Načítám Akce

Kosmonosy

Andělský hlas

Koncert se koná pod záštitou R. D. Jiřího Veitha, faráře z Bakova nad Jizerou

Účinkující:

MARKÉTA BÖHMOVÁ – soprán
JAN THURI – hoboj, anglický roh
PŘEMYSL KŠICA – varhany

Čtvrtek 2. září 2021
v 19 hodin

Kostel Povýšení sv. Kříže

vstupné 100 Kč

 

Markéta Böhmová se narodila v Brně do hudební rodiny. Začínala ve sboru Kantiléna a poté účinkovala v mnoha představeních Národního divadla Brno jako členka dětského sboru nejen v tuzemsku, ale i na mnohých zahraničních scénách. Vystudovala Pedagogickou fakultu MU v Brně a v roce 2014 pokračovala ve studiu na konzervatoři v italském Campobassu pod vedením profesorky Aldy Caiello. V témže roce se zúčastnila Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kde obdržela dvě zvláštní ceny za interpretaci. Pravidelně spolupracuje s mnoha orchestry, např. s Českou filharmonií, Filharmonií Brno nebo Czech virtuosi. Své první divadelní zkušenosti získala v Novém operetním studiu Brno. V roce 2016 debutovala v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a roku 2017 v Národním divadle v Praze. Od roku 2016 je také stálou členkou souboru Czech ensemble. V srpnu 2018 se také stala laureátkou prestižní pěvecké soutěže Cesti competition v Innsbrucku.

Hobojista Jan Thuri patří k předním mladým hobojistům současnosti. Jan Thuri se narodil ve známé hudebnické rodině v Praze v roce 1975. Do styku s uměním se dostával již v raném věku, prostřednictvím hry na housle a klavír. Hře na hoboj se věnuje od svých 13 let. Již během studií na Pražské Konzervatoři (abs.1996), kde se školil ve třídě svého otce F. X. Thuriho. Od roku 2000-2003 studoval na vysoké hudební fakultě v Utrechtu pod vedením E. Rombouta, který je jedním z nejznámějších absolventů proslulého H. Holligera. Je zakladatelem souboru Thuri Ensemble. Jan Thuri působí jako profesor hry na hoboj na Pražské konzervatoři a vede mistrovské kursy v zahraničí (USA, Korea, Japonsko). Mimořádně pestrý repertoárový rejstřík Jana Thuriho zahrnuje výběr skladeb všech stylových období, včetně soudobých i avantgardních a je vyhledáván k interpretaci premiérových skladeb známých českých i světových soudobých skladatelů.

Přemysl Kšica se narodil do rodiny varhaníka Josefa Kšici. Byl členem skautského oddílu Protěž. Po maturitě na gymnáziu absolvoval studium hry na varhany na Pražské konzervatoři (prof. Josef Popelka). Dále pokračoval na Akademii múzických umění v Praze a na Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Stuttgartu v oboru varhany, kde absolvoval ve třídě Prof. Dr. Ludgera Lohmanna. Studiu varhanní improvizace se věnoval pod vedením prof. Jaroslava Vodrážky, doc. Jaroslava Tůmy a Johannese Mayra. Vzdělání následně rozšířil prostřednictvím mnoha varhanních kurzů pod vedením vynikajících zahraničních varhaníků (Lorenzo Ghielmi, Olivier Latry, Günter Kaunzinger a další). Je držitelem řady ocenění z varhanických soutěží. Třikrát získal cenu za varhanní improvizaci na soutěži v Opavě, v roce 2004 získal 3. místo na Mezinárodní soutěži mladých varhaníků v Lublani, roku 2005 2. místo na Varhanní soutěžní přehlídce v Mostě a v roce 2010 2. cenu na Mezinárodní varhanní soutěži Petra Ebena v Opavě.

PROGRAM:

G. F. Händel (1685 – 1759) – Sonata g moll pro hoboj a basso continuo
(Adagio, Allegro, Adagio, Allegro)
G. F. Händel – Meine Seele hört im Sehen, HWV 207
A. Vivaldi (1678 – 1741) – Sonáta c moll pro hoboj a basso continuo
(Adagio – Allegro – Andante – Allegro)
A. Vivaldi – Ostro picta, armata spina
A. Vivaldi – Domine Deus
A. Dvořák (1841-1904) – Largo
F. Mendelssohn – Bartholdy (1809 – 1847) – Sonáta č 1. f moll op. 65.

Kosmonosy 

Středočeské, téměř pětitisícové, městečko Kosmonosy je v podstatě předměstím okresního města Mladá Boleslav. Odhaduje se, že první osídlení této oblasti proběhlo přibližně před 7 000 lety. Město je písemně poprvé zmiňováno v roce 1186 a jeho název
je údajně odvozen od slova kosma, tedy mnoho vlasů. Největší rozvoj města (oficiálně se Kosmonosy stávají městem až roku 1913 a opětovně 1991) nastává po roce 1650, kdy se zdejšími pány stává rod Černínů. Za jejich „vlády“ byla také postavena většina zdejších památek, například Kostel sv. Kříže, věž Lorety zvaná Campanilla nebo piaristický klášter s gymnáziem,
který byl zrušen na základě reformy Josefa II. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže byl postaven v letech 1670-1674. Kostel se později stal součástí komplexu piaristického kláštera, založeného roku 1688. Klášter slouží coby psychiatrická léčebna. Kostel byl
postaven podle plánů Francesca Carattiho. Jedná se o jednolodní sálovou stavbu se dvěma páry postranních kaplí. Hlavní oltář z umělého mramoru navrhl G. B. Alliprandi, sochařská výzdoba je dílem místního Josefa Jelínka. Nad portálem se nachází kamenné kartuše s anděly a erbem Humprechta Černína s letopočtem 1674. V interiéru můžeme vidět také další oltáře se sochami světců, barokní zpovědnici z roku 1700, pozdně barokní křtitelnici nebo Jelínkovu plastiku andělského chóru na varhanách. Klášter je čtyřkřídlý objekt, postavený v letech 1688-1694 podle plánů Giovanniho Maderny. V městečku se nachází
také barokní budova fary (po roce 1771) a tzv. Štift, tedy barokní budova textilní manufaktury na výrobu hedvábí. Ta však v roce 1996 vyhořela a zůstalo z ní jen torzo. 

K místním zajímavostem patří kladný vztah města k psychicky nemocným jedincům. V prostorách někdejšího piaristického kláštera sídlí druhá nejstarší psychiatrická léčebna v ČR (založena roku 1869) a v budově někdejší textilní manufaktury zvané Štift se nacházela v letech 1871 až 1995 ženská část ústavu pro choromyslné.

https://www.kosmonosy.cz/o-meste/historie/kostel-povyseni-sv-krize/