná pod záštitou Ing. Josefa Štěpanovského, starosty města Lázně Bohdaneč.
Vstup volný
Účinkující
Bonifantes – mužský sbor
Zdeněk Häckl – housle
Martin Kudrna – varhany
Jan Míšek – sbormistr
Program
Šamotulský kancionál (1461) – Pozorujtež mne, dí Pán Bůh
M. Crestani – Missa Deum Totti Laudate
L. Janáček – Constitues
J. Míšek – Gloria musica
M. Kudrna – Slezské písně (2. světová premiéra)
B. Martinů – Petrklíč
Z. Lukáš – Jaro se otvírá
V. Tormis – Kaksikpühendus
G. H. Lamb – Hodie Christus natus est
V. Miškinis – Cantate Domino
Program
Šamotulský kancionál (1461) – Pozorujtež mne, dí Pán Bůh
M. Crestani – Missa Deum Totti Laudate
L. Janáček – Constitues
J. Míšek – Gloria musica
M. Kudrna – Slezské písně (2. světová premiéra)
B. Martinů – Petrklíč
Z. Lukáš – Jaro se otvírá
V. Tormis – Kaksikpühendus
G. H. Lamb – Hodie Christus natus est
V. Miškinis – Cantate Domino
Mužský sbor Bonifantes
Mužský sbor BONIFANTES vznikl jako přirozené pokračování práce Chlapeckého sboru BONIFANTES a tvoří jej především absolventi a starší členové této pardubické sborové školy. Pod vedením sbormistra Jana Míška se sbor vyprofiloval jako výrazné koncertní těleso, které se věnuje náročnému repertoáru napříč žánry i epochami. Vystupuje samostatně na domácí i zahraniční scéně a v posledních letech zaznamenal mimořádný úspěch během koncertního turné po Spojených státech amerických.
Repertoár sboru zahrnuje díla 20. a 21. století, duchovní i světskou hudbu, a zejména koncertní skladby s velkým interpretačním nárokem. Mezi stěžejní projekty patří provedení Symfonie č. 13 „Babij jar“ D. Šostakoviče, Polní mše B. Martinů, Hora tří světel i Věk Vodnáře skladatele Václava Wimmera. Mužský sbor BONIFANTES zároveň pravidelně uvádí nová díla českých autorů a spolupracuje s renomovanými orchestry a festivaly.
Jan Míšek (1976) je sbormistr, dirigent a skladatel. Studoval dirigování na pardubické konzervatoři a na HAMU v Praze. Umělecky se formoval také na mistrovských kurzech Helmutha Rillinga, Jerryho Jordana či Roberta Sunda. V roce 1999 založil sbor BONIFANTES, ze kterého pod jeho vedením vyrostlo profesionální hudební zázemí pro mladé zpěváky i jejich další umělecký vývoj. Věnuje se také skladbě, mezi jeho oceňovaná díla patří kantáty Inter arma silent musae nebo Holčička se sirkami. Je zakladatelem a ředitelem ZUŠ BONIFANTES, která se specializuje na výchovu mladých hudebních talentů.
Lázně Bohdaneč
Kostel sv. Máří Magdalény
Barokní jednolodní kostel vybudoval v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera. Během velkého požáru města v roce 1772 byla kostelní věž pobořena. Vnitřní výzdoba je barokní, autorem velkého malovaného oltáře je Josef Kramolín. Součástí výzdoby je také vzácný soubor soch od řezbáře Ignáce Rohrbacha z období, kdy byl kostel stavěn. V roce 1924 byl restaurován a vyzdoben malbami akademického malíře Antonína Häuslera z Prahy.
Do roku 1907 zde byly varhany, které jsou jednou třetinou varhan ze zrušeného kostela v Sedlci u Kutné Hory. Současný nástroj byl zakoupen za darované peníze roku 1907. Věž kostela měla kdysi kromě hodin i malovaný orloj (dílo Abrahama Chrudimského) z roku 1646. Uvnitř věže bije pět zvonů. Zajímavostí je, že ve střeše věže je vidět komín od pece ve věžní světnici, kde ještě začátkem 20. století bydlel kostelník Vondráček, jehož všech jedenáct dětí – dcera a deset synů – se narodilo právě zde. Na obraze sv. Floriána umístěného na oltáři je znázorněn požár náměstí v roce 1772 zachycující původní podobu radnice, která rovněž vyhořela.
Město Lázně Bohdaneč
Poklidné město s více než třemi tisíci obyvateli leží 8 km severozápadně od Pardubic. Původně nevýznamná osada Bohdaneč zaznamenala rozmach na přelomu 15. a 16. století, kdy majitel pardubického panství Vilém z Pernštejna vybudoval v okolí rozsáhlou síť rybníků. Další rozkvět města nastal na přelomu 19. a 20. století po založení slatinných lázní bohdanečským rodákem Janem Veselým. Lázeňství, zaměřené na léčbu pohybového ústrojí, i okolní příroda předurčily budoucí rekreační charakter města.
Ve městě je možné obdivovat klasickou i moderní architekturu, zejména pak jedinečné dílo Josefa Gočára. Lázeňský pavilon Gočár, který v roce 2013 oslavil 100. výročí od svého otevření, našel jako jedna z mála staveb kubistického slohu místo v učebnicích architektury. Další architektonické dominanty – původně renesanční budova radnice a barokní kostel sv. Máří Magdalény – se nacházejí na Masarykově náměstí. Nejen těmito, ale i dalšími významnými místy ve městě provede návštěvníky naučná trasa Gočárův okruh. Atmosféru lázní, místa odpočinku a blahodárného klidu dotváří okolní příroda, lázeňský park i centrum města s fontánami.