Načítám Akce

Choteč

Jan Křtitel Kuchař 270 let

Koncert se koná pod záštitou Ing. Jiřího Kaplana, starosty obce Choteč

Koncert v rámci projektu „Velikáni našeho kraje v zrcadle Mozarta“

Účinkující:

LADISLAV KOZDERKA – trubka
PŘEMYSL KŠICA – varhany

Neděle 29. srpna 2021
v 15 hodin

Kostel sv. Mikuláše

vstupné 100 Kč

Dvořákův cestovní pas:
Sleva 50 % na koncerty „Hudebního
léta na Chotěborkách“.

Dne 5. 3. 1751 se v Chotči narodil Jan Křtitel Kuchař. Syn chotečského sedláka a hostinského komponoval již za studií na královéhradeckém jezuitském gymnáziu a pak se stal předním žákem pražského varhaníka Josefa Seegera. Jako kapelník Nosticova (dnešního Stavovského) divadla v Praze stál po několik desítiletí v popředí pražského hudebního života. Dirigoval při korunovačních slavnostech roku 1791 a 1792, proslavil se řadou úspěšných koncertů na poč. 19. st. a přátelskými styky se světovými skladateli Haydnem a Mozartem. S Mozartem jej nespojovala jen kolegiální náklonnost a láska k varhanní hudbě, ale i účast v zednářském hnutí.

Přemysl Kšica se narodil do rodiny varhaníka Josefa Kšici. Byl členem skautského oddílu Protěž. Po maturitě na gymnáziu absolvoval studium hry na varhany na Pražské konzervatoři (prof. Josef Popelka). Dále pokračoval na Akademii múzických umění v Praze a na Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Stuttgartu v oboru varhany, kde absolvoval ve třídě Prof. Dr. Ludgera Lohmanna. Studiu varhanní improvizace se věnoval pod vedením prof. Jaroslava Vodrážky, doc. Jaroslava Tůmy a Johannese Mayra. Vzdělání následně rozšířil prostřednictvím mnoha varhanních kurzů pod vedením vynikajících zahraničních varhaníků (Lorenzo Ghielmi, Olivier Latry, Günter Kaunzinger a další). Je držitelem řady ocenění z varhanických soutěží. Třikrát získal cenu za varhanní improvizaci na soutěži v Opavě, v roce 2004 získal 3. místo na Mezinárodní soutěži mladých varhaníků v Lublani, roku 2005 2. místo na Varhanní soutěžní přehlídce v Mostě a v roce 2010 2. cenu na Mezinárodní varhanní soutěži Petra Ebena v Opavě.

Ladislav Kozderka se narodil se v Brně do hudebnické rodiny. Studoval hru na trubku na brněnské konzervatoři a později na pražské AMU ve třídě prof. Václava Junka. V letech 1994 a 1995 působil v Pražské komorní filharmonii, v roce 1998 se stal prvním trumpetistou Operního orchestru Národního divadla v Praze a nyní zastává post prvního trumpetisty České filharmonie. Věnuje se též interpretaci současné hudby a je zakládajícím členem Ostravské bandy.

PROGRAM:

Giovanni Battista Martini (1706-1784) – Toccata
Johann Pachelbell (1653-1706) – Ciacona in f
Henry Purcell 1659-1695) – Sonáta D dur 
Jan Křtitel Kuchař (1751-1829) – Fantazie d moll
Pavel Josef Vejvanovský (1639-1693) – Sonáta g moll
Josef Ferdinand Norbert Seger (1716-1782) – Toccata a fuga F dur
Georg Philipp Telemann – (1681-1767) Koncert D dur
Přemysl Kšica *1981 – Improvizace
Georg Friedrich Händel (1685-1759) – Suita D dur

Choteč

První písemná zmínka o obci se datuje k roku 1356 (Chotecz). Jako první majitel Chotče je v roce 1357 uváděn Petr z Chotče. V sedmdesátých letech 14. století se staly patrony chotečského kostela 3 Zemanové Zdislav, Ctibor a Petr z Chotče. Kostel byl původně dřevěný, stál dříve na návsi v místě dnešního čp. 47. Zemanská rodina Kulů, jedna z mála v našem kraji, osvědčila za nepříznivé situace hospodářskou zdatnost a houževnatost, udržela rodovou kontinuitu skoro po tři staletí a chotečské
pošlosti se podařilo v 15. a 16. století vytvořit ne sice rozsáhlé, ale dobře spravované a obhospodařované panství. Roku 1562 byla vystavěna v Chotči kamenná renesanční tvrz a založen nový kostel sv. Mikuláše. 

V roce 1644 byla Choteč předána Pavlánům, pro něž byl v Nové Pace budován klášter. Řád paulánů se též nazývá řádem Nejmenších bratří a vznikl zásluhou sv. Františka z Pauly. Řád se vyznačoval velmi přísnými pravidly a jeho členové se například zavazovali k celoživotnímu půstu. Členové řádu se věnovali i výuce, vědě a misiím v různých částech světa. Pavláni určitě velmi ovlivnili život v Chotči v hospodářské i duchovní sféře.

V 2. pol. 17. století nebylo v Chotči pustého gruntu byla pravděpodobně jednou z mála vsí, kterých se hospodářské a populační důsledky třicetileté války dotkly nejméně. V té době se naše ves vyznačovala dobrým chovem ovcí a mladého dobytka. Byl zde mlýn a živnost tu měl krčmář a 2 krejčí. 

Po přestěhování Řádu paulánů do Nové Paky v roce 1701 se statek stal jejich hospodářským zázemím, z něhož měli užitek ještě pět let po zrušení řádu v roce 1789. 

Klíčovou událostí byla pro Choteč přestavba chrámu sv. Mikuláše v letech 1749 – 1750 v barokním slohu. Kostel je jednolodní stavba s hranolovou věží a cenným vnitřním vybavením, mj. s nástropní freskou na téma legendy o sv. Františku z Pauly, sochami sv. Kateřiny a Barbory a Pietou – vše z poloviny 18. století. Na hlavním oltáři je umístěn obraz patrona od Anny Suchardové.

https://www.chotec.cz/obec/historie-obce/