Načítám Akce

Praha – Nové Město

Kostel Panny Marie Sněžné
Májové varhanní zastavení
Úterý 26. 5. 2026 v 19:00

Vstupné dobrovolné

Účinkující

Vladimír Roubal - varhany

Program

Program

Vladimír Roubal

je český varhaník, dirigent, improvizátor a skladatel. Varhany studoval na Konzervatoři v Plzni u prof. Jitky Chaloupkové a v Praze u prof. Jana Hory, improvizaci u prof. Jaroslava Vodrážky. V letech 1980–1985 působil jako varhaník katedrály sv. Bartoloměje v Plzni, poté jako varhaník a kapelník baziliky sv. Markéty při benediktinském arciopatství v Praze-Břevnově.

Od roku 1990 je ředitelem chrámové hudby Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Zde založil chrámový sbor Collegium Strahoviense, s nímž se věnuje duchovnímu repertoáru všech stylových období. Vyniká výjimečnou schopností varhanní improvizace – je držitelem dvou prvních cen z národních improvizačních soutěží (1982, 1988).

Koncertoval ve většině evropských zemí, dále v USA a Japonsku. Spolupracuje s Českým rozhlasem a zahraničními stanicemi (Německo, Nizozemsko, Japonsko) na nahrávkách historických varhan. Natočil řadu CD a je autorem hudby k několika filmům. V roce 2007 vystoupil na Strahově pro první dámu USA Lauru Bushovou při oficiální návštěvě amerického prezidenta v Praze.

Je autorem chrámových skladeb i transkripcí, přednáší o liturgické hudbě a improvizaci, vede varhanní kurzy pro mladé interprety. V posledních letech se také věnuje propojení duchovní hudby a slova v autorských pořadech, v nichž uplatňuje i své kompoziční a improvizační nadání.

Praha – Nové Město

Gotický kostel Panny Marie Sněžné, založený roku 1397, patří k nejvýznamnějším památkám Nového Města pražského. Císař Svaté říše římské Karel IV. zamýšlel vybudovat chrám, který by svou velikostí a výškou předčil všechny pražské kostely a dokonce i katedrálu sv. Víta. Velkolepý plán však nebyl nikdy zcela realizován.

Již při vstupu do kostela je patrné, že jeho proporce jsou neobvyklé – stavba je vyšší než delší, protože z původního záměru byl dokončen pouze presbytář, tedy vysoký chór. Pokud by byl projekt dokončen, zabral by kostel téměř celé dnešní Jungmannovo náměstí.

Stavbu přerušily husitské války, a tak se do konce 14. století podařilo vybudovat pouze monumentální chór. Přesto má kostel Panny Marie Sněžné dodnes jednu z nejvyšších kleneb mezi pražskými chrámy. V roce 1412 zde působil Jeroným Pražský. Když později Václav IV. svěřil kostel utrakvistům, stal se chrám centrem radikálního husitského hnutí vedeného Janem Želivským. Ten byl později zavražděn. Roku 1566 došlo k dalšímu poškození kostela zřícením klenby.

Na počátku 17. století získali kostel i přilehlý klášter bosí františkáni. Ti se pustili do rozsáhlé obnovy stavby, znovu vystavěli klenbu, snížili střechu a na západní straně vybudovali vysokou průčelní stěnu s hudební kruchtou. Díky podpoře dobrodinců z řad české šlechty, zejména Zdeňka z Lobkovic, byla stavba roku 1610 dokončena. Výška chrámu od podlahy ke klenbě dosahuje přibližně 39 metrů, což z něj činí jeden z nejvyšších kostelních interiérů v Praze.

Neobvyklé zasvěcení kostela souvisí s legendou ze 4. století. Podle ní se Panna Marie zjevila ve snu římskému kupci a vyzvala ho, aby vystavěl kostel tam, kde ráno uprostřed léta nalezne sníh. Když se kupec probudil, spatřil vrch Esquilinum pokrytý sněhem a na tomto místě nechal postavit první kostel Panny Marie Sněžné. Na hlavním oltáři chrámu se nachází obraz zobrazující tuto legendu.

V ambitech přiléhajícího kláštera se dnes konají výstavy českých i zahraničních výtvarných umělců. Kostel Panny Marie Sněžné tak dodnes představuje klidné duchovní místo a výraznou historickou dominantu uprostřed rušného centra Nového Města.