Kryštofovo Údolí
Vstupné 150 Kč
Účinkující
Michal Hanuš - varhany
Program
J. Seger – Fuga a moll
A. Dvořák – Biblické písně (č. 1, 2, 3)
J. K. Vaňhal – Fuga g moll
J. K. Vaňhal – Fuga C dur
A. Dvořák – Biblické písně (č. 4, 5)
D. Buxtehude – Ciaccona e moll
A. Dvořák – Biblické písně (č. 6, 7, 8)
J. S. Bach – Chorál „Jesus bleibet meine Freude“ (BWV 147)
J. S. Bach – Fuga sopra il Magnificat (BWV 733)
A. Dvořák – Biblické písně (č. 9, 10)
Program
J. Seger – Fuga a moll
A. Dvořák – Biblické písně (č. 1, 2, 3)
J. K. Vaňhal – Fuga g moll
J. K. Vaňhal – Fuga C dur
A. Dvořák – Biblické písně (č. 4, 5)
D. Buxtehude – Ciaccona e moll
A. Dvořák – Biblické písně (č. 6, 7, 8)
J. S. Bach – Chorál „Jesus bleibet meine Freude“ (BWV 147)
J. S. Bach – Fuga sopra il Magnificat (BWV 733)
A. Dvořák – Biblické písně (č. 9, 10)
Dana Šťastná
je držitelkou druhé ceny z mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech a laureátkou soutěžní přehlídky konzervatoří. Po absolutoriu na Konzervatoři v Pardubicích (2010) završila magisterské studium na Pražské akademii múzických umění pod vedením Martina Bárty. Své umění dále precizovala na mistrovských kurzech u Josého Cury, Edity Gruberové, Brigitte Fassbaender či Gabriely Beňačkové a na mezinárodních kurzech ve Vídni u Berndta Weikla. Od roku 2021 spolupracuje s Vladimírem Chmelem.
Na operních scénách debutovala v Liberci jako Mercedes v opeře „Carmen“ a Luigia v „Poprasku v opeře“, kde následně ztvárnila role Dorabelly, Orlovského či Feneny. Působila v angažmá Moravského divadla Olomouc (Rosina, Maddalena), hostovala ve státním divadle Košice (Suzuki) a v jihočeském divadle. V roce 2022 debutovala na scéně národního divadla v Praze v roli Mercedes a v sezoně 2022/2023 se představila jako Druhá žínka v inscenaci „Rusalky“ ve Státní opeře.
Dana Šťastná
,rodák z Vrchlabí, zahájil svá studia u S. Skalského a pokračoval na Konzervatoři v Pardubicích ve třídě V. Rabase. Hudební vzdělání dovršil na Pražské akademii múzických umění pod vedením profesora J. Hory a P. Černého. Své interpretační umění dále rozvíjel na mistrovských kurzech u předních evropských varhaníků (M. Sander, H. Vogel, L. Lohmann, G. Bovet) a během zahraničních stáží ve Stuttgartu a Oslu. Významným úspěchem bylo čestné uznání na mezinárodní soutěži Pražské jaro 2006.
Vedle koncertní a pedagogické činnosti na Pardubické konzervatoři a Základní umělecké škole v Kutné Hoře je vyhledávaným korepetitorem a spolupracovníkem varhanářské firmy Orgelbau-Wech. Jeho umělecký záběr sahá od baroka po současnost, věnuje se improvizaci, liturgické hudbě i vlastní kompozici (například „Suita pro varhany“). Pravidelně vystupuje na historických nástrojích v rámci varhanních cyklů v Česku i v zahraničí. Jeho interpretace jsou oceňovány pro hluboký hudební projev a stylovou vytříbenost.
Kryštofovo údolí
Kryštofovo Údolí je malebná obec v Libereckém kraji, ukrytá v údolí mezi Ještědským hřbetem a Jizerskými horami. Její historie sahá až do počátku 16. století, kdy byla oblast součástí lemberkského panství. Původně vznikla ze tří osad – Rokytnice, Bezového údolí a Noviny – které se postupně rozrůstaly podél toku Rokytky. Podle pověsti byl prvním osadníkem uhlíř jménem Christophorus, po němž získala obec jméno.
Ve druhé polovině 16. století se v okolí rozvíjelo hornictví, zejména v Andělské Hoře a Panenské Hůrce. Těžba železných rud přispěla k hospodářskému růstu oblasti. První písemná zmínka o hamru v Kryštofově Údolí pochází z roku 1581. Po vyčerpání ložisek se obyvatelé přeorientovali na práci v lese, lomech a později i v textilním průmyslu. V roce 1826 byla na břehu Nisy založena textilní továrna, která výrazně ovlivnila místní ekonomiku.
Významným milníkem byla výstavba železniční trati Liberec–Žitava, jejíž součástí je monumentální viadukt o délce 194 metrů se čtrnácti oblouky a také 818 metrů dlouhý Ještědský tunel. Tyto technické památky se staly symbolem obce. V roce 1960 byla obec přejmenována na Kryštofovo Údolí a od roku 1990 je opět samostatná.
Dnes je Kryštofovo Údolí vyhledávaným cílem turistů. Je známé svou dochovanou lidovou architekturou, roubeným kostelem svatého Kryštofa z let 1683–1684, kamenným mostem se sochou svatého Jana Nepomuckého i tradicí betlémů. Obec je chráněna jako vesnická památková zóna a pravidelně pořádá kulturní akce, které jí vdechují nový život. Kromě muzea betlémů zde návštěvníky zaujme i unikátní orloj, lidová tvořivost místních obyvatel a výjimečný genius loci této severočeské perly.