Lány
Koncert se koná pod záštitou JUDr. Ernesta Kosára, starosty obce Lány.
Vstupné 300 Kč
Účinkující
Dvořákův komorní orchestr
Marie Fajtová - soprán
Dana Šťastná - alt
Josef Moravec - tenor
Jaroslav Patočka - bas
Jakub Hrubý - sbormistr
Program
pro sóla, sbor
a komorní orchestr
Requiem aeternam (Poco lento)
Graduale (Andante)
Dies irae (Allegro impetuoso att.)
Tuba mirum (Moderato)
Quid sum miser (Lento)
Recordare (Andante)
Confutatis maledictis (Moderato maestoso)
Lacrimosa - Amen
A. DVOŘÁK – SVATÁ LUDMILA
Hospodine, pomiluj ny!






Program
pro sóla, sbor
a komorní orchestr
Requiem aeternam (Poco lento)
Graduale (Andante)
Dies irae (Allegro impetuoso att.)
Tuba mirum (Moderato)
Quid sum miser (Lento)
Recordare (Andante)
Confutatis maledictis (Moderato maestoso)
Lacrimosa - Amen
A. DVOŘÁK – SVATÁ LUDMILA
Hospodine, pomiluj ny!
Dvořákovo Requiem patří mezi vrcholná díla světového oratorního repertoáru a je jedním z nejčastěji uváděných duchovních skladeb. Komorní verze německého aranžéra Joachima Linckelmanna, umožňuje interpretaci tohoto rozsáhlého díla i v menším obsazení, aniž by utrpěla jeho umělecká hodnota. I v této komorní verzi zůstává emocionální síla díla nedotčena, čímž posluchačům nabízí hluboký duchovní zážitek.
Marie Fajtová
patří k předním českým sopranistkám a je sólistkou Opery Národního divadla v Praze. Vystudovala klavír a operní zpěv na Pražské konzervatoři u Jiřího Kotouče, dále se zdokonalovala u Nancy Henninger a Christy Ludwig. V roce 2008 získala hlavní cenu v Mezinárodní pěvecké soutěži Barbary Hendricks ve Štrasburku.
Dana Šťastná
patří k výrazným českým mezzosopranistkám. Vystudovala zpěv na Konzervatoři Pardubice a na Akademii múzických umění v Praze ve třídě Martina Bárty. Je držitelkou 2. ceny Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech a vystupuje na českých i zahraničních operních scénách.
Josef Moravec
patří k výrazným českým tenoristům. Absolvoval Pražskou konzervatoř, studoval na Akademii múzických umění v Praze a na Sibeliově akademii v Helsinkách. Je laureátem Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech a od sezony 2014/2015 je sólistou Opery Národního divadla v Praze.
Jaroslav Patočka
Jaroslav Patočka je český basbarytonista pocházející z Liberce. Původně studoval hru na violoncello, později zpěv u Václava Zítka a na Pardubické konzervatoři. Debutoval v roli Banca ve Verdiho opeře Macbeth v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a na operních scénách ztvárnil řadu významných rolí.
Cantores Cantant
Pěvecký sbor ZUŠ Fr. Kmocha v Kolíně Cantores Cantant byl založen roku 2013 pěvcem a pedagogem Petrem Hlavatým. Tvoří jej především současní a bývalí žáci pěveckého oddělení školy. Od roku 2018 sbor vede sbormistr Jakub Hrubý a sbor se věnuje interpretaci klasické sborové tvorby.
Lány
Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je od roku 1921 oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. V současnosti je i přístupný veřejnosti formou komentovaných prohlídek. Návštěvníci mohou zavítat také do rozlehlého zámeckého parku a do palmového skleníku z roku 1879.
Nejstarší písemná zmínka o Lánech je z roku 1392. Už tehdy zde stávala dřevěná tvrz. Ke konci 16. století Lány zakoupil císař Rudolf II. a na místě původní tvrze nechal postavit lovecký zámek v renesančním slohu. Na konci 17. století koupili zámek Valdštejnové. Hrabě Jan Josef z Valdštejna nechal upravit zámecké interiéry. Od počátku 18. století byly Lány v držení Fürstenberků, a to až do roku 1921, kdy lánský zámek zakoupil československý stát pro reprezentační účely hlavy státu.
Kněžna Marie Anna, rozená z Valdštejna, provdaná za knížete Viléma Arnošta z Fürstenberka, dala v letech 1748–1752 nákladem 14 344 zlatých vybudovat rokokovou zámeckou kapli Nejsvětějšího Jména Ježíš, která slouží od roku 1850 jako lánský farní kostel. V době stavby kaple byl zámek ještě obkroužen vodním příkopem, a poněvadž kaple měla být propojena s východním zámeckým křídlem, bylo třeba vést krytou spojovací chodbu z prvního patra zámku po arkádových obloucích.
Zámecký park je poprvé zmiňován okolo roku 1770. Jeho dnešní podoba je ovlivněna úpravami Josipa Plečnika. Nejvýraznějším Plečnikovým dílem v parku je zeď na východní straně při hrázi rybníka, jejíž součástí je impozantní kašna. Tvoří ji pět dórských sloupů zdobených bronzovými lvími hlavami, z nichž vytéká voda do kašny a posléze jako jeden mohutný proud spadá do rybníka.
