Načítám Akce

Jakub

Dvořákovské matiné

Koncert se koná pod záštitou Jiřího Volence, starosty obce Církvice.

Účinkující:

ANDĚLSKÝ HOBOJ


JAN THURI – hoboj
JAKUB HRUBÝ – baryton
VIKTOR DAREBNÝ – varhany

Neděle 25. července 2021
v 12 hodin

Kostel sv. Jakuba

vstupné 100 Kč
Povinná rezervace vstupenek

Obecní úřad Církvice
tel. 327 571 491

podatelna@cirkvice.cz 

Hobojista Jan Thuri patří k předním mladým hobojistům současnosti. Jan Thuri se narodil ve známé hudebnické rodině v Praze v roce 1975. Do styku s uměním se dostával již v raném věku, prostřednictvím hry na housle a klavír. Hře na hoboj se věnuje od svých 13 let. Již během studií na Pražské Konzervatoři (abs.1996), kde se školil ve třídě svého otce F. X. Thuriho. Od roku 2000-2003 studoval na vysoké hudební fakultě v Utrechtu pod vedením E. Rombouta, který je jedním z nejznámějších absolventů proslulého H. Holligera. Je zakladatelem souboru Thuri Ensemble. Jan Thuri působí jako profesor hry na hoboj na Pražské konzervatoři a vede mistrovské kursy v zahraničí (USA, Korea, Japonsko). Mimořádně pestrý repertoárový rejstřík Jana Thuriho zahrnuje výběr skladeb všech stylových období, včetně soudobých i avantgardních a je vyhledáván k interpretaci premiérových skladeb známých českých i světových soudobých skladatelů.

Jakub Hrubý vyrůstal v hudební rodině, studoval varhany, zpíval ve sboru. Vystudoval konzervatoř v Kroměříži a HAMU v Praze, obor sólový zpěv u Prof. René Tučka a Naděždy Kniplové. Je dvorním interpretem díla východočeských skladatelů Luboše Sluky a Jiřího Strejce. Na několika koncertech vystupoval pod taktovkou Tomáše Netopila. Spolupracoval s Pražskou komorní filharmonií, Pražským komorním orchestrem, Filharmonií Bohuslava Martinů, Filharmonií Hradec Králové, Komorní filharmonií Pardubice. Vystupoval ve všech evropských zemích, také v Libanonu a Izraeli nebo na Kanárských ostrovech. V letech 2010-2018 byl členem souboru opery Národního divadla v Praze. Od roku 2018 se věnuje sbormistrovství a hudebnímu vydavatelství.

Viktor Darebný se hře na varhany učil nejdříve u MgA. Michala Hanuše. Během maturitního ročníku Gymnázia Jiřího Ortena začal studovat hru na varhany na Konzervatoři Pardubice. Zde absolvoval v roce 2017 ve třídě prof. Josefa Rafaji. Od října 2017 je studentem Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze ve třídě odb. as. MgA. Pavla Černého. Je korepetitorem Učitelského smíšeného pěveckého sboru Tyl v Kutné Hoře, který je nejstarší dosud zpívající sbor na našem území (od r. 1846). Od patnácti let spolupracuje s Městskou hudbou Františka Kmocha. Pravidelně vystupuje na sólových koncertech, ale i jako korepetitor různých hudebních těles a sólistů (spolupráce např. se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK nebo Komorní filharmonií Pardubice). Od ledna 2018 je varhaníkem kutnohorské farnosti (Chrám sv. Barbory, kostel sv. Jakuba a další). 

PROGRAM:

F. X. Thuri: Fantasia tristis
J. J. Froberger – Toccata prima
J. Pachelbel – Ciacona F dur
J. J. Ryba – Arie z českého Stabat Mater
F. X. Brixi – Preludium F dur
F. X. Brixi – Toccata a moll
J. K. Vaňhal – Preambulum C dur
A. Dvořák – Biblické písně (1, 2, 4, 5, 10)
J. Mysliveček – Sonáta C dur
(Allegro vivace – Andante – Menuetto)
L. Sluka – Otče náš

Jakub

Kostel sv. Jakuba byl postaven mezi roky 1148 a 1156. Jedná se o tradiční románskou podélnou jednolodní stavbu, označovanou také jako kostel panský či tribunový. Rozsahem dochování původních románských konstrukcí, vysokou uměleckou úrovní a výtvarně bohatým exteriérem se řadí mezi nejvýznamnější románské sakrální stavby na území Čech. 

Nesmírně zajímavá a překvapující je skutečnost, že u kostela sv. Jakuba je známa přesná datace jeho svěcen, což u mnoha staveb obdobného stáří není obvyklé. Oltář byl slavnostně vysvěcen 19. listopadu 1165 Danielem I., biskupem pražským, za osobní účasti krále Vladislava II. a královny Judity. Tuto událost dokládá oltářní autentika, kterou nechal k této příležitosti sepsat a vložit spolu s ostatky svatých do oltářní menzy biskup Daniel I. Autentika je listina, která potvrzuje pravost vložených relikvií. Tato důležitá listina byla nalezena v roce 1846 v přední zdi tribuny společně s olověnou ostatkovou schránkou. Její originál je uložen v archivu Národního muzea. 

Kostel je unikátní zejména svým jižním průčelím, které je bohatě členěno lizénami a obloučkovými vlysy. V slepých arkádách s polosloupy a kubickými hlavicemi jsou umístěny figurálními reliéfy v životní velikosti, které mají vysokou uměleckou úroveň a ve své době byly na území Čech velmi vzácné. Tato pískovcová výzdoba představuje největší dochovaný soubor plastik z románského období na území České republiky. Způsob provedení reliéfů časově odpovídá předpokládané době
stavby kostela. Reliéfy jsou pravděpodobně vytvořené mimo území Čech, patrně v oblasti Saska, Durynska nebo severní Itálie. Po transportu pak byly vloženy do předem připravených polí.

Mezi nejcennější části interiéru patří původní zděná pavlačová tribuna, která je podklenuta poli s křížovou klenbou a podepřena arkádovými oblouky na dvou sloupech. Na přelomu 16. a 17. století sloužil areál kolem kostela jako poměrně časté pohřebiště. Četné šlechtické náhrobky byly později druhotně osazeny ve stěnách uvnitř kostela. Nejbohatší náhrobek v interiéru pochází z počátku 18. století, kdy byl kostel v držení rodu Věžníků, patří hraběnce Kateřině d´Arco (rozené Věžníkové). 

Po rekonstrukci zvonové stolice a interierového schodiště byla v roce 2020 pro veřejnost zpřístupněna věž.

Z věže je krásný výhled do okolí, na města Čáslav, Kutnou Horu, ale i do vzdálenějších Železných hor.

Otevřeno: červen – srpen
(denně kromě pondělí): 10:00 – 16:00
září, říjen (víkendy a svátky): 10:00 – 16:00
vstupné 50 Kč / 30 Kč

https://www.sedlec.info/kostel/historie/