Načítám Akce

Praha – Týnský chrám

Děkovný koncert

k příležitosti 1. výročí obnovení Mariánského sloupu

Koncert se koná pod záštitou Ing. Petra Hejmy, starosty městské části Praha 1

Účinkující:
PRAGUE VIVALDI ENSEMBLE

HELENA SKOPOVÁ, ONDŘEJ SKOPOVÝ, VIKTOR MAZÁČEK – housle
DOMINIK TRÁVNÍČEK – viola
TOMÁŠ HOSTIČKA – violoncello
JIŘÍ VOPÁLKA – kontrabas
LADISLAV KOZDERKA – trubka
JAKUB HRUBÝ – baryton
DEBORA KONEČNÁ – cembalo
JAN ŠŤASTNÝ – recitace

Sobota 14. srpna 2021
v 19 hodin

Kostel Matky Boží před Týnem

200 Kč

Prague Vivaldi Ensemble jsou výhradně hráči České filharmonie, kteří mají kromě bohatých zkušeností v oblasti symfonické hudby i četné úspěchy v hudbě sólové a komorní. Komorní hudba je pro členy souboru velmi osvěžující, příjemný kontrast k téměř každodenní práci s velkými skladbami symfonického orchestru. Program k výročí 280 let od úmrtí A. Vivaldiho.

Jan Šťastný se narodil v roce 1965 ve Zlíně. Na televizních obrazovkách se objevoval už od dětství, například v seriálu Jedno malé sídlisko (1978) nebo v pohádce Za humny je drak (1982). Herectví vystudoval na pražské DAMU, po studiích pak vystupoval na prknech Národního divadla. V roce 1992 přijal angažmá v Divadle na Vinohradech, kde působí dodnes.

Ladislav Kozderka se narodil v Brně do hudebnické rodiny. Studoval hru na trubku na brněnské konzervatoři a později na pražské AMU ve třídě prof. Václava Junka. V letech 1994 a 1995 působil v Pražské komorní filharmonii, v roce 1998 se stal prvním trumpetistou Operního orchestru Národního divadla v Praze a nyní zastává post prvního trumpetisty České filharmonie. Věnuje se též interpretaci současné hudby a je zakládajícím členem Ostravské bandy.

Jakub Hrubý vyrůstal v hudební rodině, studoval varhany, zpíval ve sboru. Vystudoval konzervatoř v Kroměříži a HAMU
v Praze, obor sólový zpěv u Prof. René Tučka a Naděždy Kniplové. Je dvorním interpretem díla východočeských skladatelů Luboše Sluky a Jiřího Strejce. Na několika koncertech vystupoval pod taktovkou Tomáše Netopila. Spolupracoval s Pražskou komorní filharmonií, Pražským komorním orchestrem, Filharmonií Bohuslava Martinů, Filharmonií Hradec Králové, Komorní filharmonií Pardubice. Vystupoval ve všech evropských zemích, také v Libanonu a Izraeli nebo na Kanárských ostrovech. V letech 2010-2018 byl členem souboru opery Národního divadla v Praze. Od roku 2018 se věnuje sbormistrovství a hudebnímu vydavatelství.

PROGRAM:

Marc-Antoine Charpentier – Te Deum

Antonio Vivaldi – Čtvero ročních dob op. 8

Koncert č. 1 E dur RV 269 „Jaro“

Allegro / Largo e pianissimo sempre / Allegro pastorale

Koncert č. 2 g moll RV 315 „Léto“

Allegro non molto / Adagio e piano – Presto e forte / Presto

Promluva o Mariánském sloupu

Antonio Vivaldi – Čtvero ročních dob op. 8

Koncert č. 3 F dur RV 293 „Podzim“

Allegro / Adagio molto / Allegro

Koncert č. 4 f moll RV 297 „Zima“

Allegro non molto / Largo / Allegro

Antonín Dvořák – Ave Maria pro baryton a smyčce

Luboš Sluka – Otče náš pro baryton, trubku a smyčce

pražská premiéra

 

Chrám Matky Boží před Týnem

Chrám Matky Boží před Týnem Chrám v dnešní podobě se začal stavět v pol. 14. stol. Teprve roku 1457 byl zhotoven krov nad hlavní lodí a v následujících letech, za vlády krále Jiřího z Poděbrad, se uskutečnila výstavba západního štítu. V době
husitské sloužil kostel jako hlavní chrám. V Týnském chrámu kázali už předchůdci Jana Husa Konrád Waldhauser a Jan Milíč z Kroměříže. Od roku 1427 zde kázal volený husitský arcibiskup Jan Rokycana, který je v chrámu i pohřben. Kališníkům chrám sloužil až do roku 1623, kdy jej převzali jezuité. Ze vstupních portálů je bezesporu nejkrásnější severní portál, dílo parléřské huti vznikající od 80. let 14. století do jeho konce. Je vyzdoben baldachýny, které měly chránit sochařskou výzdobu. V chrámu
je pohřbeno několik významných osobností například hvězdář a astronom Tycho de Brahe, který zde má krásný kamenný náhrobek. 

Dvojice charakteristických věží chrámu je nestejná – jedna z nich je zdobnější a širší a říká se, že představuje silnější část rodiny, tedy muže. 

Zdejší varhany z roku 1673 jsou nejstarší v Praze. Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze je necelých 16 metrů vysoké sochařské dílo, postavené roku 2020 podle původního raně barokního mariánského

sloupu strženého brzy po vzniku Československa. Na vrcholu je umístěna socha Neposkvrněné Panny Marie (latinsky Immaculaty), vytvořená sochařem Petrem Váňou dle poškozeného originálu. Slavnost požehnání obnoveného sloupu se konala
v sobotu, dne 15. srpna 2020 o svátku Nanebevzetí Panny Marie. Světitelem byl otec Dominik kardinál Duka OP. Sochu požehnal za velké účasti lidu z Prahy a celé vlasti.

https://www.marianskysloup.cz