Načítám Akce

Markvartice

Kostel sv. Jiljí
Virtuóz a mistr slova
Pátek 15. 5. 2026 v 18:00

Vstupné 150 Kč

Účinkující

Milan Al-Ashhab - housle
Jan Šťastný - mluvené slovo

Program

J. S. Bach – Partita č. 2 d moll, BWV 1004
Allemande / Courante / Sarabande / Gigue /
Chaconne
N. Paganini – Variace na „Nel cor più non mi sento“
H. W. Ernst – Variace na irskou lidovou
píseň Poslední růže léta

Program

J. S. Bach – Partita č. 2 d moll, BWV 1004
Allemande / Courante / Sarabande / Gigue /
Chaconne
N. Paganini – Variace na „Nel cor più non mi sento“
H. W. Ernst – Variace na irskou lidovou
píseň Poslední růže léta
Milan Al-Ashhab

se narodil roku 1992 v Jeruzalémě. Oba rodiče jsou lékaři, po jejich rozchodu se s matkou a starší sestrou vrátil do Česka. Studoval na konzervatoři v Teplicích, potom na HAMU v Praze u Ivana Štrause. V současnosti navštěvuje postgraduální kurz na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni.

Vyhrál už několik domácích i zahraničních soutěží, dosud nejvýznamnější byla první cena v loňské Mezinárodní soutěži Fritze Kreislera, v témže roce zvítězil i v soutěži New York Concert Artists and Associates, v níž hlavní cenou byl recitál v berlínské Filharmonii.

Houslista Milan Al-Ashhab a jeho vzácný nástroj z dílny Nicoly Amatiho vyrobený v italské Cremoně v roce 1662 jsou více než sehraná dvojka. Amatiho housle disponují charakteristicky bohatým, medovým zvukem a Milan dokonalou technikou houslové hry.

Jan Šťastný

se narodil roku 1965 ve Zlíně. Před kamerou se objevoval již od dětství, například v seriálu Jedno malé sídlisko (1978) nebo v pohádce Za humny je drak (1982). Herectví vystudoval na pražské DAMU a po studiích působil na scéně Národního divadla. Od roku 1992 je členem souboru Divadla na Vinohradech, kde vytvořil řadu výrazných rolí.

Široké divácké publikum si Jana Šťastného spojuje především s televizní tvorbou. Výrazně na sebe upozornil v seriálu Rodáci, později se objevil také v oblíbených projektech Život na zámku či Zdivočelá země. Velkou popularitu mu přinesly seriály Pojišťovna štěstí a Ordinace v růžové zahradě. Zahrál si rovněž v oceňovaném seriálu Vyprávěj, v kriminálním Labyrintu (2017) a v dalších televizních projektech, mimo jiné v seriálech Krejzovi a Slunečná.

Ve filmu se objevil například v oceňovaném snímku Je třeba zabít Sekala či v komedii Václav, vedle toho účinkoval také v řadě televizních filmů.

Jan Šťastný se věnuje rovněž moderování, rozhlasové tvorbě, audioknihám a dabingu. Svůj charakteristický hlas propůjčil například Antoniu Banderasovi či Melu Gibsonovi a diváci jej mohou slyšet i v mnoha zahraničních seriálech.

Markvartice

Kostel sv. Jiljí pochází pravděpodobně již ze 14. století. Současnou podobu získal přestavbou původní stavby v období baroka, a to v první polovině 18. století. Obepíná jej pískovcová ohradní a opěrná zeď. Až do začátku 20. století byl kolem kostela starý hřbitov, což dnes připomíná jen málo dochovaných, ale zato vzácných kamenných náhrobků s anděly ze sochařské dílny Zemanů z Tatobit.

 Kostel je v majetku Obce Markvartice, a to od roku 2011, a je zapsán v seznamu kulturních památek. Již následující rok se začalo s opravou márnice (kostnice). Během tříleté rekonstrukce vzniklo důstojné místo pro uložení objevených lidských ostatků.

Ke kostelu neodmyslitelně patří i varhany, na jejichž renovaci byla spolkem Přátelé Markvarticka z. s. založena v roce 2018 druhá, již ukončená, veřejná sbírka. „I zde se potvrdilo, že občané a přátelé obce Markvartic nejsou neteční k této kulturní památce a na účet sbírky se podařilo shromáždit 610 tisíc korun, přičemž konečná cena restaurování byla 1 700 000 Kč. Zbylá částka byla financována pomocí dotace Královéhradeckého kraje a Ministerstva kultury ČR.

Varhany pravděpodobně pocházejí z dílny mistra Predigera, který tvořil v 19. století. Každopádně jsou velmi cennou kulturní památkou a restaurování provedl pan MgA. Dalibor Michek. Další kulturní památkou jsou i věžní hodiny, které se také podařilo zrestaurovat.

Celkové náklady opravy činily 546 tisíc korun a z větší části byly hrazeny také z veřejné sbírky spolku Přátelé Markvarticka z. s., přesněji částkou 307 tisíc korun. Zbylá částka byla financována pomocí dotace Královéhradeckého kraje a Ministerstva kultury ČR. Jejich autorem je pravděpodobně významný hodinář Jan Prokeš (1818–1890) z nedaleké Sobotky a restaurování hodin provedl pan ak. soch. Petr Skála.

Zdejší kostel se pomalu stává centrem kulturních setkání nejen pro nás z Markvartic, ale i pro blízké okolí.