Hejnice
Vstupné 150 Kč
Účinkující
Program
D. Buxtehude – Ciaccona c moll, BuxWV 159
J. S. Bach – Toccata a fuga d moll, BWV 565
W. A. Mozart – Variace Ah, vous dirai-je, Maman, K 265
M. Kabeláč – Fantasie d moll, op. 32
A. Dvořák – Preludium a moll
M. E. Bossi – Chant du soir
J. Brahms – Preludium a fuga g moll, WoO 10
Program
D. Buxtehude – Ciaccona c moll, BuxWV 159
J. S. Bach – Toccata a fuga d moll, BWV 565
W. A. Mozart – Variace Ah, vous dirai-je, Maman, K 265
M. Kabeláč – Fantasie d moll, op. 32
A. Dvořák – Preludium a moll
M. E. Bossi – Chant du soir
J. Brahms – Preludium a fuga g moll, WoO 10
Pavel Svoboda
patří k výrazným osobnostem české varhanní školy mladší generace. Hudbě se začal věnovat na zuš v Dobrušce a ve studiu pokračoval na Konzervatoři v Pardubicích ve třídě prof. Josefa Rafaji a doc. Václava Rabase. Následně absolvoval Akademii múzických umění v Praze u prof. Jaroslava Tůmy a studijní stáž na Universität der Künste v Berlíně u Lea van Doeselaara. Doktorské studium na pražské HAMU završil disertační prací s názvem „Varhanní tvorba na objednávku Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro“.
Je laureátem prestižních soutěží Pražské jaro a Bach-Wettbewerb Leipzig. Koncertoval na řadě významných pódií doma i v zahraničí a vystoupil v mnoha evropských zemích i v zámoří, mimo jiné v USA, Kolumbii či Číně. Na historické Silbermannovy varhany v Röthě nedaleko Lipska natočil CD s vrcholnými díly Johanna Sebastiana Bacha.
Vedle koncertní činnosti se věnuje také ochraně historických varhan a inicioval řadu benefičních projektů na jejich obnovu. Aktivně se podílí na hudebním životě v Česku jako organizátor koncertů i dramaturg festivalových projektů. Od roku 2020 je ředitelem Komorní filharmonie Pardubice. Pedagogicky působí na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde se věnuje také práci s mladou generací varhaníků.
Vedle koncertní činnosti se věnuje také ochraně historických varhan a iniciuje řadu benefičních projektů na jejich obnovu. Aktivně se podílí na hudebním životě v Česku jako organizátor koncertů i dramaturg festivalových projektů. Od roku 2020 je ředitelem Komorní filharmonie Pardubice. Pedagogicky působí na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde se věnuje také práci s mladou generací varhaníků.
Hejnice
Hejnice, německy Haindorf („ves v háji“), leží v zeleném údolí řeky Smědé obklopené Jizerskohorskými bučinami – přírodní památkou UNESCO. Místo má mnohasetletou poutní tradici, na jejímž počátku je legenda o zázračném uzdravení. Podle pověsti bylo toto prastaré poutní místo založeno v roce 1211 chudým sítařem a řešetářem z nedaleké obce Lužec. Ten, spící pod lipou, pomocí hlasů andělů ve snu pomohl uzdravit svou ženu a dítě. Na místě lípy byl postaven důstojný dřevěný kostel, který však postupem času nedostačoval obrovskému počtu poutníků, a proto byl roku 1252 nahrazen kamennou kaplí s gotickým klenutím, která je v bazilice k vidění dodnes.
Toto požehnané poutní místo také nabylo na velké úctě u frýdlantských pánů. V roce 1346 ustanovil míšeňský biskup pro poutní místo v Hejnicích kněze z Raspenavy. Kvůli mnoha poutníkům se kostelík do roku 1472 stále rozšiřoval. Roku 1636 se novými majiteli Frýdlantska stávají Gallasové. Za jejich panování dosáhl věhlas poutního kostela svého vrcholu. Poutní slavnosti byly navštěvovány až sedmi tisíci poutníky.
Proto se hrabě František Ferdinand Gallas a jeho žena Johana Emerenciána rozhodli zastřešit obvod kostela ambity, které dodnes slouží jako křížová cesta. Hrabě povolal do Hejnic františkány. Odměnou za jejich službu jim byl koncem 17. století postaven čtyřkřídlý jednopatrový klášter. Ve třicátých letech 18. století pak byl dosavadní kostel nahrazen impozantní barokní Bazilikou Navštívení Panny Marie, jak ji známe dodnes. Tato monumentální stavba s dvojicí věží a bohatě zdobeným interiérem se stala nejen duchovním centrem, ale také výraznou dominantou kraje.