

Praha – Barrandov
Kostel Krista Spasitele
Juraj Filas 70′




Koncert se koná pod záštitou Bc. Lukáše Herolda, starosty MČ Praha 5.
Vstupné dobrovolné
Účinkující
Lucie Silkenová – soprán
Magdaléna Hegerová – flétna
Martin Kopřiva – tympány
Přemysl Kšica – varhany
Pražský katedrální sbor
Josef Kšica – dirigent

Program
J. Filas – Missa propter Gloriam aeternam Tuam
P. Kšica – Varhanní improvizace
G. Fauré – Cantique de Jean Racine
J. Filas – Salve Regina
Program
J. Filas – Missa propter Gloriam aeternam Tuam
P. Kšica – Varhanní improvizace
G. Fauré – Cantique de Jean Racine
J. Filas – Salve Regina
Josef Kšica
Josef Kšica, absolvent konzervatoře v Brně a Hudební fakulty AMU v Praze (varhany – prof. Milan Šlechta, prof. Jiřina Pokorná, varhanní improvizace – prof. Jaroslav Vodrážka), působil od roku 1981 jako korepetitor v Pražském mužském sboru (sbormistr M. Košler). V letech 1985–1992 byl členem Pražského filharmonického sboru, se kterým podnikl četná zahraniční turné a natočil řadu významných hudebních projektů. V roce 1990 stál u zrodu Pražského komorního sboru, kde působil devět let jako sbormistr, varhaník a korepetitor.
Významné je jeho účinkování na zahraničních festivalech v roli cembalisty a varhaníka (Kolín nad Rýnem, Schleswig, Stuttgart, Salzburg, Pesaro, Palermo, Perth). V neposlední řadě je i cembalistou souboru Ars Instrumentalis Pragensis, se kterým obdržel 1. cenu a zlatou medaili na mezinárodní soutěži v japonské Ósace (1996).
Věnuje se realizacím staré české a světové hudby pro nahrávací společnosti a televizi. Od roku 1999 je varhaníkem a ředitelem kůru katedrály sv. Víta v Praze a sbormistrem Pražského katedrálního sboru.
Přemysl Kšica
Přemysl Kšica po maturitě vystudoval varhany na Pražské konzervatoři, AMU a Hochschule für Musik ve Stuttgartu. Improvizaci studoval u J. Vodrážky, J. Tůmy a J. Mayra.
Od roku 2013 působí jako varhaník v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Aktivně koncertuje v Česku i zahraničí, vystupuje se sólisty, sbory i orchestry. Jeho repertoár zahrnuje hudbu od baroka po současnost. Pedagogicky působí na Konzervatoři v Teplicích. Vyniká jako improvizátor s bohatým výrazem, invencí a hloubkou, což mu zajišťuje výjimečné postavení mezi českými varhaníky.
Pražský katedrální sbor
Pražský katedrální sbor zahájil činnost roku 1999 příchodem Josefa Kšici na místo ředitele kůru katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Pravidelně účinkuje při modlitbě nešpor každou druhou neděli v měsíci a vystupuje na domácích i zahraničních festivalech, např. Pražské jaro, Musica Liturgica v Jeruzalémě či Michael Praetorius Festival v Německu. V roce 2005 podnikl turné do Itálie a v roce 2010 do Španělska. Doprovází rovněž slavnostní bohoslužby v pražské katedrále.
Juraj Filas
Juraj Filas (1955–2021) byl slovenský hudební skladatel žijící a tvořící v Praze. Studoval zpěv a skladbu na Pražské konzervatoři a později kompozici na Akademii múzických umění v Praze u Jana Zdeňka Bartoše a Jiřího Pauera. Od roku 1985 zde sám vyučoval skladbu.
Ve své tvorbě navazoval na tradici evropské hudby – inspirován Beethovenem, Mahlerem či Verdim usiloval o hluboce lidský, melodický a srozumitelný jazyk. Je autorem více než 120 děl – oper, symfonií, koncertů, kantát i duchovní hudby. Jeho Memento mori získalo ocenění na soutěži v Salcburku, opera Jane Eyrová měla premiéru v roce 2010. Významné je i rekviem Oratio Spei, věnované obětem terorismu.
Filasova hudba zazněla na prestižních pódiích, jako je Carnegie Hall či Pražské jaro. Spolupracoval s vynikajícími světovými sólisty, mimo jiné s trombonistou Josephem Alessim a trumpetistou Ottem Sauterem. Jeho dílo se vyznačuje důrazem na krásu tónu, harmonii a duchovní rozměr. Zemřel 31. prosince 2021 v Praze ve věku 66 let v důsledku onemocnění covid-19.
Praha – Barrandov
První zmínka o záměru stavby kostela na Barrandově se nachází v kronice římskokatolické farnosti Praha-Hlubočepy, v zápisu z roku 1934. Tato potřeba vyvstala v souvislosti s budováním nové vilové čtvrti, nazvané Barrandov, jejímž iniciátorem a investorem byl stavebník Václav M. Havel. K vlastní realizaci stavby kostela nedošlo vzhledem k dějinným událostem 2. poloviny 30. let 20. století, počátku druhé světové války v roce 1939 a nástupu komunismu v roce 1948.
Další naléhavá potřeba kostela a duchovního centra znovu vyvstala v souvislosti s výstavbou panelového barrandovského sídliště (1981–1986). Kapacita postavených bytových domů činila 8 489 bytů pro 29 700 lidí. Prvním krokem arcibiskupství bylo jmenování faráře, který by byl schopen vést celý projekt. Stal se jím v roce 2011 P. Josef Ptáček.
V následujícím roce farnost pod jeho vedením vyzvala architekty k předložení návrhů realizace. Komise složená ze zástupců farnosti, arcibiskupství a dalších odborníků pak na jaře 2013 vybírala z jedenácti návrhů. Zvítězil projekt architektů Jakuba Žišky a Pavla Šmelhause z Atelieru Žiška s.r.o.
V letech 2013–2014 začaly přípravy projektu k povolovacímu řízení, v roce 2015 bylo vydáno územní rozhodnutí a v únoru roku 2017 stavba kostela obdržela stavební povolení. Generálním dodavatelem stavby byla v roce 2018 vybrána společnost Metrostav a.s. Na pozemku začala od 25. října 2018 příprava staveniště. Na Slavnost Všech svatých, 1. listopadu 2018, pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka požehnal základní kámen a tím byla stavba slavnostně zahájena (tento základní kámen je vsazen do pravé části vstupního portálu).
Celý objekt, tj. kostel, komunitní centrum a kavárna, byl dokončen v roce 2020. Kostel byl posvěcen v den Slavnosti Ježíše Krista Krále, 22. listopadu téhož roku.