Noutonice
Kostel sv. Jana Křtitele
Flétny v barokní hudbě
Vstupné dobrovolné
Účinkující
Kalabis Quintet
Zuzana Leimer – flétna
Jarmila Jermářová – hoboj
Anna Sysová – klarinet
Denisa Beňovská – fagot
Adéla Psohlavcová – lesní roh
Program
A. Dvořák – Kvartet F dur „Americký“, op. 96 – Lento
(arr. David Walter)
L. Sluka – Dětská suita
V. Kalabis – Divertimento
V. Trojan – Dechový kvintet (na téma českých lidových písní)
Program
A. Dvořák – Kvartet F dur „Americký“, op. 96 – Lento
(arr. David Walter)
L. Sluka – Dětská suita
V. Kalabis – Divertimento
V. Trojan – Dechový kvintet (na téma českých lidových písní)
Kalabis Quintet
Dámské dechové kvinteto Kalabis Quintet vzniklo v roce 2012 na půdě Akademie múzických umění v Praze. Soubor tvoří pět výjimečných hudebnic, které působí v předních českých orchestrech – v Národním divadle, Státní opeře, SOČRu nebo PKF – Prague Philharmonia. Kromě orchestrální a komorní činnosti se věnují i pedagogické práci.
Kvinteto si zvolilo jméno po významném českém skladateli Viktoru Kalabisovi (1923–2006), a to symbolicky po vítězství v soutěži Viktor Kalabis Prize v rakouském Semmeringu. Už tehdy obdrželo požehnání od jeho manželky, cembalistky Zuzany Růžičkové. Soubor se od počátku profiluje jako vyhledávaný interpret české soudobé hudby.
Kalabis Quintet má za sebou řadu domácích i mezinárodních koncertních vystoupení – na více než stovce pódií. V roce 2021 přijal pozvání na prestižní festival Pražské jaro, kde sklidil nadšené ohlasy. Je ceněn pro svou sehranost, jemný výraz, špičkovou techniku i dramaturgickou pestrost.
Repertoár kvinteta zahrnuje nejen klasická díla, ale i současné skladby českých a zahraničních autorů, často uváděné v premiéře. Jejich cílem je oživovat koncertní život a přinášet dechovou hudbu v moderním a osobitém pojetí.
Noutonice
Obec Lichoceves, ležící severozápadně od Prahy, se skládá ze dvou historických sídel – Lichocevsi a Noutonic. Jejich počátky sahají až do raného středověku. Lichoceves je poprvé zmíněna roku 1228 jako majetek jeptišek kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V roce 1421 přešla do rukou světských držitelů, ale po bouřlivých letech byla znovu přičleněna ke klášterním statkům.
Noutonice mají ještě starší písemnou historii – roku 1045 daroval kníže Břetislav I. polovinu vsi břevnovskému klášteru, druhou část obdržel klášter sv. Jiří. V roce 1224 připadla celá obec právě svatojiřskému klášteru, který měl také patronátní právo nad místním kostelem sv. Jana Křtitele, zmiňovaným už v roce 1352. Ten byl v roce 1682 barokně přestavěn a roku 1707 zde vznikla samostatná fara.
Po zrušení kláštera roku 1782 přešly pozemky do světských rukou. Význam Noutonic dokládá i existence školy – první zmínka pochází z roku 1859. Obě vesnice si uchovaly venkovský ráz a jejich historie je dodnes patrná v krajině i architektuře. V krajině lze dodnes sledovat stopy historických cest a původního zemědělského hospodaření, které formovalo její ráz po staletí. V obou částech obce se nacházejí cenné památky lidového stavitelství, ale i historické dvory.
Dnes je Lichoceves součástí dobrovolného svazku obcí „Od Okoře k Vltavě“. Díky své poloze i historickému odkazu zůstává místem s jedinečným geniem loci. Je vyhledávanou lokalitou nejen pro klidné bydlení, ale i pro kulturní a komunitní aktivity v blízkosti metropole.