Načítám Akce

Semily

Kulturní centrum Golf
Milí moji ...
Čtvrtek 4. 6. 2026 v 19:00

Vstupné od 280 Kč

Účinkující

Matyáš Novák - klavír
František Kinský - mluvené slovo

Program

A. Dvořák – Poetické nálady op. 85 (výběr)
M. Novák – Fantazie na operu Rusalka
J. Suk – Klavírní skladby op.7 (výběr)
L. Janáček – Sonáta 1. X. 1905 “Z ulice”
B. Smetana – Vltava (arr. Matyáš Novák)

Program

A. Dvořák – Poetické nálady op. 85 (výběr)
M. Novák – Fantazie na operu Rusalka
J. Suk – Klavírní skladby op.7 (výběr)
L. Janáček – Sonáta 1. X. 1905 “Z ulice”
B. Smetana – Vltava (arr. Matyáš Novák)

Komponovaný pořad Františka Kinského, potomka starého českého šlechtického rodu a průvodce oblíbeným seriálem Modrá krev, a výjimečného klavíristy Matyáše Nováka, vítěze řady domácích i světových soutěží, který již v devatenácti letech debutoval v legendární Carnegie Hall v New Yorku, kombinuje skladby Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Leoše Janáčka a Bedřicha Smetany s výběrem z korespondence Antonína Dvořáka s těmito osobnostmi.

Matyáš Novák

patří díky mimořádnému harmonickému cítění, širokému repertoáru a vynikající úhozové technice k nejperspektivnějším pianistům své generace. V deseti letech vystoupil poprvé s orchestrem, v devatenácti debutoval v Carnegie Hall, ve dvaceti se představil samostatným recitálem na festivalu Pražské jaro. O jeho zcela mimořádném hudebním talentu svědčí nejen množství cen na domácích a zahraničních soutěžích, ale i fakt, že ve svém mladém věku má v repertoáru čtyři desítky koncertů s orchestrem a stovky skladeb pro sólový klavír.

Matyáš Novák začal hrát na klavír v pěti letech. Je absolventem Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové a Konzervatoře Pardubice ve třídě prof. Jitky Fowler Fraňkové. Zároveň je absolventem věhlasné klavírní akademie Incontri col Maestro v italské Imole ve třídě prof. Borise Petrushanského. V současné době studuje na Hudební akademii múzických umění ve třídě prof. Ivana Klánského.

Jako sólista vystoupil s Filharmonií Brno, Janáčkovou filharmonií Ostrava, Pražským komorním orchestrem, se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dalšími. Matyáš se pravidelně účastní mistrovských kurzů a je zván na domácí a zahraniční hudební festivaly (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl). Matyáš je velkým znalcem a milovníkem železniční dopravy.

František Kinský

(*1947 Hradec Králové), celým jménem Maria František Emanuel Jan Silvestr Alfons Kinský, je potomkem kostelecké větve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Vyrůstal v Praze, během svého aktivního života vystřídal řadu zaměstnání, pracoval jako projektant, asistent produkce a režie v České televizi, a pak na dlouhý čas zakotvil u reklamy, nejdříve jako vedoucí oddělení film, rozhlas, televize v reklamním podniku Merkur, po revoluci jako kreativní ředitel v českých pobočkách nadnárodních reklamních agentur Lintas a Ogilvy.

Je zastupitelem a byl do roku 2022 zároveň starostou v Kostelci nad Orlicí a věnuje se správě rodového zámku. Od roku 2017 provází televizním dokumentárním seriálem Modrá krev. František Kinský je přesvědčen o tom, že ať se v uplynulých letech dělo v naší zemi cokoliv, i dnes lze poctivou prací dosáhnout skvělých výsledků.

Semily

Město Semily s přibližně 8 300 obyvateli se rozkládá v Libereckém kraji na severovýchodě Čech. Svou polohou na rozhraní atraktivních turistických regionů Český ráj a Krkonoše tvoří přirozené centrum Horního Pojizeří. V blízkosti města je unikátní kaňon řeky Jizery s Riegrovou a Kamenického stezkou a Bozkovské dolomitové jeskyně.

Z rozhledny na vrcholu Kozákova je za příznivého počasí vidět až čtvrtina Čech. Milovníci turistiky, cykloturistiky, horolezectví, paraglidingu, kanoistiky, speleologie, ale i golfu a lyžování si zde najdou svá místa, na která se budou rádi vracet.

Kulturní centrum Semily je výjimečnou stavbou s prvky brutalismu a autenticky dochovaným interiérem z konce 70. let. Areál kulturního domu představuje jednu z nejhodnotnějších a nejosobitějších staveb 2. poloviny 20. století nejen v okrese Semily, ale na území celého Libereckého kraje. Specifická typologická kategorie kulturních domů vznikala ve většině československých měst od padesátých let 20. století.

Kulturní dům v Semilech můžeme považovat za jednoho z nejzdařilejších reprezentantů tohoto typu, a to jak z hlediska architektonického, tak i urbanistického. Tyto kvality podtrhují i intaktně dochované interiéry, na nichž se podílela Lidmila Švarcová. Pro svého autora, architekta Pavla Švancera, byl kulturní dům s hotelem jednou ze tří staveb, které považuje ze své tvorby za nejdůležitější. Kromě semilského kulturního domu je to plavecký stadion v Liberci a kulturní dům v Litoměřicích.

Nesporné hodnoty areálu spočívají jak v unikátní míře autenticity, kdy lze objekt označit prakticky za architektonickou a stylovou „konzervu“, tak i v sebevědomém architektonickém ztvárnění, dokumentujícím širokou výrazovou škálu pozdní moderny, v tomto případě navíc reprezentující tvorbu 70. a 80. let 20. století, spjatou s ateliérem SIAL.

Objekt obsahuje hodnotná výtvarná díla: tapisérie od Ludmily Hromkové-Křečanové a Evy Vávrové, oponu se stříkanými obrazci od Vladimíra Křečana, a také obrazy v hotelové části, mj. od Vladimíra Komárka. Čelní fasádu pak zdobí kovová plastika Přadlena z nerezové oceli od Blanky Nepasické.