Adršpach
Kostel Povýšení sv. Kříže
Housle a slova
Koncert se koná pod záštitou Jakuba Vajdy, starosty obce Adršpach
Vstupné 150 Kč
Účinkující
Milan Al-Ashhab – housle
Jan Šťastný – mluvené slovo
Program
J. S. Bach – Partita č. 2 d moll, BWV 1004
Allemande / Courante / Sarabande / Gigue / Chaconne
N. Paganini – Variace na „Nel cor più non mi sento“
H. W. Ernst – Variace na irskou lidovou píseň Poslední růže léta
Program
J. S. Bach – Partita č. 2 d moll, BWV 1004
Allemande / Courante / Sarabande / Gigue / Chaconne
N. Paganini – Variace na „Nel cor più non mi sento“
H. W. Ernst – Variace na irskou lidovou píseň Poslední růže léta
Milan Al-Ashhab
Milan Al-Ashhab se narodil roku 1992 v Jeruzalémě. Oba rodiče jsou lékaři, po jejich rozchodu se s matkou a starší sestrou vrátil do Česka. Studoval na konzervatoři v Teplicích, poté na HAMU v Praze u Ivana Štrause. V současnosti navštěvuje postgraduální kurz na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Vyhrál už několik domácích i zahraničních soutěží, dosud nejvýznamnější byla první cena v Mezinárodní soutěži Fritze Kreislera, v témže roce zvítězil i v soutěži New York Concert Artists and Associates, v níž hlavní cenou byl recitál v berlínské Filharmonii.
Houslista Milan Al-Ashhab a jeho vzácný nástroj z dílny Nicoly Amatiho, vyrobený v italské Cremoně v roce 1662, jsou více než sehraná dvojka. Amatiho housle disponují charakteristicky bohatým, medovým zvukem a Milan dokonalou technikou houslové hry. Vedle sólové dráhy se věnuje i komorní hudbě a pedagogické činnosti. Pravidelně koncertuje s předními českými i zahraničními orchestry, vystoupil například s Českou filharmonií, PKF – Prague Philharmonia nebo s Vídeňským komorním orchestrem. Jeho repertoár zahrnuje klasická i soudobá díla, přičemž klade důraz na výrazovou hloubku a citlivou práci s tónem.
Jan Šťastný
Jan Šťastný (*1965, Zlín) se na televizních obrazovkách objevil už v dětství, například v seriálu Jedno malé sídliště (1978) a pohádce Za humny je drak (1982). Vystudoval DAMU a po studiích působil v Národním divadle. Od roku 1992 je členem Divadla na Vinohradech, kde vytvořil řadu výrazných rolí. Kromě divadelní kariéry je známý z filmu, televize a dabingu. Objevil se v seriálech jako Pojišťovna štěstí, Ordinace v růžové zahradě či Specialisté. Dabuje zahraniční herce, včetně Pierce Brosnana nebo Richarda Gerea.
Ve Vinohradském divadle ztvárnil postavy v klasickém i současném repertoáru – například Romea, Dona Juana, Cyrana z Bergeracu nebo Edmunda v Králi Learovi. Jeho herectví vyniká kultivovaným projevem, výbornou dikcí a schopností vnitřního výrazu. Kromě herectví se příležitostně věnuje i pedagogické činnosti – působil jako hostující pedagog na DAMU. Na televizní obrazovce i na divadle často ztvárňuje charismatické, noblesní i vnitřně rozporuplné postavy. Díky své výrazné barvě hlasu a klidné autoritě patří také k vyhledávaným moderátorům a hlasatelům slavnostních kulturních akcí. Pravidelně se účastní benefičních večerů, vánočních koncertů a pořadů spojených s podporou charitativních projektů.
Adršpach
K osídlení Adršpašska došlo někdy kolem poloviny 13. století, kdy byly plánovitě zakládány vsi a města v dosud zalesněných, výše položených pohraničních oblastech Českého království. Osídlenci sem přišli ze středního Německa. Do roku 1945 zde žili převážně Němci, české obyvatelstvo tvořilo méně než 10 % celkového počtu. Původ jména Adršpach bývá vykládán jako složenina německých slov kanec (Eber) a potok (Bach), tedy Kančí potok.
Z doby osídlení také pochází první zmínka o hradu Adršpach, který byl stejně jako celé Adršpašsko a přilehlé Svídnicko majetkem zemí Koruny české. Když význam královského hradu postupně poklesl, dostal se do držení vladyků ze Skalice a následně se na panství vystřídalo mnoho dalších pánů. V současné době zbyla z hradu jen zřícenina, která je volně přístupná a nabízí krásný pohled na Adršpach.
Obec Adršpach je vyhlášena jako vstupní brána do adršpašského skalního města a do úchvatného labyrintu věží a soutěsek. Adršpašské skalní město je největší a nejdivočejší skalní město ve střední Evropě, kde každý výraznější útvar má své jméno. Vzhledem k vysoké návštěvnosti byl v dubnu 2021 zaveden rezervační systém, který zpříjemní pobyt i výlet návštěvníkům a ochrání tak toto přírodní bohatství.
Za pozornost stojí Křížový vrch, na jehož vrchol nás zavede křížová cesta s historií sahající až do 17. století. Zámek Adršpach vám prostřednictvím zajímavých expozic nabídne nejen pohled do života rodu Nádherných, ale i seznámení s dějinami horolezectví, lnářství a tkalcovství. K příjemnému posezení láká zámecká kavárna, která nabízí pohádkovou místnost pro nejmenší. Zkusit můžete třeba únikovou hru nebo plnění nejrůznějších úkolů. Letos je možné prohlédnout si na zámku výstavu Zámek s vůní benzínu o šlechtě a automobilismu nebo výstavu Sklo – skály – Adršpach, která přináší nejrůznější upomínkové předměty spjaté se skalami.
Kostel Povýšení svatého Kříže na úpatí Pavlovské hory v Adršpachu byl postaven v letech 1827–1831 v klasicistním slohu. Od roku 1688 byl v obci dřevěný kostel, který se stal farním roku 1855. V presbytáři je hlavní oltář Povýšení svatého Kříže, boční oltář svaté Anny s obrazem Augustina Kracyka z roku 1865. Varhany jsou od varhanáře Paula Noskeho z Broumova. Pozdně renesanční zvon svatý Ondřej je od broumovského zvonaře Andrese Hauptmanna z roku 1641. Pod kruchtou je pískovcový barokní náhrobník Jana Bedřicha Kidlitze z doby kolem roku 1730. Farnost zanikla roku 2009 sloučením s farností Teplice nad Metují a kostel se stal opět filiálním kostelem.