Hejnice
Vstupné 150 Kč
Účinkující
Program
A. Dvořák – 4. věta z Novosvětské symfonie v úpravě pro čtyři ruce a čtyři nohy
F. X. Thuri – Hommage á J. K. Kuchař
C. Franck – Cantabile
J. M. Michel – Petite Suite in Blues (Emtreé, Blues, Sortie)
Denis Bédard – Trilogie pour orgue quatre mains (Cortége, Reverie, Danse)
Program
A. Dvořák – 4. věta z Novosvětské symfonie v úpravě pro čtyři ruce a čtyři nohy
F. X. Thuri – Hommage á J. K. Kuchař
C. Franck – Cantabile
J. M. Michel – Petite Suite in Blues (Emtreé, Blues, Sortie)
Denis Bédard – Trilogie pour orgue quatre mains (Cortége, Reverie, Danse)
Václav Metoděj Uhlíř
(1988) vystudoval Církevní konzervatoř v Opavě (sbormistrovství u K. Peschakové, varhany u T. Thona a L. Kubenky). Na magisterské studium muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci navázal postgraduálním programem Teorie a dějiny hudebního umění. V roce 2023 absolvoval hru na varhany na JAMU v Brně. Od roku 2018 působí jako asistent královéhradeckého diecézního organologa a vyučuje hudební teorii na Konzervatoři Pardubice. Je varhaníkem kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové.
Koncertně spolupracoval s Filharmonií Hradec Králové, Filharmonií Zlín a dalšími tělesy. Ve své umělecké praxi se specializuje na hudbu 17. a 20. století se zaměřením na českou varhanní tvorbu.
Václav Uhlíř
(1954) je významný český varhaník, organolog a hudební pedagog. Během studia na HAMU se úspěšně zúčastnil několika mezinárodních varhanních soutěží. Od roku 1970 působí na kůru kostela Panny Marie v Hradci Králové jako varhaník a sbormistr. V letech 1983–2019 působil pedagogicky na pardubické konzervatoři. Od roku 1990 zastává na Biskupství v Hradci Králové funkci diecézního organologa. Od roku 1993 je uměleckým vedoucím hudebního souboru krematoria v Pardubicích.
Hejnice
Hejnice, německy Haindorf („ves v háji“), leží v zeleném údolí řeky Smědé obklopené Jizerskohorskými bučinami – přírodní památkou UNESCO. Místo má mnohasetletou poutní tradici, na jejímž počátku je legenda o zázračném uzdravení. Podle pověsti bylo toto prastaré poutní místo založeno v roce 1211 chudým sítařem a řešetářem z nedaleké obce Lužec. Ten, spící pod lipou, pomocí hlasů andělů ve snu pomohl uzdravit svou ženu a dítě. Na místě lípy byl postaven důstojný dřevěný kostel, který však postupem času nedostačoval obrovskému počtu poutníků, a proto byl roku 1252 nahrazen kamennou kaplí s gotickým klenutím, která je v bazilice k vidění dodnes.
Toto požehnané poutní místo také nabylo na velké úctě u frýdlantských pánů. V roce 1346 ustanovil míšeňský biskup pro poutní místo v Hejnicích kněze z Raspenavy. Kvůli mnoha poutníkům se kostelík do roku 1472 stále rozšiřoval. Roku 1636 se novými majiteli Frýdlantska stávají Gallasové. Za jejich panování dosáhl věhlas poutního kostela svého vrcholu. Poutní slavnosti byly navštěvovány až sedmi tisíci poutníky.
Proto se hrabě František Ferdinand Gallas a jeho žena Johana Emerenciána rozhodli zastřešit obvod kostela ambity, které dodnes slouží jako křížová cesta. Hrabě povolal do Hejnic františkány. Odměnou za jejich službu jim byl koncem 17. století postaven čtyřkřídlý jednopatrový klášter. Ve třicátých letech 18. století pak byl dosavadní kostel nahrazen impozantní barokní Bazilikou Navštívení Panny Marie, jak ji známe dodnes. Tato monumentální stavba s dvojicí věží a bohatě zdobeným interiérem se stala nejen duchovním centrem, ale také výraznou dominantou kraje.