Střítež
Vstupné dobrovolné bude věnováno na opravu kostela.
Účinkující
Viktor Mazáček – housle
Jiří Poslední – viola
Tomáš Strašil – violoncello
Program
A. Dvořák – Kvartet F dur, op.96, "Americký" (2. a 4. věta)
L. Janáček: Po zarostlém chodníčku (Naše večery, Lístek odvanutý)
J. Brahms – Uherský tanec č. 5
P. Mascagni – Intermezzo
A. Dvořák – Humoreska
P. I. Čajkovskij – Andante cantabile
F. Kreisler – Liebesfreund
E. Elgar – Salut d´amore
J. Ježek – Písničky Osvobozeného divadla
Program
A. Dvořák – Kvartet F dur, op.96, "Americký" (2. a 4. věta)
L. Janáček: Po zarostlém chodníčku (Naše večery, Lístek odvanutý)
J. Brahms – Uherský tanec č. 5
P. Mascagni – Intermezzo
A. Dvořák – Humoreska
P. I. Čajkovskij – Andante cantabile
F. Kreisler – Liebesfreund
E. Elgar – Salut d´amore
J. Ježek – Písničky Osvobozeného divadla
České filharmonické kvarteto
vzniklo v roce 2000 z iniciativy členů České filharmonie. Všichni jeho členové jsou výraznými osobnostmi s bohatými zkušenostmi z komorní i orchestrální hry. Spojuje je nejen vysoká interpretační úroveň, ale i společný smysl pro detail, souhru a hudební cit. Zvuk kvarteta, charakteristický pro českou kvartetní školu, je odbornou kritikou dlouhodobě vysoce ceněn.
Soubor pravidelně účinkuje v komorních cyklech České filharmonie, na prestižních tuzemských festivalech i v rámci koncertních řad Kruhů přátel hudby. Zahraniční koncertní turné kvarteto zavedla do Velké Británie, Německa, Lucemburska, Izraele, Číny, Japonska a na Slovensko.
Podílelo se mimo jiné na japonském projektu „Terapie Mozartem“, pro který natočilo několik Mozartových kvartetů pro label Octavia Records. V roce 2017 vyšlo CD s úpravami klavírních cyklů Leoše Janáčka Po zarostlém chodníčku a V mlhách (Arco Diva).
V roce 2019 natočilo první čtyři kvartety Jaroslava Krčka, v roce 2021 další čtyři a v současnosti připravuje jejich třetí sérii. V roce 2024 kvarteto vystoupilo např. na festivalech v Levoči a Bourlingsteru.
Střítež
V dřívějších dobách byla Střítež centrem panství. Když v roce 1346 došlo k dělení rodového majetku pánů z Lípy mezi čtyři bratry, jeden z nich, Jindřich, tehdy získal kromě Humpolce, Rataje také Střítež. Zápis o tomto aktu je první písemnou zprávou o existenci hradu i obce. V roce 1365 již byl majetek v rukou Lichtenburků.
V roce 1425 se Střítež stala cílem ničivého nájezdu jihlavské posádky, při kterém byl poškozen i hrad. Někdy v roce 1436 získali panství Trčkové z Lípy, ale nepřátelství k Jihlavě jim zůstalo. V roce 1536 Jan Trčka z Lípy a na Vlašimi pak prodal Střítež právě Jihlavě. Koupě však nepřinesla městu štěstí.
Za zmínku stojí, že v roce 1612 ve Stříteži vypukl největší známý požár, který zničil celou obec. Město Jihlava tehdy přispělo pohořelým částkou 300 tolarů. Po Bílé hoře získal Střítež jihlavský zbohatlík Jan Haidler z Bukové (1625) a následně Pachtové z Rajova (1683). Za nich byl nedaleko postaven pěkný lovecký zámeček Karlwald. Posledním majitelem se stal v roce 1840 kníže Karel Hohenzollern-Sigmaringen, který panství držel až do roku 1848.
Koncem 19. století tvořili Češi asi pětinu obyvatel. Opomenout nelze v této souvislosti ani odsun zdejších Němců po II. světové válce, který zásadně změnil život i charakter Stříteže.
Za pozornost stojí pozdně barokní kaple sv. Floriána. Najdeme ji uprostřed hřbitova na částečně zalesněném návrší východně nad obcí. Jedná se o centrální plochostropou stavbu krytou osmibokou bání s lucernou. Kromě barokní sochy sv. Floriána na hlavním oltáři je ostatní mobiliář pseudoslohový z 19. století.