Načítám Akce

Mašťov

8. září v 17:00

Mašťov

8. září v 17:00

Děti slavných

Neděle    8. září 2024    17:00
Mašťov

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Koncert se koná pod záštitou JUDr. Drahomíry Novákové, starostky města Mašťov.

Vstupné na místě 100 Kč

Účinkují

PŘEMYSL KŠICA – varhany
PAVEL JOSEF KŠICA – baryton

Program

A. Dvořák – Preludium a fuga D dur
A. Dvořák – Biblická píseň č. 1 op. 99
J. S. Bach – Triosonáta e moll č. 4, II. věta Andante BWV 528
A. Dvořák – Biblická píseň č. 5 op. 99
J. S. Bach – Chorálová předehra „Dies sind die heiligen zehn Gebot“ BWV 678
A. Dvořák – Biblická píseň č. 10 op. 99
R. Schumann – Kánonická studie č. 4 As-dur
A. Dvořák – Ave Maria
J. S. Bach – Fuga F dur BWV 540
G. F. Händel – Arie Revenge, revenge, Timotheus cries z Oratoria „Alexander ́s feast“
P. Kšica – Improvizace
L. Sluka – Otče náš

Přemysl a Pavel Josef se narodili v hudební rodině. Jejich otec Josef Kšica je regentschori katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.

Přemysl Kšica

Přemysl po maturitě na gymnáziu absolvoval studium hry na varhany na Pražské konzervatoři, na AMU v Praze, na Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Stuttgartu. Studiu varhanní improvizace se věnoval u prof. Jaroslava Vodrážky, doc. Jaroslava Tůmy a Johannese Mayra. V Praze působí mnoho let jako chrámový varhaník, od roku 2013 v chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně. Vyučuje hru na varhany na Konzervatoři v Teplicích. Věnuje se koncertní a nahrávací činnosti u nás a v zahraničí.

 

Pavel Josef Kšica

Pavel Josef se od dětství věnuje hře na klavír. V roce 2015 se začal zabývat sborovým zpěvem a o rok později sólovým zpěvem. V roce 2018 dirigoval stošedesátičlenné studentské těleso. Po maturitě na gymnáziu byl přijat na Pražskou konzervatoř. V roce 2019 hostoval na koncertě barokní opery, v rámci festivalu Early Music Day v irském Wexfordu. Příležitostně vystupuje v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V roce 2022 byl přijat na Akademii múzických umění v Praze – HAMU, kde nadále pokračuje ve studiu u prof. Martina Bárty. Pravidelně se věnuje koncertní činnosti v českých chrámech.

Mašťov

Nejstarší historicky doložená zmínka o Mašťově pochází z první poloviny 12. století, kdy dal kníže Soběslav I. mašťovský újezd jako výsluhu Milhostovi. Jeho syn roku 1191 požádal opata Erkenberta z cisterciáckého kláštera ve Valdsasích o vyslání skupiny mnichů, kteří by v Mašťově založili nový klášter a pomohli kultivovat zdejší kraj. V druhé polovině 13. století byl Mašťov obdobím rozkvětu. Ve 14. století se mašťovské panství rozděluje mezi několik majitelů. Význam Mašťova stále roste, a tak je počátkem 15. století bohatým tržním městečkem, velikostí se řadícím k městům jako byly např. Žatec nebo Louny. Po skončení husitských válek se majitelem panství stává Petr z Vrše. Dalším pánem se stal Vilém z Nečtin, který roku 1444 městečku udělil některá privilegia a do městského znaku přidal svůj erb. Po Bílé hoře nastalo období protireformace, období pronásledování všeho nekatolického a českého. Během Třicetileté války se naše země stala bojištěm, celý kraj byl drancován a pleněn včetně Mašťova. Po roce 1835 byl Mašťov panstvím čistě zemědělským, avšak začíná se rozvíjet i průmyslové podnikání. Rozbíhá se těžba uhlí, rozšiřuje se chov ovcí a s ním i obchod s vlnou, mezi chudšími vrstvami se rozmáhá chov hus. V níže položených místech se pěstují všechny druhy obilí, hrách, čočka, brambory a chmel, zakládají se ovocné sady a zahrady. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mašťově na Chomutovsku byl založen ve 14. století anásledně několikrát přestavován, naposledy v 18. století. Od roku 1963 je zapsán jako kulturní památka. Kostel svaté Barbory pochází ze čtrnáctého století, má Gotické jádro, ale dochovanou podobu kostel získal vroce 1863, kdy byl novorománsky upraven.