

Hejnice
Bazilika Navštívení Panny Marie
Requiem za zesnulé poutníky
300 let od posvěcení hejnického chrámu
Koncert se koná pod záštitou R. D. ICLic. Mgr. Pavla Andrše, hejnického faráře.
Vstupné 300 Kč
Účinkující
Cantores Cantant a hosté
Marie Fajtová – soprán
Dana Šťastná – alt
Josef Moravec – tenor
Jaroslav Patočka – bas
Miroslav Baklík – varhany
Dvořákův komorní orchestr
Jakub Hrubý – sbormistr

Program
Antonín Dvořák – Requiem, op. 89 (1. část)
(komorní verze – arr. Joachim Linckelmann)
Requiem aeternam (Poco lento)
Graduale (Andante)
Dies irae (Allegro impetuoso att.)
Tuba mirum (Moderato)
Quid sum miser (Lento)
Recordare (Andante)
Confutatis maledictis (Moderato maestoso)
Lacrimosa – Amen
Hospodine, pomiluj ny! (Sv. Ludmila)








Program
Antonín Dvořák – Requiem, op. 89 (1. část)
(komorní verze – arr. Joachim Linckelmann)
Requiem aeternam (Poco lento)
Graduale (Andante)
Dies irae (Allegro impetuoso att.)
Tuba mirum (Moderato)
Quid sum miser (Lento)
Recordare (Andante)
Confutatis maledictis (Moderato maestoso)
Lacrimosa – Amen
Hospodine, pomiluj ny! (Sv. Ludmila)
Cantores Cantant
Smíšený pěvecký sbor Cantores Cantant byl založen v srpnu 2013 pěvcem, pedagogem a sbormistrem Petrem Hlavatým jako součást ZUŠ Fr. Kmocha v Kolíně. Tvoří jej především současní a bývalí žáci pěveckého oddělení školy. Sbor zahájil svou koncertní činnost pouhé čtyři měsíce po svém vzniku a během dalších dvou měsíců přidal další dvě veřejná vystoupení. Od roku 2018 sbor vede sbormistr Jakub Hrubý. Rozmanité složení sboru přináší pestrou barevnost hlasových skupin, bohatou dynamiku a čistou intonaci. Členy sboru spojuje vášeň pro interpretaci krásné, často opomíjené, klasické sborové tvorby.
Repertoár zahrnuje zásadní díla, jako jsou Dvořákovo Stabat Mater, Te Deum či Lužanská mše, Rossiniho Stabat Mater a Petite messe solennelle, Verdiho a Mozartovo Requiem nebo skladby Jiřího Strejce a Luboše Sluky. Cantores Cantant pravidelně spolupracuje s předními českými i zahraničními umělci a sólisty významných operních scén.
A. Dvořák – Requiem
Requiem Antonína Dvořáka patří mezi vrcholná díla světového oratorního repertoáru a je jedním z nejčastěji uváděných duchovních skladeb. Monumentální mše za zemřelé, komponovaná v roce 1890 pro hudební festival v Birminghamu, se vymyká běžným rekviem svou hloubkou, emocionální silou a bohatou hudební strukturou.
Pro tento koncert zazní Requiem v komorní verzi německého aranžéra Joachima Linckelmanna, která umožňuje interpretaci tohoto rozsáhlého díla i v menším obsazení, aniž by utrpěla jeho umělecká hodnota. Úprava vychází z partitury Souborného vydání děl Antonína Dvořáka a je určena pro komorní orchestr s důrazem na zachování původní barevnosti a dynamiky skladby.
V první části zazní Introitus a Sequenz, kde se střídají lyrické pasáže s dramatickými vrcholy – od zádumčivého Requiem aeternam po monumentální Dies irae. I v této komorní verzi zůstává emocionální síla díla nedotčena, čímž posluchačům nabízí hluboký duchovní zážitek.
Hejnice
Hejnice, německy Haindorf („ves v háji“), leží v zeleném údolí řeky Smědé, obklopené jizerskohorskými bučinami – přírodní památkou UNESCO. Místo má mnohasetletou poutní tradici, na jejímž počátku stojí legenda o zázračném uzdravení. Podle pověsti bylo toto prastaré poutní místo založeno v roce 1211 chudým sítařem a řešetářem z nedaleké obce Lužec. Ten, spící pod lipou, pomocí hlasů andělů ve snu pomohl uzdravit svou ženu a dítě. Na místě lípy byl postaven důstojný dřevěný kostel, který však postupem času nedostačoval obrovskému počtu poutníků, a proto byl roku 1252 nahrazen kamennou kaplí s gotickým klenutím, která je v bazilice k vidění dodnes.
Toto požehnané poutní místo také nabylo na velké úctě u frýdlantských pánů. V roce 1346 ustanovil míšeňský biskup pro poutní místo v Hejnicích kněze z Raspenavy. Kvůli mnoha poutníkům se kostelík do roku 1472 stále rozšiřoval. Roku 1636 se novými majiteli Frýdlantska stávají Gallasové. Za jejich panování dosáhl věhlas poutního kostela svého vrcholu. Poutní slavnosti byly navštěvovány až sedmi tisíci poutníky. Proto se hrabě František Ferdinand Gallas a jeho žena Johana Emerenciána rozhodli zastřešit obvod kostela ambity, které dodnes slouží jako křížová cesta. Hrabě povolal do Hejnic františkány. Odměnou za jejich službu jim byl koncem 17. století postaven čtyřkřídlý jednopatrový klášter.
Ve třicátých letech 18. století pak byl dosavadní kostel nahrazen impozantní barokní bazilikou Navštívení Panny Marie, jak ji známe dodnes. Tato monumentální stavba s dvojicí věží a bohatě zdobeným interiérem se stala nejen duchovním centrem, ale také výraznou dominantou kraje.