Lázně Bělohrad
Koncert se koná pod záštitou Aleny Kuželové, DiS, starostky města Lázně Bělohrad.
Vstupné od 350 Kč
Účinkující
František Kinský - mluvené slovo
Program
M. Novák – Fantazie na operu Rusalka
J. Suk – Klavírní skladby op.7 (výběr)
L. Janáček – Sonáta 1. X. 1905 “Z ulice”
B. Smetana – Vltava (arr. Matyáš Novák)
Program
M. Novák – Fantazie na operu Rusalka
J. Suk – Klavírní skladby op.7 (výběr)
L. Janáček – Sonáta 1. X. 1905 “Z ulice”
B. Smetana – Vltava (arr. Matyáš Novák)
Komponovaný pořad Františka Kinského, potomka starého českého šlechtického rodu a průvodce oblíbeným seriálem Modrá krev a výjimečného klavíristy Matyáše Nováka, vítěze řady domácích i světových soutěží, který již v devatenácti letech debutoval v legendární Carnegie Hall v New Yorku, kombinuje skladby Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Leoše Janáčka a Bedřicha Smetany s výběrem z korespondence Antonína Dvořáka s těmito osobnostmi.
Matyáš Novák
patří díky mimořádnému harmonickému cítění, širokému repertoáru a vynikající úhozové technice k nejperspektivnějším pianistům své generace. V deseti letech vystoupil poprvé s orchestrem, v devatenácti debutoval v Carnegie Hall, ve dvaceti se představil samostatným recitálem na festivalu Pražské jaro. O jeho zcela mimořádném hudebním talentu svědčí nejen množství cen na domácích a zahraničních soutěžích, ale i fakt, že ve svém mladém věku má v repertoáru čtyři desítky koncertů s orchestrem a stovky skladeb pro sólový klavír.
Matyáš Novák začal hrát na klavír v pěti letech. Je absolventem Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové a Konzervatoře Pardubice ve třídě prof. Jitky Fowler Fraňkové. Zároveň je absolventem věhlasné klavírní akademie Incontri col Maestro v italské Imole ve třídě prof. Borise Petrushanského. V současné době studuje na Hudební akademii múzických umění ve třídě prof. Ivana Klánského.
Jako sólista vystoupil s Filharmonií Brno, Janáčkovou filharmonií Ostrava, Pražským komorním orchestrem, se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dalšími. Matyáš se pravidelně účastní mistrovských kurzů a je zván na domácí a zahraniční hudební festivaly (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl). Matyáš je velkým znalcem a milovníkem železniční dopravy.
František Kinský
(* 1947 Hradec Králové), celým jménem Maria František Emanuel Jan Silvestr Alfons Kinský, je potomkem kostelecké větve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Vyrůstal v Praze, během svého aktivního života vystřídal řadu zaměstnání, pracoval jako projektant, asistent produkce a režie v České televizi, a pak na dlouhý čas zakotvil u reklamy, nejdříve jako vedoucí oddělení film, rozhlas, televize v reklamním podniku Merkur, po revoluci jako kreativní ředitel v českých pobočkách nadnárodních reklamních agentur Lintas a Ogilvy.
Je zastupitelem a byl do roku 2022 zároveň starostou v Kostelci nad Orlicí a věnuje se správě rodového zámku. Od roku 2017 provází televizním dokumentárním seriálem Modrá krev. František Kinský je přesvědčen o tom, že ať se v uplynulých letech dělo v naší zemi cokoliv, i dnes
Lázně Bělohrad
Lázně Bělohrad leží v malebném podhůří Krkonoš a mají přibližně 3 800 obyvatel. Město se skládá z několika částí: Lázně Bělohrad, Horní a Dolní Nová Ves, Uhlíře a Dolní Javoří. Je známé především lázněmi specializovanými na léčbu pohybového ústrojí, gynekologických, neurologických, onkologických a kožních onemocnění. První zmínka o osadě pochází z roku 1354, název „Bělohrad“ se poprvé objevil v 16. století. V roce 1722 byla osada povýšena na městečko, když ji vlastnil Bertold Vilém z Valdštejna.
Mezi dominanty města patří moderní radnice z let 2020–2022 navržená studiem re:architekti. Její bílá fasáda mění vzhled podle světla, velká okna a světlé barvy v interiéru dodávají stavbě vzdušnost a lehkost. Historickým klenotem je kostel Všech svatých (1689–1700), s barokní kazatelnou, parapetem panské oratoře a hlavním oltářem s obrazem Všech svatých od Antonína Mühla. Nad jižním vchodem je menší obraz Madony od místního rodáka Václava Březiny.
V roce 1831 vznikla empírová oranžerie, kterou nechala postavit Antonie Stillfriedová. Původně sloužila k pěstování exotických rostlin, od roku 1959 v ní sídlí Památník K. V. Raise. Barokní podoba místního zámku pochází z roku 1721. Kapli sv. Jana Křtitele na jižním průčelí zdobí pískovcová socha orla. Jižně od zámku vznikly hospodářské budovy, tvořící čestný dvůr. V 19. století byl zámek upraven, mimo jiné ztratil mansardovou střechu.
Kulturní tradici reprezentuje Fričovo muzeum, založené přírodovědcem Antonínem Fričem, slavnostně otevřené roku 1904. Budova byla financována ze sbírek a kulturních akcí, později rozšířená o dvě křídla.
www.lazne-belohrad.cz