Načítám Akce

Ohaře

Kostel sv. Jana Nepomuckého
Dvořákova "Lužanská"
Pátek 29. 5. 2026 v 18:00

Koncert se koná pod záštitou Mgr. Ivany Suchánkové, starostky obce Ohaře.

Vstupné dobrovolné

Účinkující

Cantores cantant a hosté
Miroslav Baklík - varhany
Jakub Hrubý - sbormistr

Program

L. Boelmann - Suite gothique, Op.25 Introduction-Choral / Menuet gothique / Prière à Notre-Dame / Toccata
A. Dvořák - Mše D dur „Lužanská“, op. 86¨
Kyrie / Gloria / Credo / Sanctus / Benedictus / Agnus Dei

Program

L. Boelmann - Suite gothique, Op.25 Introduction-Choral / Menuet gothique / Prière à Notre-Dame / Toccata
A. Dvořák - Mše D dur „Lužanská“, op. 86¨
Kyrie / Gloria / Credo / Sanctus / Benedictus / Agnus Dei
Cantores cantant

Smíšený pěvecký sbor Cantores cantant byl založen v srpnu 2013 pěvcem, pedagogem a sbormistrem Petrem Hlavatým jako součást ZUŠ Fr. Kmocha v Kolíně. Tvoří jej především současní a bývalí žáci pěveckého oddělení školy. Sbor zahájil svou koncertní činnost pouhé čtyři měsíce po svém vzniku a během dalších dvou měsíců přidal další dvě veřejná vystoupení.

Od roku 2018 sbor vede sbormistr Jakub Hrubý. Rozmanité složení sboru přináší pestrou barevnost hlasových skupin, bohatou dynamiku a čistou intonaci. Členy sboru spojuje vášeň pro interpretaci krásné, často opomíjené, klasické sborové tvorby.

Repertoár zahrnuje zásadní díla, jako jsou Dvořákovo Stabat Mater, Te Deum či Lužanská mše, Rossiniho Stabat Mater a Petite messe solennelle, Verdiho a Mozartovo Requiem nebo skladby Jiřího Strejce a Luboše Sluky. Cantores cantant pravidelně spolupracuje s předními českými i zahraničními umělci a sólisty významných operních scén.

Mše D dur „Lužanská“, op. 86, vznikla roku 1887 na objednávku architekta a mecenáše Josefa Hlávky pro vysvěcení kaple na jeho zámku v Lužanech u Plzně. Antonín Dvořák ji původně zkomponoval pro sóla, smíšený sbor a varhany, čímž dílu vtiskl komorní, niterný charakter.

Hudba vyniká prostotou, melodickou krásou i hlubokou duchovní atmosférou. V jednotlivých částech mše se spojuje pokorná zbožnost s typickou dvořákovskou zpěvností a radostným hudebním výrazem, který činí z tohoto díla jednu z nejpůsobivějších skladeb české duchovní hudby.

Lány

Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je od roku 1921 oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. V současnosti je i přístupný veřejnosti formou komentovaných prohlídek. Návštěvníci mohou zavítat také do rozlehlého zámeckého parku a do palmového skleníku z roku 1879.

Nejstarší písemná zmínka o Lánech je z roku 1392. Už tehdy zde stávala dřevěná tvrz. Ke konci 16. století Lány zakoupil císař Rudolf II. a na místě původní tvrze nechal postavit lovecký zámek v renesančním slohu. Na konci 17. století koupili zámek Valdštejnové. Hrabě Jan Josef z Valdštejna nechal upravit zámecké interiéry. Od počátku 18. století byly Lány v držení Fürstenberků, a to až do roku 1921, kdy lánský zámek zakoupil československý stát pro reprezentační účely hlavy státu.

Kněžna Marie Anna, rozená z Valdštejna, provdaná za knížete Viléma Arnošta z Fürstenberka, dala v letech 1748–1752 nákladem 14 344 zlatých vybudovat rokokovou zámeckou kapli Nejsvětějšího Jména Ježíš, která slouží od roku 1850 jako lánský farní kostel. V době stavby kaple byl zámek ještě obkroužen vodním příkopem, a poněvadž kaple měla být propojena s východním zámeckým křídlem, bylo třeba vést krytou spojovací chodbu z prvního patra zámku po arkádových obloucích.

Zámecký park je poprvé zmiňován okolo roku 1770. Jeho dnešní podoba je ovlivněna úpravami Josipa Plečnika. Nejvýraznějším Plečnikovým dílem v parku je zeď na východní straně při hrázi rybníka, jejíž součástí je impozantní kašna. Tvoří ji pět dórských sloupů zdobených bronzovými lvími hlavami, z nichž vytéká voda do kašny a posléze jako jeden mohutný proud spadá do rybníka.