Podbořany
Koncert se koná pod záštitou Mgr. Radka Reindla, starosty města Podbořany.
Vstupné 150 Kč
Účinkující
Jan Čenský - mluvené slovo
Program
J. L. Dusík – Sonáta č. 2 G dur, 2. věta – Andante, 3. věta – Rondo Allegro moderato
C. Debussy – Clair de lune
J. Thomas – Minstrel’s Adieu to His Native Land
C. Salzedo – Chanson dans la nuit
J. F. Fischer – Studie č. 4
B. Smetana – Fantazie na symfonickou báseň „Vltava“
Program
J. L. Dusík – Sonáta č. 2 G dur, 2. věta – Andante, 3. věta – Rondo Allegro moderato
C. Debussy – Clair de lune
J. Thomas – Minstrel’s Adieu to His Native Land
C. Salzedo – Chanson dans la nuit
J. F. Fischer – Studie č. 4
B. Smetana – Fantazie na symfonickou báseň „Vltava“
Hedvika Mousa Bacha
vystudovala Gymnázium Jana Nerudy s hudebním zaměřením, Pražskou konzervatoř a HAMU v Praze ve třídě doc. Jany Bouškové. Absolvovala mistrovské kurzy u harfistek Isabelle Perrin, Isabelle Moretti a Marie-Claire Jamet Cleary a studijní stáž na Haute École de Musique v Lausanne u Chantal Mathieu. Věnuje se sólové i komorní koncertní činnosti a vystupuje na festivalech v Česku i v zahraničí. Spolupracuje s řadou interpretů a orchestrů, mimo jiné s Orchestrem hl. m. Prahy FOK, Orchestrem Berg či Talichovou komorní filharmonií. Od roku 2008 vyučuje hru na harfu na Zuš Lounských v Praze.
Jan Čenský
je český herec, moderátor a dlouholetá osobnost české divadelní i televizní scény. Vystudoval hudebně-dramatický obor na Pražské konzervatoři. Po absolutoriu působil v několika pražských divadlech, výrazně se prosadil zejména na scéně Městských divadel pražských a později v Divadle Na Jezerce. Široké popularitě se těší také díky televizním rolím a moderátorské činnosti. Diváci si jej pamatují z mnoha seriálů, televizních filmů i pohádek. Významnou součástí jeho práce je rovněž uvádění kulturních a společenských pořadů. Dlouhodobě spolupracuje s televizí a stal se jednou z výrazných tváří soutěže Miss České republiky, kterou řadu let moderoval.
Vedle herecké a moderátorské práce se věnuje také uměleckému přednesu a spolupracuje s řadou hudebních projektů a koncertních programů. Díky kultivovanému projevu a výraznému hlasu je vyhledávaným interpretem literárních a hudebně-dramatických pořadů, které propojují slovo s hudbou.
Podbořany
První zmínku o Podbořanech najdeme již v roce 1362, ovšem ve tvaru Podvořany. Vzápětí se však v kronikách začal objevovat současný název Podbořany, což se vysvětluje tak, že šlo o lid bydlící pod borem – tedy lesem. V letošním roce tak slaví město 660 let.
Městská práva získalo město v roce 1576 za panování Gutštejnů. Panování Gutštejnů dodnes připomíná štítek s trojím parožím v městském znaku. Město má zajímavý půdorys s pravidelným náměstím. Bohužel bylo v minulosti několikrát poničeno požáry. K rozvoji města velkou měrou přispělo vybudování železnice v roce 1871. Od roku 1820 je město spjato s těžbou kaolinu a výrobou porcelánu.
Děkanský kostel sv. Petra a Pavla je pozdně barokní sakrální stavbou nacházející se východně od centra města na malém návrší. Původní gotický kostel zde stál již v 15. století. Tento původní kostel vyhořel v roce 1599 spolu s městem. Současný barokní kostel byl postaven v roce 1781.
Jde o jednolodní stavbu zakončenou trojbokým presbytářem se sakristií na severní straně. V průčelí kostela, na jeho západní straně, je vyzdvižena hranolová věž, pod kterou vede hlavní vchod. Zařízení interiéru kostela pochází z druhé poloviny 18. století. Je značně rustikální, bez klasicistních zásahů, s plochou rokajovou ornamentikou. Hlavní oltář má nástěnnou portálovou architekturu s obrazem pocházejícím z 20. století a sochy dvou světců.
Ve zvonovém patře věže jsou zavěšeny dva zvony. Varhany v kostele sv. Petra a Pavla v Podbořanech patří mezi jedinečné varhanářské památky v naší diecézi. Jsou dílem bratří Tobiase a Christiana Dresselů ze saského Annaberg-Buchholz. Dvoumanuálový nástroj v robustní skříni s hracím strojem vestavěným v podstavci byl na kůr nového barokního chrámu osazen v červnu 1750. Podbořanské varhany jsou mimořádné i tím, že na rozdíl od dochovaných klasických domácích nástrojů lze na nich technicky i stylově provozovat mj. mnohé skladby Buxtehudeho či Bachovy.