Načítám Akce

Praha – Palata

Aula domova
Klavírní recitál
Čtvrtek 18. 6. 2026 v 14:00

Vstup volný

Účinkující

Simon Yakimov - klavír

Program

J. S. Bach – Preludium a fuga d moll BWV 875
S. Yakimov – Nocturno Ges dur
A. Dvořák – Valčíky op. 54, (č. 1, č. 2)
F. Chopin – Sonáta č. 3 h moll op. 58

Program

J. S. Bach – Preludium a fuga d moll BWV 875
S. Yakimov – Nocturno Ges dur
A. Dvořák – Valčíky op. 54, (č. 1, č. 2)
F. Chopin – Sonáta č. 3 h moll op. 58
Simon Yakimov

Od roku 2012 byl žákem Hudební školy hl. m. Prahy, od roku 2018 je studentem Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy, kde studuje hru na klavír u Doc. MgA. Libuše Tiché, PhD.

Dosáhl uměleckých úspěchů – převážně 1. cen – v řadě klavírních soutěží: např. Prague Junior Note, Mladí pianisté na klavíru Steinway, Beethovenovy Teplice, Virtuosi per musica di pianoforte, Broumovská klávesa, Mezinárodní Novákova soutěž v Kamenici nad Lipou. V roce 2022 byl semifinalistou soutěže Concertino Praga. V roce 2023 se stal absolutním vítězem čtyř soutěží: Beethovenovy Teplice, Bachovská cesta, Mladý klavír Pražské konzervatoře a Antonín Dvořák mladým.

Účastnil se mistrovských kurzů pod vedením významných klavíristů – Ivana Klánského, Martina Kasíka, Ivo Kahánka, Avedise Kouyoumdjiana a Margaret Fingerhut. V ročníku 2022/23 byl stipendistou akademie MenART ve třídě Ivo Kahánka. Na HAMU se jako modelový žák účastní předmětu Vyučovatelská praxe pod vedením prof. Aleny Vlasákové.

Vystoupil na koncertech v ČR, Německu, Rusku, Nizozemsku, Francii a Izraeli. V roce 2023 provedl s Karlovarským symfonickým orchestrem Concertino Ilji Hurníka. V roce 2024 provedl poslední větu Dvořákova klavírního koncertu g moll s orchestrem FOK v Obecním domě v rámci koncertu Mladé talenty Josefu Sukovi.

Kromě klavíru též studuje hru na varhany v ZUŠ Šimáčkova pod vedením Vladimíra Kopáčika. Od roku 2021 jako varhaník doprovází na mších v kostele sv. Remigia v Praze-Čakovicích a v kostele Povýšení sv. Kříže v Praze-Vinoři. Na varhany též doprovází studenty pěveckého oddělení Mezinárodní konzervatoře Praha. V roce 2022 provedl Mozartovu mši D dur KV 194 se smyčcovým orchestrem Lux Iuvenes Praga.

Věnuje se také komponování – napsal skladby pro klavír, pro komorní soubory, pro divadelní představení a pro režisérský sestřih filmu Lorik (2022). V roce 2021 obdržel 3. cenu ve skladatelské soutěži Jakuba Jana Ryby. V roce 2022 se stal absolutním vítězem Hudební olympiády ČR a obdržel 3.

Praha – Palata

Domov Palata je novorenesanční objekt, který se nachází v krásném prostředí tříhektarového parku v anglickém stylu v klidné části Smíchova na jižním svahu Strahova. Byl založen v roce 1893 Českou spořitelnou na pozemcích bývalé viniční usedlosti Horní Palaty jako Ústav pro zaopatřování slepců Francisco-Josephinum, dnes známý jako Palata – Domov pro zrakově postižené.

Jednalo se o stavbu palácového typu ve tvaru písmene E, která byla rozdělena na mužskou a ženskou část, oddělení pro nemocné, společenské místnosti, kapli, knihovnu, hudební místnost i kuřárnu. Do ústavu bylo přijato 42 nevidomých a 20 zaměstnanců, kteří byli v objektu také ubytováni. Zajímavostí je, že zde jako člen direktoria působil také Rudolf Maria Klár, jehož rodina celý svůj život zasvětila péči o zdravotně postižené, zejména o zrakově postižené.

Náročné období přišlo během první a druhé světové války, kdy chyběly finanční prostředky, a tudíž byly uspokojovány jen základní potřeby nevidomých. Přesto si Palata uchovala svou původní funkci. V roce 1950 byl ústav zestátněn a v roce 2006 se stal příspěvkovou organizací hlavního města Prahy. V roce 2010 prošel objekt rozsáhlou rekonstrukcí interiéru i exteriéru, která vrátila budově historický lesk a zároveň přizpůsobila prostory moderním standardům péče.

Dnes slouží jako domov pro 125 klientů v seniorském věku, o které se stará tým 108 zaměstnanců. Posláním Domova Palaty je poskytovat komplexní služby lidem se zrakovým postižením a umožnit jim důstojný a aktivní život. Domov Palata přežil dvě světové války, těžká poválečná léta i proměny politických režimů, avšak nikdy nesloužil jinému účelu než pomoci nevidomým. Je symbolem dlouholeté tradice péče o zrakově postižené a dodnes zachovává odkaz svých zakladatelů, kteří usilovali o vytvoření bezpečného a důstojného prostředí pro lidi s těmito specifickými potřebami.