Načítám Akce

Praha – Katedrála sv. Víta

A. Dvořák - Mše D dur (Lužanská)

Mimořádný koncert v rámci Svatovítských varhanních večerů

Koncert se koná pod záštitou Dominika kardinála Duky, arcibiskupa pražského a primase českého

Účinkující:

PRAŽSKÝ KATEDRÁLNÍ SBOR

PRAŽŠTÍ KATEDRÁLNÍ SÓLISTÉ

JOSEF KŠICA – dirigent
PŘEMYSL KŠICA – varhany

Úterý 6. července 2021
v 19 hodin

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Pražský hrad

vstupné 250 Kč / 125 Kč – mládež do 18 let a ZTP či ZTP/P

Dvořákův cestovní pas:
Volná prohlídka katedrály a Svatováclavské kaple 30 minut před a  po koncertě.

 

Pražský katedrální sbor zahájil svou činnost roku 1999 příchodem Josefa Kšici na místo ředitele kůru katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Těleso pravidelně vystupuje při katedrálních liturgických obřadech a snaží se tak navázat na bohatou hudební aktivitu minulých epoch. Dramaturgie sboru je zaměřena nejen na díla české (A. Dvořák, F. X. Brixi, P. Eben, Jan Ev. A. Koželuh, L. Janáček, A. Janda, B. Martinů, O. A. Tichý, J. D. Zelenka), ale i světové duchovní hudby (J. S. Bach, A. Caldara, C. Franck, G. F. Händel, W. A. Mozart), z nichž mnohá zazněla v novodobé premiéře. V roce 2001 byl sbor pozván na festival do Itálie – Canto gregoriano e polifonica sacra (S. Maria di Vescovio) a do Izraele na Musica Liturgica v Jeruzalémě, kde se představil v mnoha skladbách světového sborového repertoáru, ale i v renesanční polyfonii českého šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic.

Pražský katedrální sbor vystoupil též na festivalu Pražské jaro 2000 (J. S. Bach) a 2004 (P. Eben). V roce 2005 opět podnikl turné do Itálie (Mantova) a v německém Creutzburgu (2006) nedaleko Eisenachu zpíval na festivalu Michaela Praetoria, kde předvedl reprezentativní výběr z české (Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic) a evropské renesanční polyfonie (Marenzio, Monteverdi, Gallus-Handl, Praetorius aj.). Pražský katedrální sbor již několikrát vystoupil v České televizi. 

Pražský katedrální sbor je připraven kdykoli tato díla provést při posvátné pontifikální liturgii v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.

PROGRAM:

Felix Mendelssohn – Bartholdy – Sonáta č 1. f moll op. 65

A. Dvořák – Mše D dur (Lužanská)
Kyrie – Gloria – Credo – Sanctus – Benedictus – Agnus Dei

P. Kšica – varhanní improvizace

 

 

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Chrám je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě. Kolem roku 925 zde kníže Václav založil předrománskou rotundu, která byla po roce 1060 nahrazena trojlodní bazilikou se dvěma věžemi. Význam kostela vzrostl zejména po zřízení pražského
biskupství (r. 973) a založení sboru kanovníků – kapituly svatovítské, pozdější významné kulturní i administrativní instituce.

Roku 1344 zahájil Karel IV. stavbu gotické katedrály. První stavitelé, Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř, postavili chór s věncem kaplí, Svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní část Velké jižní věže. Tu začal stavět Petr Parléř, ale nedokončil ji.
Do původně zamýšlené výšky ji doplnil renesanční ochoz a helmice ze 16. století, kterou ale v 18. století nahradila současná kupole. 

Stavbu katedrály ovšem v roce 1419 přerušily husitské války a chrám po staletí zůstal nedokončen, přestože se někteří panovníci pokoušeli pokračovat ve stavbě. Mimo jiné byla postavena hudební kruchta, která průčelí chrámu provizorně uzavírala. 

Teprve ve 2. polovině 19. století zahájila Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta opravu původní části a dostavbu katedrály v novogotickém slohu. Roku 1929 byla katedrála slavnostně vysvěcena. 

Kaple sv. Václava je kultovním centrem Svatovítské katedrály. Nádherná výzdoba a odlišné pojetí architektury zdůrazňují výjimečnost kaple, ústředního bodu chrámu s hrobem nejvýznamnějšího zemského patrona. Obklad stěn z drahých kamenů a nástěnné malby pašijového cyklu jsou částí původní výzdoby kaple ze 14. století. Výjevy ze života sv. Václava, tvořící druhý pás výzdoby, jsou připisovány dílně Mistra litoměřického oltáře (cyklus je datován rokem 1509). 

Dveře v jihozápadním rohu kaple vedou do korunní komory, v níž jsou uloženy české korunovační klenoty.