Praha – Dejvice
Vstupné dobrovolné
Účinkující
Program
primi toni“
J. Titelouze – Chorál a variace „Ave maris stella“
D. Buxtehude – Magnificat primi toni, BuxWV
203
L. Boëllmann – Chorál, Modlitba k Panně Marii
a Toccata z Gotické suity
M. Dupré – Chorální předehra „Ave maris stella“
M. Baklík – Mariánská fantazie
Program
primi toni“
J. Titelouze – Chorál a variace „Ave maris stella“
D. Buxtehude – Magnificat primi toni, BuxWV
203
L. Boëllmann – Chorál, Modlitba k Panně Marii
a Toccata z Gotické suity
M. Dupré – Chorální předehra „Ave maris stella“
M. Baklík – Mariánská fantazie
Miroslav Baklík
je varhaník, skladatel a pedagog. Vystudoval hru na varhany na Univerzitě Hradec Králové pod vedením prof. Jana Hory. V současnosti pokračuje ve studiu hry na varhany na JAMU u Petra Kolaře a kompozice na Pražské konzervatoři u Miloše Orsona Štědroně. Absolvoval kurzy u řady významných interpretů, například M. Schmedinga, N. Laubeho, T. Escaiche, Z. Ferjenčíkové a dalších.
Získal řadu ocenění v mezinárodních soutěžích ve hře na varhany a klavír – 1. místa v Ružomberku (2019, 2022, 2023), Praze (2022), Nitře (2023), dále 2. a 3. místo v soutěži J. K. Vaňhala v Opočně (2023, 2024). V kompozici obdržel 1. cenu na festivalu Dvořákovo Příbramsko (2021), 3. cenu na Caneres Vienna (2022) a další ocenění od Společnosti pro duchovní hudbu.
Získal studentskou výroční cenu UHK za rok 2020/2021. Působí jako pedagog na ZUŠ v Hostinném, Trutnově a Smiřicích. Vystupoval jako sólista s Filharmonií Hradec Králové. Vydal CD s akordeonovým recitálem i varhanními nahrávkami. Jako varhaník v kostele Nejsvětější Trojice v Hostinném pořádá koncerty a spravuje sbírku na obnovu historických varhan Františka Pavla Horáka z 18. století.
Praha – Dejvice
V místech, kde dnes stojí kostel svatých Šimona a Judy a Nemocnice Na Františku, založil před rokem 1354 Bohuslav z Olbramovic špitál, jehož součástí byla i kaple svatých Šimona a Judy. Kapli vysvětil tehdejší pražský arcibiskup a blízký spolupracovník Karla IV. Arnošt z Pardubic.
Kaple byla postupně přestavována a rozšiřována. Krátce před rokem 1620 byla nekatolickými církvemi upravena ve velkorysém duchu. Po bitvě na Bílé Hoře kostel i s přilehlým špitálem získal řád Milosrdných bratří, který jej přestavěl a roku 1632 znovu vysvětil.
O téměř sto let později byl chrám výrazně upraven ve stylu vrcholného baroka. V této době byly instalovány varhany od Andrease Wambetssera, které se dochovaly dodnes. Současně byla přistavěna věž, upravena sakristie a postupně vznikla bohatá vnitřní výzdoba. Na sochařské výzdobě se krátce před rokem 1723 podílel Ferdinand Maxmilián Brokoff. Iluzivní malbu presbyteria dokončil roku 1773 Josef Hager.
V letech 1989–1993 prošel kostel rozsáhlou rekonstrukcí podporovanou hlavním městem Prahou a objekt byl svěřen do správy Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Archeologický průzkum tehdy odhalil v severní lodi poklad – 350 stříbrných mincí z období vlády Jiřího z Poděbrad a Maxmiliána II. V roce 2020 kostel odkoupilo hlavní město Praha a roku 2021 jej svěřilo Symfonickému orchestru hl. m. Prahy FOK.